Mafia-InfiniteLove

33.

,,Jdeme!" Křikne po mně Kyle a já si na sebe natáhnu černá volná carga. Nahoře mám tmavě zelené tílko a přes něj černou koženku. Vlasy si svážu do nepovedeného culíku a vyrazím z pokoje. ,,Annastasie pohni-" zarazí se když mě spatří. ,,Oukej tohle kdyby viděl tvůj manžel padl by na kolena." Promluví. ,,Nebo by mě zabil, že jsem jeho manželku nechal jít v takovém oblečení ven, ale tak na střílení se šaty asi nehodí."

Nazuju si černé vysoké boty a vejdu z bytu. Kyle za námi zamkne dveře a vydáme se k černému autu.

Netrvá dlouho a dorazíme na místo. Kyle mě vede dovnitř myslím si, že to tu zná moc dobře. ,,V téhle střelnici jsem strávil prakticky celé mé dětství a spoustu let i později." Vypadá to jako kdyby mi představoval svojí přítelkyni, ale představuje mi pouze střelnici.

,,Já jsem Greg." Podá mi ruku asi padesátiletý chlap a já ji příjmu.

,,Já jsem Anastasie Vasiljev nebo taky Anastasie Benoni." Nikdy jsem nepoužila moje nové příjmení a vlastně netuším proč.

,,Ty jsi-" zarazí se.

,,Ano je to jeho manželka."

,,Kyle." Okřiknu ho. Oba jsme udělali chybu. Já se neměla představit pod mým skutečným jménem a on neměl říct že jsem jeho manželka.

,,V klidu Mattew ho zná osobně prakticky pro něj Greg pracuje. Trénovalo se zde několik jeho lidí včetně mě." Spadne mi kámen ze srdce, že toho člověka po naší chybě nemusíme odstranit ze světa. Co nejméně lidí by mělo vědět, že tu jsem.

,,Tak můžeme začít." Greg mi do ruky podá zbraň, je podobná tý co Mattew pořád nosí v opasku. Občas mi přijde, že s tou zbraní i spí.

Někdo má plyšáka, on má skutečnou zbraň hned vedle postele. Občas z toho jde strach, vlastně nikdy nevím kdy mu přepne a on mě zastřelí. Občas jsem ji přikrývala třeba kapesníčkem abych se cítila bezpečněji.

Učí mě různé základy a Kyle nás z gauče pobaveně sleduje.

,,Na to že jsi to v ruce držela poprvé nejsi úplně k zahození." Řekne Greg asi po hodině co jsme tam byli a teď se připravujeme k odchodu.

,,To jsem ráda."

,,Tak zítra." Rozloučí se s námi.

,,My sem jdeme i zítra?" Zeptám se Kyla když opustíme budovu. On přikývne a otevře mi dveře od auta.

,,Dnes nás čeká ještě běhání tak na to nezapomeň." Mrkne na mě a já mám chuť se odstřelit. Úplně jsem na to zapomněla.

Cestou se zastavíme ještě na kebab. Ani jednomu z nás se nechce dnes vařit takže tohle znělo nejlépe. Po tom střílení jsem byla extrémně hladová. V restauraci jsme si stihli i docela pokecat. Není zas tak špatný jak se zdá, to ale neznamená, že bych ho nejraději nepropleskala.

Venku už začíná být tma a my se přesuneme do bytu kde se zdržíme jen chvilku. Vezmu si na sebe to stejné co jsem měla ráno a vyběhneme na stejnou trasu.

On má na sobě černé kraťasy a tílko stejné barvy. V půlce trasy už začínám červenat.
,,Nečekala jsem že střílení bude lehčí než běhání."

,,U běhání se nemluví." Zavrčí a já po něm hodím nenávistný ksicht. Debil.

_____________________________________________

Budu ráda za hlasy<3