Mafia-InfiniteLove

30.

Pohled Mattewa

Auto zaparkuju před domem a vyběhnu dovnitř. Je to pár hodin od toho co mi Luco volal že otce postřelili. V letadle jsem oka nezahmouřil. V mé hlavě je tolik myšlenek které nedokážu vytřídit a nevím co si s nima počít.

Vejdu do naší obrovské předsíně, je zničena. Velký obraz naší rodiny naproti schodům má v sobě několik dir od nábojů. Na podlaze jsou louže krve, je téměř jasné kde se to vše odehrálo.

Okna jsou také zničena. Vypadá to tu jako kdyby tudy proběhlo tornádo. Nervózně si prohrábnu vlasy a začnu vyhledávat kohokoliv živého. Vyběhnu schody a spatřím služebnou jak sedí s hlavou v dlaních na gauči na proti mého pokoje.

,,Chiaro." Doběhnu k ní a ona ke mně zvedne oči. ,,Kde jsou všichni?" Ukleknu naproti ni.

,,Jsou dole." Kývnu a pokusím se aspoň pousmát. Seběhnu schody dolů. Poměrně dlouho jsem tu nebyl. Naposledy když postřelili Ann.

V tom mi hlavě blikne nápad. Co když to byli ti stejní lidé? Co když to vše nějak souvisí?

Spatřím ustaranou matku a vedle ní mladšího bratra.

,,Antonio, mami." Vtáhnu je do objetí.

,,Mattew." Uvzlykaná matka mě pohladí po tváři.

,,Jak je na tom otec." Začnu se ptát.

,,Je na tom špatně, nikdo neví jestli to přežije.." Promluví po chvilce ticha bratr. Mamka se nezmůže na slovo. Jen tam sedí a doufá v dobrý konec.

,,A Ell?"

,,Je s Lucem u ní v ložnici." Promluví zase Antonio a já přikývnu. Tady jsem k ničemu možná se budu hodit nahoře, tohle je práce doktorů.

,,Hned se vrátím, Antonio zůstaň s matkou." Vyjdu schody nahoru a otevřu dveře od její ložnice.

První co spatřím je to jak se nad ní Luco naklání a líbá její rty. Zhrozím se a naplním se hněvem.

Prejdu k nim a strhnu ho z postele. Dopadne na zem a oni dva se na mě zděšeně podívají.
,,Co to má znamenat Luco?!" Štěknu po něm.

,,Mattew já to vysvětlím." Chytnu ho za límec od košile a vytáhnu nahoru. Je zděšený a neví co bude následovat, ví že překročil hranici. Ví že porušil pravidla, nikdy se na mojí sestru nemohl ani podívat. Teď jsem pár dnů pryč a děje se tady tohle.

Hromadí se ve mně hněv a je mi vlastně docela líto že to musí schytat on. Zatnu pěst a vrazím mu jednu mezi oči. Z úst mé sestry se ozve udivený výkřik.

,,Kurva Mattew nech ho!" Vstane z postele ale já jí nedávám pozornost. Mezi mnou a Lucem propukne hladová rvačka. Neznám se, nevím co se semnou stalo. Ozve se poslední výkřik mé sestry ale když nereagujeme nechá na nás spadnout zrcadlo.

Kousky skla se mi zabodnou do kůže a protivně zavrčím. Z Lucova nosu se hrne obrovské množství krve. Mě začíná docházet co se tu právě stalo, zmlátil jsem mého jediného kamaráda téměř do krve. Stává se ze mě zrůda.

S vykulenýma očima se zvednu a prohodím si pohled se sestrou která se na mě vyděšeně dívá. Rozeběhne se k němu a snaží se mu pomoct vstát. Já ji po pár vteřinách po tom co si všem uvědomím pomůžu.

Po pár minutách už jsme ze sebe vyndali téměř všechno sklo. Všichni tři v tichosti sedíme na posteli. ,,Omlouvám se." Řekneme oba najednou a tím prolomíme ticho. Oba se na sebe trochu pousmějeme.

,,Dlužíte mi zrcadlo." Zavrčí moje sestra ale neubrání se menšímu pousmání. ,,Měli by jsme se zchopit a soustředit se na našeho nepřítele. Nemůžete bojovat mezi sebou Mattew. Dneska několik lidí málem přišlo o život a ty se chováš jako malý dítě." Dloubne do mě prstem a já sklopím hlavu moc dobře vím že má pravdu.

_____________________________________________

Budu ráda za hlasy<3