Mafia-InfiniteLove

35.

Pohled Annastasie

Sestřelím nejvzdálenější a poslední z dvanácti terčů a místností se ozve potlesk který patří Kylovi a Gregovi. Greg se na mě pyšně ušklíbne a já v ruce dál svírám zbraň.

,,Velmi dobrá práce." Kyle mě poplácá po zádech. ,,Takhle dobrý jsem po tvé zkušební době nebyl ani já." Řekne na oko ublíženě, ale já vím že je na mě pyšný.

,,Jsem ráda že mi to jde." Zapištím když opustíme budovu.

,,Večer nás zase čeká běhání." Poví.

,,Nebo můžeme jít rovnou." Navrhnu a on po chvilce souhlasí aspoň budeme mít večer čas na odpočinek.

Zase se vydáme běhat na stejné místo jako vždy. ,,Nevíš kdy se budeme moc vrátit do Itálie." Zeptám se na otázku která mi trčí v hrdle už několik dní. Konečně jsem našla domov a teď musím trčet někde v Americe. Ano je to tu hezké ale domov je domov. Chybí mi Itálie, samozřejmě ne jen Itálie. Chybí mi i ta nejlepší pizza. Pizza tady, se nevyrovná té v Itálii. Nic se nevyrovná pizze v Itálii.

Chybí mi i rodina, zajímá mě jak je na tom Mattewa otec. Prý byl postřelen. Chybí mi hlavně Mattew. Bez něho se cítím prázdná, moje srdce prahne po jeho pozornosti. Nemůžu se dočkat až se ho budu moc zase dotknout.

,,Až se vše uklidní tak nám Mattew dá vědět. Do té doby to musíš vydržet." Odpoví a tím mě vyruší z myšlenek.

Proběhneme celý park a já postupně začnu zjišťovat že mě to tak nezmáhá. Jsem prakticky úplně v pohodě. ,,Začínáš se zlepšovat."  Pochválí mě. Tolik pochval jako jsem dostala dneska jsem nedostala snad za celý život. Nikdy mi nijak nic extra nešlo a to natož aby mě někdo chválil.

Vyběhneme schody a oba se svalíme na pohovku. Ležíme pár minut a pak se postupně dojdeme vysprchovat. Vezmu si na sebe volné bílé kraťasy a k tomu Mattewa triko stejné barvy. Vdechnu do sebe jeho vůni a z pocitem bezpečí padnu do postele. I přestože že je teprve pět se mi podaří na pár minut usnout. Avšak moje spaní netrvá dlouho. Ze spaní mě probudí otravný zvuk mobilu. Je to záložní mobil kde se nachází pouze pár kontaktů takže mě to velice zarazí.

,,Kyle zvedni to!" Křiknu na něj a pokračuju v ležení. Po chvilce se ozve klepání na dveře.
Řeknu ať vstoupí a on se ve dveřích objeví se zmateným výrazem.

,,Ehm, volá ti bratranec." Rychle vystřelím do sedu. Do hlavy se mi nemůže dostat jak se mu povedlo na mě sehnat kontakt a hlavně proč mi volá? Za tu dobu co jsem pryč se mě absolutně nikdo nesnažil kontaktovat. Taky proč by to dělali žejo.

Vystřelím ke Kylovi a mobil mu vytrhnu z ruky. ,,Dmitry." Řeknu šťastným ale zároveň nejistým hlasem.

,,Annastasie." Odpoví chladně.

,,Co se děje?" Nikdy ke mně nemluvil tak chladně jako právě teď, vždy jsme si byli hrozně blízcí. Něco se děje to mi je jasné.

,,Musíš dorazit domů a zastavit to co se chystá." Vydechne. ,,Tvůj manžel se tu za pár dní objeví a bude jednat s tvým otcem, otec ale nebude hrát férově." Na druhé straně je chvilku ticho. ,,Zabije ho Annastasie." Jeho slova mi seberou veškerý dech.

,,Proč to nezavoláš jemu?" Štěknu podrážděně.

,,Nevěřil by mi a hlavně prostě vím že ty  dokážeš otce zastavit ať to bude stát cokoli. Sbal si věci a najdi nejbližší let do Ruska. Musíš tu být než bude pozdě. Informuj mě o všem já ti najdu způsob jak se dostat tam kde se to vše bude odehrávat." Dokončí monolog a já se zhluboka nadechnu. Nejspíš se mi bude výcvik hodit. ,,Nikomu o tom neříkej přijet maximálně s tím člověkem co mi zvedl mobil."

,,Dobře." Tipnu mobil. ,,Uděláme si výlet do Ruska." Kyle se zhrozí.

_____________________________________________

Budu ráda za hlasy<3