Láska bez konce

13. Jak žít dál

Sid si uvařila čaj a šla si sednout před chatku do křesla. Teprve začalo svítat a byl tu tak úžasný klid. Byla tu už čtyři dny a musela uznat, že je tu moc spokojená. Měli s Raulem moc fajn a chutné jídlo, které jim zajistila máma a ona musela uznat, že je to úžasná pomoc. Raul tady dneska nebyl, protože měl ve městě včera večer sraz s pár přáteli. Zůstal tedy spát ve svém bytě, ale to všechno, až když si ověřil, že ona tady bude sama v pohodě. Hlídal jí, ale zároveň jí nechával volnost a možnost si o jeho společnost říct samotnou. Došla si teď ještě pro snídani a užívala si výborný banánový chlebíček s čerstvým ovocem. Včera tu byl doktor, aby se podíval na její ruku. Už jí měla na volno a tak víc viděla škody, která pouta napáchala. Měla tam šrámy a to kolem celého zápěstí, naštěstí se to moc hezky hojilo a největší nepohodlí teď představovaly strupy které hodně svědily. Dostala nějakou mastičku a taky byla ráda, že kašel a nachlazení už je minulostí. Včera mluvila i s Břéťou a konečně se dozvěděla co se stalo v baru. Marek jí totiž jen psal, že si s Vojtou o ní dělají starosti a jestli něco nepotřebuje. Oni se narozdíl od Viky opravdu zajímali a chtěli jí pomoct. Byla to doslova ironie, že oni se starali víc než ona se kterou měsíce bydlela a brala jí jako kamarádku.

Odložila prázdnou krabičku a vzala si hrnek s čajem, dívala se do něj a uvažovala co dál. Několikrát jí volal Adam, ale ona mu to nevzala. Neměla k tomu žádný důvod, protože teď se zajímal, ale před tím mu byla ukradená a ubližovat jí. Možná ho trápilo špatné svědomí a to pro ní nebyl důvod s ním mluvit. Snažila se už pár dní přesvědčit samu sebe, že už ho nemiluje, ale bylo to marné. Břéťa jí taky včera řekl, že si o ní Adam dělá starosti, protože byl v baru ten večer co se stala ta hádka s Viky. Žádné takové, prostě ho nesmí nechat jí znovu ublížit. Vytrpěla si kvůli němu až dost, tolik slz a bolesti jen, protože pořád doufala, že jim dá šanci. Jenže pak jí nedal ani pár minut aby se mu pokusila všechno vysvětlit. Naštěstí Eliška si dávala velký pozor, aby o něm nemluvila, když si volaly. Mluvila i s Anežkou a Stáňou. Nabízely jí, že by přijely, ale ona chtěla být sama a pořád ani nikomu neřekla kde je. Mluvila i s paní ředitelkou a ta jí hlavně kladla na srdce ať je doma jak dlouho bude potřebovat. Sice měli trochu problém s lidmi což věděla od Elišky, ale ona si s tím prý neměla dělat starosti. Zatím se do práce vracet nechtěla už kvůli té ruce, která pořád bolela, ale hlavně kvůli Adamovi.

Později se rozhodla se jít projít kolem rybníka a chvilku si sedla na břeh, aby mohla pozorovat mláďata labutí na hladině. Jediné co musela teď řešit bylo jak žít dál a minimálně o bydlení se bát nemusela. Babička jí opravdu hned druhý den co sem přijela poslala fotky bytu. Byl opravdu větší než chtěla, ale babička si byla jistá, že tam bude spokojená, takže nakonec souhlasila. Zaslechla auto a bála se kdo by to mohl být, ale naštěstí to byl jen táta a tak se vydala směrem k němu. Eduard se přijel na Sid podívat, protože si trochu dělal starosti. Dneska ráno mluvil s Marií Roklovou a ona i většina zaměstnanců se o Sid bála. Nakonec mluvil s její kolegyní Eliškou a konečně mu hodně věcí došlo. Nechtěla být konkrétní, ale on hodně věděl a tak se jí na Adama Hrušku rovnou zeptal. Takže mu nakonec svěřila to co se mezi těmi dvěma stalo a on pochopil, že hlavní důvod proč je tady, je zřejmě Adam. Nechtěla být doma kam by možná mohl dojet, ale na místě o které nevěděl. Taky mu Eliška řekla, že mu nezvedá telefon a nevěděl co si má o tom všem myslet. Něco málo věděl už od Radka a taky si pamatoval scénu z infocentra, když Adam odmítl se Sid být. Něco se mezi nimi stalo a bylo to vážné a chápal Elišku, že mu neřekla úplně všechno. Teď došel k její chatce a čekal než taky přijde od zadní části rybníka.

Sid objala tátu a pak jim oběma uvařila kávu a sedli si venku, kde bylo vážně příjemně. "Byl jsem ráno v zoo, měl jsem jednání s paní ředitelkou. Mám tě moc pozdravovat a taky jsem mluvil s Eliškou." "Já vím Eli mi psala, že s tebou mluvila. Já teď jen nejsem připravená se do práce vrátit." "Nikdo na tebe nespěchá  můžeš si dát tolik času kolik potřebuješ. Jinak vážně jsi dala mámě volnou ruku co se bytu týče?" Sid se na tátu podívala a začala se smát. "Vážně jsem to udělala, protože jí to udělá radost a já vím, že to neprežene." "Tím bych si tak jistý nebyl, ale jak myslíš. Sid víš já bych ti chtěl něco říct." Sid poslouchala tátu jak jí vypráví, že byl tehdy na začátku roku svědkem jejího rozhovoru s Adamem. Taky jí slyšel, když se svěřovala mámě po tom co praskla její identita. "Sid já se do toho nechci plést, nemám na to ani žádné právo, ale co se mezi vámi dvěma vlastně stalo?" "Je to složité a celé to začalo tu noc u nosorožců. On mi ublížil protože mě odmítl poslouchat a řekl mi hodně ošklivých věci. To jsem vlastně mámě ani neřekla a ty si to taky nech pro sebe." "Tak dobře, ale možná by s tebou teď rád mluvil, proč to nechceš zkusit?" "Já už nenechám nikoho, aby mi ubližoval." Eduard se naklonil a objal jí, protože bylo jasné, že Adama miluje, ale možná to s nimi už vzdala. Možná jen čas ukáže co se mezi nimi nakonec stane.