Mafia-InfiniteLove

37.

Pohled Mattewa

Obléknu si bílou košili a nasadím si černou kravatu kterou jsem si po dlouhé době musel uvázat sám. Vždy mi ji vázala ona. Pohlédnu na naší svatební fotku kde jsme ani jeden netušil že budeme schopní se mít někdy rádi. Kravatu si utáhnu a přehodím přes sebe černé sako. Do opasku vložím pistol a naposledy pohlédnu na její fotku. Vyrazím z pokoje a v obýváku na mě čeká celá rodina společně s Lucem. Ella objímá Luca a se slzami v očích ho prosí aby zůstal on její tvář drží v ruce a přesvědčuje ji že se brzy vrátí. 

Po naší bitce jsem to přestal řešit, párkrát mi ukázali že jim na sobě záleží tak to prozatím nechávám plavat. Teď mám na starost důležitější věci a nemůžu se tímhle zabývat. Všichni ke mně shlédnou. ,,Je čas." Prolomím trapné ticho. Matka mě obejme na rozloučenou a to samé bratr a Ella. 

,,To zvládneš synu." Promluví na mě otec z gauče, já za ním dojdu a ukleknu naproti němu.

,,Zvládnu to slibuju. Zbavím se toho bastarda jednou pro vždy." Zavrčím, můj plán se zcela změnil. Sejmu ho, nebudu s ním mít žádné slitování i přestože je to její otec. Můj otec mě poklepe po zádech a já vstanu. Kývnu na Luca který dá poslední polibek mé sestře. Srovná si sako a vydá se ke mně. Jsme oblečení téměř totožně. 

Podíváme se na sebe a s hrdostí vyjdeme z domu. Před domem čeká několik mých jednotek. Přesněji tři. Poletí s námi ale jiným letadlem aby jsme nevzbudili pozornost, s Vasiljevem jsme domluveni na tom že dorazím pouze s jedním člověkem. To jsem měl původně v plánu, ale došlo mi, že je to kravina a byl bych pěkně blbý. Nevím co má Vasiljev v plánu, ale je mi jasné že to nebude fér. Ten chlap nikdy není fér. Vyrazíme na letiště.

S Lucem jsme poměrně uvolnění na to co nás čeká. Letadlo se vznese do vzduchu. Naši lidi by měli vyrazit až za hodinu, měli by přijet uprostřed jednaní. Nebylo by nejlepší kdyby jsme tam rovnou vlítli s našimi lidmi. S Lucem prakticky celou cestu vymýšlíme různé taktiky a co nečekaného by se třeba mohlo přihodit. 

Za pár hodin přistaneme na letišti kousek od místa setkání. V tuhle chvilku už se z nás vypařil veškerý klid. Začínáme být nesví což u nás není tak obvyklé. Oba víme že nám dnes jde o život. Jde nám o život prakticky každý den, ale dnes to je jiné. Nacházíme se ve městě kde žije jeden z nejvlivnějších mafiánů světa a jsme tu pouze dva. Ještě hodinu tu budeme bez jakýchkoliv posil a to nemyslet na to že by se cokoliv mohlo pokazit mnohem dříve než předpokládáme. 

Když se ocitneme na místě tak si s Lucem prohodíme pohledy. Pokusí se mě úsměvem povzbudit. Nemá cenu aby se ho snažil odehnat od Ell je to dobrý chlap. Jestli to tady dnes vše vyjde už jim nebudu stát v cestě.

Vrata staré haly se otevřou a spatřím dva ozbrojené vojáky, což mě donutí polknout. Avšak hned zase nahodím neprůstřelný pohled. Vrhnou se na nás a začnou nás prohledávat. To jsem nečekal. A než jsem se stihl nadechnout a říct jim aby toho nechali seberou nám veškeré zbraně, dokonce i ty co jsem měl v záloze. Jediné co by zůstalo je záložní mini nožík který se jim nepovedlo najít. V tu chvíli mi dojde, že jsme možná v prdeli. Jestli se cokoliv zvrtne tak to pro nás nedopadne dobře.

,,Vasiljeve." Zamračím se když nás ti dva vojáci dovedou na místo. Dohromady s Vasijevem tu je pět lidí. Toho jednoho poznám, potkal jsem ho na plese kde jsem si vybral Ann. Nesmím se teď rozptylovat jí. Osoba se na mě významně podívá, ale mlčí.

,,Benoni." Podá mi ruku a Vasiljev ale já ji odmítnu. To byla první chyba tohoto večera.

_____________________________________________

Budu ráda za hlasy<3