Láska bez konce

38. Pořád jsem doufala

Adam si z posledních sil uvědomil, že bude muset přestat. Rukou Annu stále jemně hladil po zádech a zároveň posel polibky i její krk a klíční kost. Anna mu vycházela vstříc a pak zasténala a on se zase vrátil k tomu jí líbat. Vůbec se mu nechtělo tohle všechno ukončit, ale Anna si zasloužila mnohem víc než, aby se s ní pomiloval hned teď a tady. Opatrně přerušil jejich polibek a cítil jak se Anně nechtělo přijít o jeho polibky. Opřel si svoje čelo o to její a chvilku jí tak držel. Vnímal jak zrychleně Anna dýchá a on na tom nebyl zrovna o moc líp. Nakonec otevřela oči a podívala se na něj. Jemně jí přejel prstem po nateklých rtech. Sid se snažila držet Adama, aby neupadla po návalu vší té vášně mezi nimi. Neuměla si ani představit jak vášnivý Adam může být a na tohle jí nic nemohlo připravit. Nechtěla, aby přestal, ale on to stejně udělal a teď se jí díval do očí. Vyčkával a dával jí čas se uklidnit. "Já nechci aby jsi přestal." "Aničko já nechci přestat, ale ty si zasloužíš víc než tohle." Sid se na něj dívala a než stihla odpověď znovu jí začal líbat. Chápala jak to myslí, ale tak moc to chtěla, tak moc toužila po tom, aby pokračoval a bylo jí jedno kde byli. Milovala ho a toužila po jeho lásce, dotecích, laskání a po tom aby se s ní miloval.

Pár dalších minut si Adam dopřál tu možnost Annu líbat a tisknout jí k sobě. Nakonec jí vysadil na stůl u kterého stáli a ještě znovu si dopřál možnost prohloubit polibek. Musel potlačit touhu jí rozepnout košili a dopřát jim oběma větší uspokojení. Nakonec se ovládl a přestal Annu líbat. "Vážně toho musíme nechat, protože jinak udělám něco co by se mi sice moc líbilo, ale nebylo by to správné." "To si myslíš ty." Adam se zasmál tomu jak to řekla a zároveň při tom udělala smutný obličej. Vzal její tvář do dlaní a díval se na ni. "Aničko já tě miluju." Sid nemohla uvěřit tomu, že to řekl. Oči se jí zalili slzami a měla co dělat najít ta správná slova. "Taky tě miluju. Pořád jsem doufala a pak zase naději ztrácela. Myslela jsem, že když si tě budu držet dál tak ten cit zmizí, ale byl tu pořád." "Tak moc mě to všechno mrzí, mohli jsme tohle mít už mnohem dřív, ale kvůli mě jsi pořád jen trpěla. Slibuji, že ti to všechno vynahradím." "Nemusíš mi nic vynahrazovat jen chci být s tebou a pořád se mi nelíbí, že jsi přestal." Adam se usmál a dal jí pusu na nos. "Jen pro teď, protože až k tomu dojde tak tě pár hodin vůbec nepustím z postele. Hodlám si užít každý kousek tvého těla a rozhodně nechci naše první milování mít tady, ale jako nápad do budoucna se mi to hodně líbí."

Sid cítila jak začíná červenat po tom co jí Adam řekl. Představa toho, že mají na sebe celou noc a užívají si milování jí vzrušovala. Zároveň viděla jak se Adamovi lesknou oči a chápala, že jí opravdu chce dát víc než rychlovku tady. Milovala ho pro to ještě o trochu víc. Natáhla se a dala mu pusu. "Dobře za tohle máš určitě plusové body. Vždycky jsem si myslela, že možná si jen představuju víc než je. Pak přišly moje narozeniny a já začala doufat. Po těch letácích jsem tak strašně moc chtěla, aby jsi šel dál." "Měl jsem to udělat, měl jsem jít dál a konečně skončit tvoje i moje trápení. Tak moc jsem chtěl být s tebou, ale zároveň se bál, že ti ublížím kvůli mojí minulosti. Moje hloupost mě o tebe málem připravila a jsem ti tak moc vděčný, že jsi mi tuhle šanci dala. Nevyčítal bych ti kdyby ne, protože bych si za to mohl jen já sám." "Prostě jsem se zlobila a možná i ten únos měl vliv na to, že jsem prostě dělala unáhlená rozhodnutí. Tak moc mě mrzelo, že jsi mě nechtěl poslouchat, ale to je teď všechno pryč. Teď jsme spolu a na ničem jiném mi nezáleží." Sid se usmála a nechala se ještě jednou políbit a užívala si Adamovu blízkost. Bylo to víc než v co doufala a prostě jen muselo vyhrát srdce nad její hlavou, která se bránila.

Adam nakonec držel Annu v náručí a užíval si tenhle okamžik. Dokázal to a získal jí zpátky, protože kdyby se to nepovedlo trpěl by. Jenže by trpěl oprávněně, ale to už teď bylo jedno. Miloval jí a dokonce jí to konečně dokázal říct a bylo to mnohem snazší než si myslel. Teď ho jen trošku trápilo jak by ho mohla přijmout její rodina. Nedělal si starost s jejím tátou, ale hlavně s její babičkou zvlášť po tom co věděl i od Štefana. "Co přesně tě teď trápí a neříkej, že nic Adame." Adam se na ni usmál, prostě v něm uměla číst. "Asi mi nedělá starost tvůj táta, ale jak se na náš vztah budou dívat tvoje máma a hlavně babička." "Ona se hodně změnila a pokud jde o mámu ta jen chce, abych byla šťastná. S babičkou si nedělej starosti, jsem si jistá, že to bude v pořádku. V nejhorším poprosíme o pomoc tvého dědu, protože ona ho má ráda a obdivuje ho." "Tak dobře v tomhle ti budu muset věřit. Teď jen jak to chceš mezi námi..." Sid se usmála a dala mu pusu. "Možná si to chci chvilku nechat pro sebe, protože já ještě ani holkám neřekla jak to spolu máme." "Já to neřekl ani Aleně a ani dědovi. Vlastně jen oba ví, že se mi nevyhýbáš, ale nic víc." "Tak domluveno necháme si to chvilku pro sebe." Adam se usmál a pomohl Anně dolů ze stolu a ještě si jí přivinul do náručí a jen ji tak chvilku držel.