Láska bez konce

90. Rodinný víkend

Eduard seděl na terase vily a užíval si poklidné sobotní ráno. Sid a Adam přijeli už včera večer a stráví tu celý víkend za což byl opravdu rád. Užijí si rodinný víkend a zároveň si oni dva odpočinou od práce i od událostí tohoto týdne. Stín Viky už byl zase pryč, ale pachuť zůstávala. Zaslechl Alici, která už byla v kuchyni a jako normálně si odmítla nechat s přípravou pomoct. Teď si ovšem vzala kávu a sedla si k němu. "Víš moc dobře, že jsme jídlo mohli objednat a Sid ti nabízela pomoc." "Mám všechno pod kontrolou a teď jsem jen připravila zbytek věcí na snídani. Já si chci prostě užít tenhle víkend, přeci jen Sid už tady moc času netraví." "Pořád máš možnost ta ní chodit do práce jako teď, podívej musíme se smířit s tím, že už má vlastní život a hlavně, že má Adama." "Já vím, ale občas mám z Adama pocit jako by tu nebyl rád." Eduard se na ženu podíval a zasmál se čím jí úplně zmátl. "Alice ty to chápeš úplně špatně. On není takový, protože by tu nechtěl být, ale prostě si pořád zvyká na to mít kolem sebe velkou rodinu. Uvědom si kolik let byl jen on a Josef a to ještě většinu času býval sám." Eduard si všiml jak se Alice zarazila a pak se jí v očích dokonce objevily slzy. Bylo vidět, že tohle jí vůbec nenapadlo a tak jí teď jen objal.

Alice si si uvědomila, že na tohle vůbec nrpomyslela a cítila se teď vysloveně špatně. "Proboha to mi vůbec nedošlo a proč jsi mi to neřekl ty nebo Sid?" "Netušil jsem, že tě to trápí a jak říkám ono se to zlepší, koneckonců už je to lepší než bývalo. Prostě byl tak dlouho sám a i Sid si to uvědomuje a vždycky si to uvědomovala." "No tak se budu snažit moc netlačit na pilu. Jsem hlavně ráda, že jsou ti dva spolu a stejně si myslím, že toho hodně nevím hlavně o době kdy se Sid vrátila po únosu do práce." "Není to důležité a je to jen jejich věc. Důležité je, že jsou spolu a milují se. Taky jsem rád, že spolu bydlí, protože ten byt jim bude sloužit dlouho a budou v něm spokojení." "To máš pravdu a pokud máš už hlad tak ti udělám snídani, budou lívance, protože Sid se zmínila, že je má Adam rád." "Tak to si nechám líbit." Eduard dostal pusu a sledoval jak Alice odešla připravovat snídani. Byli prostě věci, které nemusela vědět a to jak to ti dva mezi sebou měli mezi ně rozhodně patřilo. Byla to minulost a minulostí navždy zůstane. Nakonec se vydal do jídelny, aby si v klidu počkal na snídani. Alice začala chystat snídani a byla ráda, že jí Sid prozradila co má Adam rád, protože teď se víc soustředí na to, aby se tu cítil dobře.

Ve vile panoval ranní klid a Sid si uvědomila, že je takhle hodně spokojená. Věděla, že Adam si pořád ještě trošku zvyká na skutečnost, že má kolem sebe velkou rodinu, ale bylo to pořád snazší. Teď si zrovna česala vlasy u nich v pokoji a Adam si dopřával sprchu. Byla tady moc ráda, ale zároveň už cítila, že je to víc domov rodičů a babičky než její. Její domov byl tam kde byla nejšťastnější a to bylo v bytě s Adamem. Byla to jejich oáza klidu a pohody. Teď vyšel Adam z šatny a měl na sobě pohodlné tmavě šedé kalhoty a černé tričko. Kalhoty si koupil na dovolenou a rád je nosil když byli tady. Jak říkal bylo to pohodlné a zároveň to dobře vypadalo. Doma chodil v teplákách nebo teplákových kraťasech a ona věděla, že je to tím jak pohodlně se tam cítí. Ona sama měla pohodlnou dlouhou sukni a tričko. "Já už jsem hotová a tak můžeme jít na snídani." "Rozhodně se na ni těším, protože mám hlad. Nějak jsi mě ráno vyčerpala." Sid se musela začít smát, protože na tom byli stejně. Prostě si místo vstávání dopřáli ještě úžasné milování a pak šli do sprchy každý zvlášť, aby se na tu snídani vůbec dostali. "Nevšimla jsem, že by jsi si stěžoval." "To jsem ani neměl na mysli a teď jdeme nebo se od tud jen tak nedostaneš."

V kuchyni zaslechla Alice z patra smích a bylo jí jasné, že ti dva se už rozhodli přijít na snídani. Nebylo nijak pozdě, ale Sid vždycky říkala jak je Adam ranní ptáče a ona to už párkrát zjistila, když tu přespávali. Teď došli do jídelny ona tam donesla lívance a všimla si jak se Adam usmál. "Mami díky tohle je úžasné." "Alice moc děkujeme a vážně není potřeba pomoct?" "Vůbec ne jen se najezte." po snídani byla Alice ještě v kuchyni když přišla Sid. "Děkuju mami, že jsi je udělala Adama to moc potěšilo." "Holčičko stačí říct co má rád a já to ráda uvařím, nebo to můžeme i objednat. Mimochodem čekala jsem vás na snídani trochu dřív i babička už byla dole dřív než vy." Alice si všimla jak Sid jemně zčervenala a okamžitě jí to bylo jasné. "No nic a neboj my jsme s tátou byli stejní." Sid se usmála nechala si dát pusu na tvář a vrátila se do jídelny. Všimla si jak Adam mluví s jejím tátou na terase a vypadali, že se dobře baví. Ona sama si šla sednout k babičce do obýváku. "Jsem ráda, že tu jste na celý víkend. Chápu moc dobře, že jste radši spolu u sebe, ale občas vás tu mít je moc fajn." "Já sem jezdím ráda a Adam si už taky lépe zvyká na tolik lidí kolem sebe." "Já to chápu a asi rozhodně lépe než Alice, prostě jezděte tak často jak to bude hlavně jemu příjemné. Mě stačí i možnost se s tebou vidět na oběd, nebo kávu v práci." Sid babičku objala a byla za tento víkend vážně ráda.