96. Láska bez konce

270 7 2
                                    

O pár měsíců později

Sid se dívala z pokoje hotelu v zoo a byla nadšená, že se takhle rozhodli. Nikdo ani nic nenamítal kvůli tomu, že se rozhodli s Adamem vzít tady. Areál zoo se dneska uzavřel o tři hodiny dříve a tak měli všichni kdo chtěli možnost tu být a oslavit tenhle úžasný den s nimi. Podívala se na svoji ruku a pohladila prstýnek co od Adama dostala, byl dokonalý a vyrytá data jí udělala obrovskou radost. Prostě oba cítili jak důležitá pro ně jsou. Dneska si řeknou svoje ano na místě, kde se poznali a kde se do sebe zamilovali. Podívala se do zrcadla a byla tak moc šťastná. Šaty si vybrala vlastně celkem jednoduché, ale úplně přesně věděla, že jsou to ty pravé jakmile je měla poprvé na sobě. Šaty byly bez ramínek a živůtek tvořily skládané vrstvy tylu. Sukně byla tylová a přecházela v kratší vlečku, navíc byl celý lem sukně pošitý drobnými korálky a pár jich zdobilo i vršek šatů. Jemný závoj jí sahal jen pod lopatky a měla ho upevněný v drdolu. Na stole čekala její kytice z nádherných růží, frézií, eustom a dalších drobných květin. Stonky byly omotány bílou stuhou a tak nikdo neviděl co je pod ní. Tenká černá stužka, kterou si tam nechala dát. Další drobná vzpomínka na to co s Adamem měli. Hodiny ukazovaly, že už se blíží čas a opravdu se za chvilku objevil táta. "Sid holčičko moc ti to sluší. Můžeme jít?" "Děkuju tati a můžeme, jsem připravená."

Adam se díval na přátele a kolegy kteří se shromáždili v zahradě pod budovou vedení. Dneska si tu s Aničkou řeknou svoje Anno a on už se nemohl dočkat. Tolik si toho prožili a teď je čeká další krůček v jejich životech. Měli tu všechny které měli rádi a jeho těšilo, že nakonec dorazil i soudce s rodinou a Břéťa s Markétou. Byli tu jeho kolegové z armády, kolegové z práce, taky tu byli Vojta s Markem. On sám nakonec poprosil Alenu, aby mu šla za svědka a co ho potěšilo bylo, že tu byla s přítelkyní. Slušelo jim to spolu a ani ho nepřekvapilo, že to Anička o nich věděla dřív než on. Aničce půjde za svědka Eliška, která se sama už taky pomalu začala chystat na vlastní svatbu, protože před pár týdny jí Robert požádal o ruku. Zadíval se na dědu a všiml si, že má v očích slzy. Chápal ho a sám si byl jistý, že dnešek je šťastným dnem pro všechny tady. "Tak už je čas a jsem na tebe tak hrdá." "Díky Álo a myslím tím za všechno." Všiml si jak se na něj usmála a pak si už stoupli na svoje místo a čekali než přijde Eliška a za ní už nevěsta. Po jejich zasnubách byli všichni tak nadšení a moc jim to přáli, že snad by dokázali tohle naplánovat i za týden. Oni ovšem chtěli počkat na dnešek, další významný den ze kterého udělají ten nejdůležitější v jejich životech.

Alice sledovala jak Adam čeká na příchod Sid a musela si už zase otřít oči. Tak moc nadšená z dnešního dne byla. Celá rodina se těšila z jejich zasnoubení a ani přání, že se chtějí vzít tady nikoho nepřekvapila. Teď začala hrát hudba a uličkou pomalu prošla Eliška, aby zaujala svoje místo. Pak už se na schodech směrem od budovy vedení objevila Sid zavěšená do Eduarda. Dívala se jak elegantně kráčí směrem k nim podél fontány a skrz místní zahradu. Desítky lidí je sledovaly a tak jako ona i většina žen měla slzy v očích. Dokonce je viděla i u Josefa a Raula, kteří stáli vedle ní. Eduard dovedl jejich dceru k Adamovi a předal mu jí. Pak si šel sednout k ní a vzal ji za ruku. Dívala se jak si ti dva vyměňují svoje sliby a cítila absolutní štěstí. Eduard se usmíval a držel za ruku Alici, která byla opravdu rozrušená. Tak moc si dnešní den užívala, ale tak to měli vlastně všichni. On sám si nemohl pro dceru přát za muže nikoho lepšího a to bylo to co si vždycky přát. Láska zvítězila a přinesla do celé rodiny úžasný klid a pohodu. Díval se jak si ti dva vyměnili prstýnky a dali si první manželské políbení. Viděl jak se na sebe dívají a tu vzájemnou lásku a úctu v jejich očích museli vidět všichni.

Sid stála v Adamově objetí a dívala se na parket, kde tančila spousta páru včetně jejích rodičů. "Takhle jsem si to vysnila a splnilo se mi to." "Je to úžasný den paní Hrušková a máme tu všechny které máme rádi a zasáhli do našich životů." "Miluju tě a vím jistě, že už nás čeká jen větší a větší štěstí." "Zamiloval jsem se do tebe postupně a láska jen sídlila i když jsem se snažil si to nepřipouštět. Naštěstí láska zvítězila a teď jsme spolu. Máme úžasný život plný lásky." "Máš pravdu a já si dnešní den užívám, protože jsme tím dneškem přidali další kapitolu do naší vlastní pohádky o lásce. Teď je všechno jak má být a láska bez konce je to co teď máme." "Vždycky tu bude naše láska a jednou až se na to budeš cítil i láska k našim dětem." Sid se usmála a věděla, že teď ještě ne, ale už o tom mluvili a za pár měsíců tomu nechají volný průběh a snad se brzo stanou rodiči. Byla si jistá, že Adam bude úžasný táta stejně jako byl úžasný partner a teď už i manžel. "Moc si to taky přeju a teď bych si přála ještě jeden tanec se svým manželem. Miluju Tě Adame." "S tím musím rozhodně souhlasit, protože jsi přímo nádherná a já si chci dnešní den užít. Taky tě moc miluju." Adam vzal Aničku za ruku a došel s ní na parket, kde si jí přitáhl do náručí a nechali se unášet hudbou a jejich láskou a štěstím.

KONEC

Láska bez konceKde žijí příběhy. Začni objevovat