69. Stahující se mračna

107 6 0
                                    

Adam vzal nakonec dneska Aničku dřív domů a nechal jí se rozhodnout kde budou. Vlastně ho překvapilo, že chtěla být u něj v bytě, ale nesnažil se jí přemluvit. V klidu si snědli večeři ze které toho ona zrovna moc nesnědla. Nakonec si šla dát sprchu než uklidil věci po večeři a šel si jí dát taky. Zrovna se vrátil a všiml si jak sedí na posteli a drží se rukama za kolena. Vypadala, že je myšlenkami někde daloko a on si teď o ní opravdu začal dělat starosti. Sám moc dobře věděl, že by se postraumatická stresová porucha mohla objevit i teď. Sice to od únosu už byla nějaká doba, ale tyhle věci byli nepředvídatelné. Opatrně došel až k ní a sedl si na kraj postele. Okamžitě se na něj podívala a usmála se. "Miláčku jsi v pořádku?" "Promiň Adame jen jsem se zamyslela a ano jsem v pořádku, protože jsi tady se mnou. Víš já to neumím vysvětlit, ale hlavní důvod proč jsem dneska chtěla jít sem je, že se tu cítím bezpečně." Adam se usmál a jemně jí pohladil dlaní po tváři. "V tomhle udělám všechno co budeš chtít a potřebovat. Jen mi musíš říct kdyby se něco dělo dobře?" "Dobře a mohl by jsi mě teď jen chvilku objímat?" Hned jak to Anna řekla tak si Adam sedl hned vedle ní a vzal jí do náručí.

Sid se schoulila do Adamova náručí a vychutnávala si teď pocit bezpečí. Byla si jistá, že bude v pořádku, ale prostě to ranní setkání s Helenou jí otřáslo. Nečekala by jí u zoo a to, že Albert byl odhodlaný se mstít takovým způsobem jí strašně zasáhlo. Už dlouho o něm neměla iluze, ale tohle bylo fakt hnusný. Naštěstí měla Adama a tak nebyla sama a měla se o koho opřít. "Víš myslím si, že sice si babička poradí, ale nevím jestli to bylo správné." "Miláčku bylo a je, protože Albert i jeho otec škodí už dlouho. Nejde jen o tebe, ale oni mají prsty i v kšeftech se starostou. Tohle je něco co mi říkal i děda, protože jeho i paní ředitelku varoval Lubor." Sid se trošku zvedla, aby na Adama viděla. "Vlastně mě to ani nepřekvapuje a je mi jasné, že jsou toho schopní." "Břéťa říkal, že starý Polák občas zastupuje fakt šílený grázly. Teď to nech být, protože by jsi si měla odpočinout. Miluju tě Aničko." "Taky tě miluju." Sid se natáhla a dala Adamovi pusu a pak se mu zase uvelebila v náručí. Adam sledoval jak Anna téměř okamžitě usnula a spokojeně mu odpočívá v náručí. Byl rád, že snad se to u ní obejde bez nějakých větších následků, protože to bylo to čeho se nejvíc bál. Snad se jim nakonec podaří Alberta rychle zničit, protože jinak si nebyl jistý jak bude reagovat.

Eduard seděl brzo ráno v pracovně a u kávy si prohlížel poslední podklady pro novou zakázku. Nespal moc dobře a bylo to tím, že si dělal starosti o Sid. Ten včerejšek bylo doslova varování, že se Polák nezastaví před ničím. Teď zaslechl kroky a objevila se máma. Sedla si k němu a podívala se na něj. "Nemusíš si dělat starosti je s ní Adam a on nedovolí, a jí někdo ublížil." "Já vím mami, ale to co se stalo muselo zase otevřít hojící se rány. Já vím, že jí Adam ochrání, ale to nemění nic na tom co ten zmetek udělal." "Podívej Poláková je sice naivní, ale není hloupá. Všechno co si Polák a Albert užívají patří jí a sami nemají nic. Sid si je jistá, že tehdy nic nevěděla a teď si zřejmě myslela, že pomáhá synovi získat dívku. Já jí sama zrovna nemusím, ale měla se rozvést už dávno a možná by tím i dost věcí vyřešila u syna." "Jak myslíš, ale pořád chápu i Adama, že by toho chlapa chtěl zmlátit." "To rozhodně chápu taky a dokonce i schvaluji. Stahující se mračna kolem Alberta teď utáhne jeho vlastní matka a tím pomůže k jeho pádu. Podívej na něm je vidět kam až touha po penězích a hlavně moci může zajít." Eduard musel uznat, že má máma pravdu a snad opravdu Albert zaplatí za všechny svoje hříchy.

Sidonie nechala Eduarda v pracovně a šla si uvařit čaj, protože i ona zrovna dobře nespala. Věděla moc dobře, že teď se budou rozdávat karty pro to jak nakonec Polákovi dopadnou. Sedla si s čajem potom do obýváku a zadíval se ven. Už bylo krásně a bude dneska asi i dost teplo. Uvažovala, že by mohla zajet třeba za Raulem. Napsla teď taky ještě Adamovi, aby se zeptala na Sid. Překvapilo ji, že odpověděl hned, protože bylo ještě opravdu brzo. Psal, že měla klidnou noc a zdá se, že všechno bude v pořádku. Byla ráda, že má Sid zrovna jeho a je s ním v bezpečí. Možná měli ti dva trnitou cestu ke štěstí, ale teď byli spolu a to je oba činilo silnější. Nikdo jim nesmí ublížit a o to už se ona postará. Nějak si jen nebyla jistá tím jak chtějí vlastně vyhodit Alberta ze zoo. Věřila ovšem tomu, když Josef řekl, že mají skvělý plán a určitě vyjde. Teď se taky objevila Alice. "Tady jsou všichni nějak brzo vzhůru." "No to víš já už toho moc nenaspím a Eduard teď žije to novou zakázkou vždyť ho znáš." Alice se zasmála, ale stejně měla pocit, že jí něco uniká. Sidonie včera zmizela ráno z kanceláře dost narychlo a neřekla proč. Snad se nic neděje, protože to by jí snad řekli. "On je z té nové zakázky úplně nadšený, no nic já půjdu připravit snídani." Sidonie se na Alici usmála a byla rád, že jí tím včerejškem nezatěžovali.

Láska bez konceKde žijí příběhy. Začni objevovat