Láska bez konce

91. Čas adventu

Sid seděla v přípravně a byla tady s ní Eliška, Anežka a Stáňa. Bavily se o plánech na vánoce, protože čas adventu byl tu a s ním i vánoční nálada. Ona sama teď tak trochu bojovala s tím co udělat doma. Máma už měla doma všude světýlka a nádhernou výzdobu. Jediné co zatím chybělo byl velký strom v obýváku, ale menší už měli ve vstupní chodbě. Nevěděla jak to probrat s Adamem, protože on poslední roky na slavení vánoc moc nebyl. Vlastně se většinou jen spokojil s večeří s dědou a pak byl veškerý čas v práci. Od jeho dědy věděla i to, že nikdy doma neměl ani náznak vánoční výzdoby. Anežka se jí teď ptala jaké mají oni plány. "Na Štědrý den budeme oba v práci, ale pak pojedeme k našim na večeři a budeme tam i na první svátek vánoční. Adamův děda tam bude celé svátky, protože už se tak domluvili s babičkou a Raulem." "Ančo vypadáš tak nějak ztraceně." Sid se na Stáňu usmála. "Vlastně jsem, protože nevím jak naložit s adventem doma." "Počkej to nějak nechápu, vždyť z těch fotek od tvojí mámy si s tím musíš poradit levou zadní." Sid uvažovala jak to holkám vysvětlit, ale naštěstí Anežka to pochopila okamžitě. "Mě je to jasné, protože Adam a slavení vánoc není snadná kombinace. Od smrti rodičů je pořádně neslavil a nikdy doma nic jako výzdobu neměl. Josef si na to mockrát stěžoval." Anežka se na Anču usmála, když si všimla jak přikývla.

Eliška poslouchala co máma říká a až teď jí došlo, že Adam zrovna nemusel ani výzdobu co bývala tady v zoo a na vánoční večírek nikdy nechodil. Letos to bude poprvé co půjde, protože už to slíbil. "Aha, víš možná si s ním normálně promluv a zkuste nějaký kompromis. Chápu, že ty máš ráda výzdobu, koneckonců z té tady jsi byla nadšená loni i letos, ale možná prostě světýlka a menší stromeček?" "To je právě ono Eli, protože já úplně nevím kolik by toho na Adama bylo moc. Ráda bych měla stromeček, nemusím mít živý, ale chtěla bych ho už teď, abychom si ho užili. Budeme teď hodně v práci a ani jednomu to nevadí, ale chci mít doma tu hezkou vánoční atmosféru." "Normálně mu to řekni tak jako nám teď a neboj určitě to bude dobrý. Prostě si tak jako u spousty jiných věcí najdete svůj vlastní styl." Sid věděla, že má Anežka pravdu, ale pořád tak nějak netušila jak s tímhle rozhovorem začít. Pak se vrátily k povídání o dalších věcech co se teď děli, protože toho bylo opravdu hodně. Jí těšilo, že Marek a Adélka už spolu bydleli a taky, že Břéťa a Markéta se měli skvěle. Všechno bylo takové poklidné a ona se na letošní vánoce opravdu moc těšila.

V chodbě k zázemí žiraf stál Adam a poslouchal hovor uvnitř. Chtěl vzít Aničku se podívat na nová mláďata agam, ale teď poslouchal co holky řeší. Věděl jistě, že ona vánoce a ten čas kolem nich miluje, protože když začali instalovat výzdobu tady v zoo byla úplně nadšená. Měla pravdu v tom, že on vánoce vlastně neslavil. Dali si s dědou oběd nebo večeři a předali si dárky, což bylo jediné co opravdu dodržoval. Letos věděl jistě, že vánoce ve vile budou úžasné a Alice si na nich dá opravdu záležet. Teď byl asi čas na to s tím vším něco udělat. Potichu vyšel ven před pavilon a rozhodl se zavolat Alici. Bylo na čase, aby si zase začal svátky užívat stejně jako v době kdy žili jeho rodiče, protože jeho máma je milovala. Měl štěstí, protože mu hovor vzala téměř hned. "Ahoj Adame ráda tě slyším." "Ahoj Alice víš já bych potřeboval pomoct a nevím kde začít." "Dobře a s čím bych ti mohla pomoct, protože pokud je to v mých silách tak je to předem splněno." "Chtěl bych Aničku překvapit doma výzdobou, ale upřímně asi sám nevím co už by na mě bylo moc." "Adame já to chápu, víš co během oběda se sejdeme u vás doma, předpokládám asi správně, že si to zvládneš zařídit a něco vymyslíme." "Moc děkuju Alice a uvidíme se u nás." Jakmile položil hovor byl rád, že se k tomu rozhodl, protože Anička si to zaslouží a on zase překoná další věc ze své minulosti.

Sid procházela zahradou a užívala si osvětlené stromy a další výzdobu. Šla vyzvednout Adama a pak půjdou spolu domů. Doma si s ním pak promluví o tom, že by si pořídili nějaký měsíc stromeček a třeba pár světýlek do oken. Adama našla už oblečeného v zázemí jak jen dokončuje papírování. "Lásko můžeme, nebo máš ještě práci?" "Miláčku nemám takže můžeme jít." Adam vstal a dal Aničce pusu a pak se vypravili domů. Cestou se stavili v lahůdkách pro něco dobrého k večeři, protože měl v úmyslu si udělat hezký společný večer. Taky se nemohl dočkat až Anička uvidí byt, protože Alice se překonala. Během oběda mu řekla co by se dalo udělat a hlavně chtěla, aby jí řekl kolik toho snese on, protože to bude hlavní i pro Annu. Nakonec se domluvili na stromku v obýváku a na světýlkách v oknech ložnice a na balkoně. Teď došli domů a on se moc těšil až to uvidí, takže si jí v předsíni protáhl k sobě a dal jí pořádnou pusu. "Mám pro tebe překvapení a doufám, že se ti bude líbit." Sid se usmála a pak se nechala dovést do obýváku a zůstala v úžasu stát. Měli stromeček a další výzdobu. Skočila Adamovi kolem krku a začala ho líbat. "Takže to beru tak, že se ti to líbí. Anni promiň, že jsi se tím trápila, slyšel jsem vás ráno a poprosil jsem o pomoc tvojí mámu." "Adame já tě tak moc miluju právě proto jak úžasný jsi." Adam jí začal líbat a nakonec museli trochu odložit i večeři.