Láska bez konce

16. Sobotní setkání

Adam byl v práci a uvažoval co bude dál dělat, protože zaslechl Elišku jak říká, že Anna nakonec už v pondělí nastoupí. Musí se jí hned zkusit omluvit a urovnat vztah mezi nimi. Tak moc si tohle všechno vyčítal a zároveň nechápal proč Anna svůj návrat tak tají. Všichni zaměstnanci si dělali starosti a těšili se na její návrat, ale ona jakoby se stáhla do své vlastní bubliny. Podle toho co slyšel od dědy tak mluvila s paní ředitelkou a jinak udržovala kontakt asi jen s Eliškou. Na jednu stranu to chápal, ale zároveň ho pořád bolelo, že mu nebrala telefon. Taky měl zrovna dneska dost Boba a jeho věčné neochoty si plnit svoje povinnosti. Před chvílí zase jen kecal v expozici s Frantou místo toho, aby pracoval. Uvažoval, že si dojde na oběd, ale v kantýně se většinou mluvilo o Anně a jemu to moc dobře nedělalo. Všichni taky pořád řešili to jak mohl Jarda a Helena tohle vůbec dělat. U Jardy ho to nepřekvapilo, ale Helenu do teď nechápal. No alespoň to urovnal se Štefanem, který na něj byl vážně hodně naštvaný. To bylo něco co ho hodně mrzelo a rozhodl se, že by sraz jednotky nebyl teď úplně špatný nápad. Zkusí to navrhnout Aleně a pak se uvidí jak to dopadne. Než se stihl zvednout a odejít ze zázemí přišel děda.

"Adame jsem rád, že jsi tady chtěl jsem s tebou mluvit." "Možná je to dobře, protože aspoň nemám čas přetrhnout Boba za to, že zase nepracuje." "Moc vtipné, ale chci s tebou mluvit o Aničce. Podívej já vím, že s ní chceš mluvit hned jak se vrátí, v ale nevím jestli je to tak dobře." "Dědo já se jí musím omluvit a tak s ní prostě mluvit potřebuji. Nechci na ní nějak tlačit, ale prostě si s ní chci normálně promluvit." "Myslíš tak jako se ona snažila mluvit s tebou ty poslední dny před jejím unosem?" Adam se zarazil a dost ho zabolelo co děda řekl. "Uvědom si laskavě, že ona s tebou chtěla mluvit a to několikrát a já si teď radši nechci ani představit co všechno jsi jí mohl říct. Podívej mám tě rád, ale Anně pořád jen ubližuješ tak na to laskavě mysli." Adam chtěl ještě něco říct, ale děda se zvedl a odešel. Měl sice pravdu, ale nemusel mu to pořád připomínat. Nakonec se rozhodl jít přeci jen na oběd. Litoval toho hned jak si sedl, protože přesně jak čekal všichni řešili jen Annu. Anežka jim všem kladla na srdce, že až se vrátí ať jí nenechají být. Pokud by jí a Elišku neslyšel v zázemí žiraf tak by o návratu Anny pořád nevěděl, protože Anežka vůbec pondělí nezmínila. Musí ještě přečkat víkend a pak to s Annou urovná a všechno bude v pořádku.

Během dopoledne udělala Sid doma dost práce a ještě si byt upravila k obrazu svému. Prostě takové ty maličkosti jako deky, polštáře do obýváku a pak si pořídila moc krásná světýlka na balkon. Na oběd se rozhodla, že půjde do baru na oběd. Zatím jí to přišlo jako nejbezpečnější místo a Marek i Vojta se chovali moc hezky. Oba prostě chápali její situaci s Viky a byla vlastně ráda, že Marek konečně prozřel. Jakmile přišla zjistila, že je tam i Břéťa a taky čeká na jídlo. Nakonec si šla sednout k němu, prostě se s ním cítila v bezpečí. Brala ho jako kamaráda a byla moc ráda, že mu hlavně může věřit. "Tak jak to máš s bytem?" "Mám hotovo a teď jen nevím jestli se do té práce těším nebo ne." "Hele to máme občas všichni a nemusí se mi ani nic stát, abych byl radši doma v posteli než v práci." Sid ho poslouchala a on jí říkal co se teď dělo ohledně soudce a očividně si Jitkou sedli a začalo to vypadat vážně. Sid ho poslouchala a když se zarazil tak zjistila, že ve dveřích baru stojí Viky. Úplně ztuhla a podívala se na Břéťu. "Neboj se nemusíš s ní vůbec mluvit o to se postarám." Než mu Sid stihla odpovědět tak Viky začala křičet na Marka. "Jak to jako myslíš, že si hledáš novou zpěvačku a co já mám teď jako dělat." "Pro mě za mě si dělej co chceš a s kým chceš. Tady už nejsi vítaná a laskavě vypadni z baru, než tě od tud nechám vyvést."

Sid se dívala jak Viky zuří a v tu chvíli si jí ona všimla. "No jasně naše bohatá slečinka si dělá nový kamarády a jestli si myslíš že mi nebudeš muset zaplatit za nájem tak se šeredně pleteš." Břéťa chtěl něco udělat, ale očividně Anna právě dosáhla svojí hranice toho co chce ještě od Viky snášet. Prudce vstala a došla až k ní a zuřivě se na ni dívala. "Kdyby si nebyla těhotná tak ti jednu vrazím. Nic ti platit nemusím dala jsi mi smlouvu na deset měsíců vzpomínáš si? Ta končí na konci tohoto měsíce a ten jsem ti zaplatila, takže drž hubu a laskavě mě nech na pokoji. Jsi hnusná a naprosto odporná ženská, která se stará jen o sebe a ostatní jen využívá. Je mi z tebe na zvracení." "Myslíš si, že tě teď všichni budou litovat? Bůh jak to celý bylo a kolik jsi si toho vymyslela." Markovi se udělalo doslova zle a došel obejmout Annu. Chtěl jít pak hned Viky vyhodit, ale o to se postaral Břéťa a doslova jí za předloktí vyvedl před bar a bouchnul dveřmi. Sid si oddechla, protože tohle na ni už bylo vážně moc. "Nebojte jsem v pořádku, ale vážně nechápu, kde se to v ní bere." "Nech jí být a jdeme si dát ten oběd, protože jíst musíš." Sid se usmála a šla si poslušně sednout. Snad tohle sobotní setkání s Viky bylo i jejich úplně poslední.