Láska bez konce

46. Číhající nebezpečí

Sid vysvětlila tátovi jak to plánují s lidmi kteří jsou jí i Adamovi blízcí. "Teď je, ale hlavní otázka jak to říct ostatním doma. Mluvili jsme o tom s Adamem a ten by chtěl, aby se to dověděli dřív než ostatní a já s ním souhlasím." "No určitě by jim nevadilo se to dozvědět později, ale je to takhle asi lepší. Nevím jak to chceš řešit s Edem, ale my ostatní včetně Raula bychom mohli přijít třeba ve středu na večeři? Taky můžete s Adamem a možná i Josefem přijet na večeři do vily?" "Možná ta středa večer u mě doma by byla nejlepší. Nikdo nebude mít podezření proč jdete ke mě domů." "Tak skvělé jen se s Adamem rozhodněte a já to zařídím. Mám z tebe opravdu velkou radost. Napadá mě, že ve čtvrtek bychom mohli pozvat Josefa na večeři." Sid se usmála a tátu objala, protože tohle by bylo úplně úžasné. "To se mi jako nápad moc líbí a vím, že babička si ho hodně oblíbila." "Dobře a já tě teď budu muset nechat samotnou, protože jsme tvojí matce slíbil oběd a nechci jí teď vysvětlovat proč bych to musel zrušit." "Mám tě ráda tati." "Já tebe taky zlatíčko." Eduard ještě Sid objal a vydal se směrem k budově vedení u které parkoval. Byl nadšený z toho, že si to ti dva vysvětlili. Sid totiž vypadala opravdu šťastně a to bylo to nejdůležitější. U budovy vedení si všiml Josefa a zamířil k němu.

Josef si uvědomil, že bude asi trochu složité si udržet vážnou tvář ohledně Aničky a Adama. Před chvilkou ho odchytila Anežka a snažila se ho přesvědčit, aby jim pomohl dát ty dva dohromady. Jediné na co se zmohl byla rada ať to nechají na nich a hlavně, že on se do toho plést nebude. V pátek si asi vyslechne hezkou přednášku o tom proč jí to proboha neřekl, ale to zvládne a rád. Zahlédl Eduarda Novotného jak k němu míří a podle úsměvu si byl jistý, že s dcerou už mluvil. Počkal na něj, aby si mohli chvilku promluvit. "Josefe dobrý den, předpokládám asi správně, že máte radost. Vím jaké jste si dělal o Adama starosti a to ještě v době než jsem věděl jak to mají se Sid." "Upřímně jsem štěstím bez sebe a máte pravdu, že jsem si roky dělal starosti. Taky chci poděkovat za pomoc ohledně Zlámalové." Josef si vyslech i nějaké další podrobnosti z ministerstva a byl moc rád, že se do toho Eduard vložil. "Mě teď dělá starost jen ta věc s mladým Polákem. Sid nechce abych se do toho míchal, ale nelíbí se mi to." "To chápu, ale Adam si na něj dá pozor a poprosí o pomoc pár kolegů se kterými sloužil." Eduard se usmál a byl hned klidnější. Pak už se museli rozloučit a zbytek nechá na mladých, aby to domluvili. Minimálně on i Josef byli teď moc spokojení s tím, že jsou ti dva spolu.

Břéťa potřeboval mluvit s Adamem a tak za ním zajel do práce. Vyřešil s ním co potřeboval ohledně práce a přišlo mu, že měl nějak podezřele dobrou náladu. Třeba to mezi ním a Annou nakonec dobře dopadne. Taky doufal, že by tu ještě mohla být Markéta, aby si mohli promluvit. Včerejší večer se jim oběma vymkl z rukou. Užili si fajn večeři a oba si zase hodně věcí ujasnili. On sám si musel uvědomit jak moc stranil Viky a Petrovi proti ní. Markéta nebyla pyšná na to jak zvládla dobu kolem rozchodu s Petrem a hlavně dobu po nepodařené svatbě, ale on to teď mnohem víc chápal. Navíc se konečně i Ben a Sofie přiznali, že je Viky proti Markétě štvala a to ho fakt vytočilo. Po večeři jí odvezl domů a pak se prostě u auta začali líbat. Vůbec to neplánoval, ale stalo se to a zaskočení z toho byli oba dva. Teď zahlédl Annu jak už pravděpodobně míří domů. "Ahoj, přijel jsi pracovně nebo soukromě?" "Ahoj, no vlastně oboje. Pracovní věc už mám za sebou a teď jen nevím jestli..." "Pořád tu je a je asi u sebe v kanceláři, protože dokončuje nové smlouvy pro dodavatele krmení." "Díky víš chci s ní mluvit a možná zjistit co dál." "Hlavně na ní nespěchej, protože je hodně zmatená z toho všeho." "To se snáz řekne než udělá."

Sid se musela usmát tomu jak byl Břéťa úplně v háji, protože nevěděl jak s Markétou dál. Chtěla ještě něco říct, ale Markéta se zrovna zjevila před nimi a ona se musela usmát. "Boha jeho tak jdi za ní a koukej se chovat slušně." Břéťa se na Annu usmál a zamířil pryč od ní. Sid se dívala na ty dva před sebou a při tom se opírala o zídku blízko pavilonu šelem. V tom se za ní ozval šramot a objevil se Adam, který byl ještě v pracovním. "Koukám, že ti dva konečně řeší jak to spolu mají." "To rozhodně, ale co tady děláš? Adame někdo tě uvidí." "Neuvidí o to jsem se postaral a koukám, že ti dva už asi problém taky nemají." Sid se musela usmát, protože v tom měl Adam pravdu. Břéťa a Markéta se zrovna začali líbat a vypadalo to, že oba mají oči jen pro sebe. Taky jí teď Adam dal rychlou pusu na krk. "Uvidíme se za chvilku miláčku." "Miluju tě." Sid si všimla jak Adam zase zmizel ve stráni nad zídkou a měl vlastně pravdu nikdo ho nemohl vidět. Všimla si jak se teď Markéta podívala jejím směrem a i s Břéťou se usmáli a pak se vydali pryč. No tak tohle by bylo a Sid si uvědomila, že z toho má vážně radost. Zamířila domů, aby mohla počkat na Adama, který se jim ještě staví pro večeři. Život teď byl prostě skvělý a bude legrace co přinese tento týden.