83. Cesty osudu

67 6 0
                                    

Během dopoledne se v zoo roznesla informace o tom co se stalo a Anežka teď stála u jednoho rozcestí a mluvila s Alenou. "Teď jsem psala Adamovi a Anna ještě spí. Myslím si, že je to nejlepší řešení jaké mohl Adam vymyslet, protože domů by jí nedostal." "Jo máš pravdu navíc po tom co víme, že zrovna v noci moc dobře nespala. Jen víš je to takový návrat do minulosti." Alena se na Anežku podívala a došlo jí, že vzpomíná na noc po tom co se ti dva poprvé políbili. "Nojo tehdy to prostě pokazil a nedal jim šanci, ale naštěstí teď už je všechno jinak." "Říkám si jak jiné to mohlo být, kdyby jim tu šanci dal, nebo i mnohokrát po tom. Já ví, že jsou teď šťastní a ona doslova štěstím září, ale..." "Anežko nech to být, všichni a hlavně Adam to ví až moc dobře. Uvědomuje si a hodně i vyčítá, že jí mohl ušetřit spoustu trápení, slz a možná nemuselo dojít k tomu únosu." "Ona mu nic z toho nevyčítá a upřímně jí za to obdivuju." "Teď je hlavní, že jsou spolu a my se konečně zbavili Alberta." Anežka musela dát Aleně za pravdu a když spolu domluvily vydala se k sobě do ordinace. Teď už snad opravdu bude všechno úplně jiné. Anča si prostě odpočine a až na to bude čas za pár dní tak zmizí s Adamem na dovolenou, kde budou mít čas jen na sebe.

Adam sledoval jak Anička spí a pořád se v myšlenkách vracel na to ráno po útoku na nosorožce. Byla tak krásná, když se vzbudila a usmívala se na něj, když zjistila, že jí přinesl kávu. Ona jim pak přinesla jídlo a byl to úžasný den. Jenže pak se všechno změnilo a přišli měsíce nejistoty, váhání a jeho hloupost. Mohl jí ztratit a to nad ním pořád vyselo jako černý mrak. Pořád mu říkala ať se tím netrápí, protože je to minulost, ale jemu to zrovna moc nešlo. Taky začal uvažovat co dál a jak to udělají v budoucnu. Teď měli každý svůj byt a zcela upřímně si musel přiznat, že je mu u Anny líp. Bylo to kvůli pohodlí a hodně si oblíbil možnost, že si mohli sednout na balkon a dát si tam jídlo nebo jen lenošit. Zatím to nechá být, ale časem by možná byl rád, kdyby mohli trvale bydlet v jejím bytě. Teď si všiml, že sebou Anička pohnula a přišlo mu, že se budí. Opatrně došel ke schodům a na poslední si sedl. Opravdu během chvilky otevřela oči a sedla si. Rozhodně vypadla odpočatě a krásně se usmívala. Nejdůležitější bylo, že si opravdu odpočinula. Naklonil se k ní a dal jí pusu a nakonec si sedla přímo k němu a opřela se o něj.

Sid se vzbudila odpočatá a hlavně podle hodin v zázemí zjistila, že spala víc než čtyři hodiny. Adam seděl na horním schodu a díval se na ní, pak jí dal pusu a ona si sedla vedle něj. "Spala jsem nějak dlouho, měl jsi mě vzbudit." Adam se odtáhl a podíval se na ní. "Miláčku potřebovala jsi si odpočinout a navíc to nikomu nevadilo. Vypadáš už mnohem líp než dopoledne. Radek říkal, že pak stačí říct a připraví ti něco k jídlu, když budeš chtít." "Vlastně nemám ani moc hlad a dám si jen něco malého a pak si večer koupíme něco dobrého na večeři." "To zní jako dobrý plán a taky mi psal tvůj táta, že večer přijde Raul na večeři do vily a pozval i dědu a tak jim všem společně řeknou co přesně se dělo. To s Albertem se zatím nějak moc nerozneslo." Sid se usmála a bylo jí jasné, že nejpozději zítra neuniknou s Adamem večeři. " lJe ti doufám jasné, že nás nemine rodinná večeře?" "Počítám s tím, ale až se na to budeš cítit a tvůj táta s tím naprosto souhlasí." "Teď ti dojdu pro jídlo dobře?" "Dobře, ale ještě než půjdeš." Adam se usmál, když si ho přitáhla blíž a začala ho líbat. Vždycky pro něj tohle místo bude mít zvláštní kouzlo a byl moc šťastný. Užil si chvilku vášnivého líbání a pak nechal Aničku v zázemí a šel jí pro jídlo.

Po Adamově odchodu napsala Sid tátovi s tím, že je v pořádku. Během chvilky jí zavolal. "Sid jsem rád, že jsi zavolala, Adam mi řekl, že tě přemluvil si odpočinout." "Před chvilkou jsem se vzbudila a musím říct, že mi to hodně pomohlo. Jak jsi na tom ty?" "S Josefem to večer celé řekněme ostatním a je mi jasné, že teď by jsi si vážně ráda asi odpočinula tak co večeře, ale nejdřív pozítří." "Pozítří zní vlastně skvěle a hlavně jim řekni, že jsme všichni úplně v pořádku." "Neboj se řeknu a ty se opatruj, pozdravuj Adama, mám tě rád holčičko." "Já tebe taky tati." Nakonec se došla trochu opláchnout do zázemí a složila po sobě ležení. Spacák přehodila přes zábradlí a to samé udělala s dvěma dekami co měla ještě na karimatce. Bylo to úplně stejné jako tehdy když tu poprvé spala. Tolikrát si po jejich prvním polibku přála, aby se to opakovalo a tolikrát byla zklamaná. Naštěstí tohle všechno už bylo pryč a ona a Adam byli spolu šťastní a hlavně se milovali. Pořád si uvědomovala, že toho museli překonat opravdu hodně, ale naštěstí všechno špatné je už definitivně pryč a jejich štěstí nestojí nic v cestě. Adam se za chvilku vrátil a přinesl jí obložení talíř a pečivo co jí Radek připravil. Bylo toho tak akorát a opravdu si pochutnala. Potom ještě dala Adamovi pusu a vydala se k sobě do pavilonu, aby pomohla Elišce. Ona a Adam na sebe budou mít celý večer, který bude jen jejich.

Láska bez konceKde žijí příběhy. Začni objevovat