Láska bez konce

63. Babička to ví nejlíp

Sidonie seděla ve čtvrtek ráno v restauraci a čekala na Josefa se kterým si tu dala schůzku. Chtěla se ho zeptat nejen na pracovní věci, ale zároveň se chtěla ještě i s ním poradit ohledně svojí dnešní schůzky v zoo. Neměla moc velkou radost, že bude muset s Polákem mluvit, ale nedalo se zatím nic dělat. Skleněné figurky pro zoo se budou rozšířovat o nové druhy a jednání už byla pár týdnů v běhu. Taky měla možnost o tom mluvit se Sid a Adamem a to jí trochu víc uklidnilo. Hlavně, protože Adam nenechával nic náhodě a to jí moc těšilo. Úterní den pro něj byl opravdu náročný a podle toho co říkal Eduard tak ho to hodně zasáhlo. Naštěstí s ním byl on a pak už si na něj dala pozor Sid. Teď už se čekalo jen na konec dědického řízení a to bude ještě asi týden dva trvat. Nějak si nebyla jistá jestli má nějak pomoci a nakonec alespoň pomohla ohledně zřízení bankovních účtů. Adam měl dostat opravdu hodně peněz nejen po rodičích a z jejich životní pojistky, ale hlavně z patentů co vlastnil jeho otec. Rozhodnutí, které se Sid udělali plně chápala a akceptovala. Oba milovali zoo a ty peníze pomůžou důležitým projektům. Hodně jí to potěšilo a sama si uvědomila jak moc asi byla Sid zoufalá v době, kdy chtěla zoo vzít peníze. Teď naštěstí už bylo tohle všechno pryč a ona za to byla vděčná.

Josef seděl na snídani se Sidonií a vlastně si tohle ráno opravdu užíval. "Víte Josefe mě asi nejvíc těší, že se mezi nimi všechno urovnalo. Měla jsem o Sid velký strach, protože po tom když jí pustili z nemocnice byla v dost hrozném stavu. Nebylo to tím únosem, ale vším okolo. Vlastně nevím jestli vám ona nebo Adam řekli všechno kolem Viky." Josef poslouchal další podrobnosti toho co se vlastně stalo a chápal teďnohem víc věcí. Anička si uvědomila komu na ni záleží a komu ne a její bývalá spolubydlící se ukázala jako příšerná lidská bytost. "Většinu jsem nevěděl a hodně chápu proč. Víte Sidonie vědět tohle všechno asi bych byl ještě víc skeptický ohledně možnosti, že se ti dva dají nakonec dohromady. Adam si je až moc dobře vědom toho jak moc jí ublížil a to opakovaně, že si je téhle šance skutečně vděčný." "Vlastně to tak máme všichni, protože ani já a Eduard jsme se zrovna nepředvedli v době kdy jsme zjistili pravdu o tom, že tady zůstala. Ona má naštěstí úžasnou schopnost odpouštět těm které má ráda." "No Adam tohle testoval až moc a to ho mám vážně rád, ale nejradši bych ho párkrát něčím praštil za to jeho chování." Sidonie se zasmála a pak se konečně zeptala na to co jí nejvíc zajímalo.

Během snídaně Josef přemýšlel jak moc musela Anička potlačit svoje naštvaní na všechny kolem, aby jim dokázala odpustit. Taky se ho teď ptala Sidonie jak na Alberta. "Já vážně nejsem nadšená, že s ním budu dneska jednat, ale zrušit se to nedá." "Chápu to a už i Marie a Lubor jsou čím dál tím víc naštvaní." "Vím dobře, že se musí počkat, ale obdivuji vlastně Adama, že to vydrží a jednu mu nevrazí." "To o by si určitě posloužil rád, ale už to jednou málem špatně dopadlo." Sidonie poslouchala historku ohledně žab a pochopila, že je to všechno opravdu mnohem složitější a zároveň teď víc chápala proč se Sid tak bála střetu těch dvou. "Tohle jsem vůbec nevěděla a teď tomu víc rozumím. No každopádně já si dám pozor a nakonec to snad bude dobré." "Marii už jsme to celé řekli a tak konečně ví co se chystá. Adam jí taky řekl o penězích z patentů." "Myslím si, že jí oboje muselo potěšit. Hlavně tedy to, že je šance se Alberta zbavit." "Z toho by asi skákala do stropu radostí, pokud se to vážně povede." Josef byl rád, že měli možnost si takto promluvit a pak se musel omluvit a jít do práce. Měl dneska objednané tři skupiny na prohlídky a taky se chtěl ještě stavit u Adama. Byl od úterka skleslý, ale naštěstí Anička si s tím dokázala poradit a včera odpoledne už to bylo dobré. Hodně ho to všechno zasáhlo a on sám si uvědomil, že se mu emoce taky nevyhnuli.

Došel teď do zázemí a slyšel od tamtud křik. Velice rychle identifikoval Adama a Boba, jak je chvíli poslouchal tak Bob už měl zase průšvih. Pak už ho jen viděl vyběhnout směrem k expozici a tak vešel do zázemí. "Jak jsem slyšel tak Bob už má zase malér." Adam se otočil na dědu a usmál se na něj. "Zase nechal otevřené terárium, vážně si jen koleduje o další ušknutí." "No víš jak to je, pokud ho vyhodíš ty tak nikdo jiný s ním pracovat nebude." "Já to vím, ale to neznamená, že moje trpělivost je nekonečná." "Mimochodem byl jsem na snídani se Sidonií." Adam poslouchal dědu a co mu vypráví. Byl vlastně moc rád, že si ti dva rozumí. "Sidonie to říkala i Anně, že mě pravděpodobně bude Polák zkoušet očernit. Hlavně říkala, že už při hovoru včera měl divné řeči. Kdysi by mi to vadilo a měl bych z toho strach, ale teď už ne. Anička říká, že si s její babičkou nemám dělat starosti a tak se tím řídím." Josef se usmál a byl rád jak to celé Adam bere. "No babička to ví nejlíp, protože Sidonie si s Albertem poradí tím jsem si jistý. Jinak Marie zatím neví koho by na místo po Albertovi ráda přijala a nemá ani žádného kandidáta." "No víš asi bych o někom věděl, ale nevím jestli by s tím souhlasila, ještě to necháme být a po víkendu ti to povím." Josef se usmál a něco mu říkalo, že to bude někdo s kým sloužil což by bylo vlastně moc dobře.