Láska bez konce

23. Albertova šance

Sid se po ranní rozmluvě s Anežkou snažila nějak soustředit a nakonec to zvládla. Teď byla dát nějaké materiály v infocentru a ještě si rozhodla vzít kávu. V tom si všimla Markéty, která se loučila nahoře s paní ředitelkou a mířila dolů. Břéťa jí psal, že se z té poslední kocoviny sebrala a on jí poradil nabídnout svoje služby zoo. Jak se zdálo tak se to povedlo a snad to bude pro ní vážně dobré. Břéťa jí taky řekl, že se hodně styděla za to, že jí museli vzít domů. Viděla, že si jí všimla a přišla až k ní. "Anno já jen..." "To je v pořádku, co si dát kávu?" Markéta se na dívku před sebou usmála a šla si s ní sednout kousek stranou. Úplně nevěděla jak začít už tak se cítila trapně. "Děkuju za pomoc a za tu zmínku o práci tady. Domluvili jsme se a já tu teď bude dva dny v týdnu pracovat. Břéťa říkal, že to mám nechat být, ale jsem ráda, že jste mě tam nenechali. Jinak nevím jestli by jste o to stála, ale mohly bychom si tykat?" "Jsem ráda za nabídku a můžeme si tykat a není potřeba se omlouvat. Každý máme občas špatné období a já víc než kdo jiný teď chápu jak může Viky ničit život." "No nevím všechno, ale pár věcí jsem slyšela v baru a Břéťa mi řekl co se ti stalo. Jsi úžasná, že už jsi v práci."

Sid se usmála a byla ráda, že je Markétka v pořádku, protože opravdu hodně rychle mohla špatně skončit. "Musela jsem zpátky, abych se doma nezbláznila. Teď se soustředím jen na sebe a to vážně pomáhá. Zrada bolí dlouho a vím toho až moc, abych to pochopila." "Břéťa mi to taky říkal a upřímně jsem ráda, že už s Petrem nejsem. Víš hodně věcí mi došlo a to, že jsem byla v našem vztahu vždycky ta kdo za něj bojoval bylo špatně. Neříkám, že jsem byla ideální máma, ale mám Bena a Sofii ráda a možná ta Jitka bude pro ně všechny to pravé. Já asi chci víc než mi byl Petr ochotný dát." "Všechny si zasloužíme víc než jen kousek lásky. Dej si čas a uvidíš, třeba se najde ta pravá láska a s ní i všechno ostatní." "No asi máš pravdu a ještě jednou děkuju za všechno. Ty se opatruj a třeba můžeme někdy zopakovat tu kávu?" "To bych byla moc ráda." Markétka sledovala jak Anna odešla a pak sama zamířila k sobě do kanceláře. Břéťa jí překvapil, že se staral byla totiž přesvědčená, že jí nenávidí. Jenže ona mu k tomu dala tunu důvodu a tak se nedivila. Teď jí pomohl a ona mu byla vděčná. Anna si teď prošla peklem a přesto jde dál asi je čas si z ní vzít příklad.

Albert přijel z jednání na radnici a byl naštvaný z rozhodnutí ředitelky. Najala právníka na pomoc v zoo a bohužel jeho otec to nebyl. To ho sakra štvalo a navíc i to, že Lubor se dal na její stranu. Zároveň se rozhodl, že by mohl zkusit se znovu pokusit o Annu. Ta se teď vyhýbala většině lidí a na jídle byla snad jen jednou. Teď jí zahlédl a pospíšil si k ní. "Ahoj Ančo, moc rád tě vidím. Chtěl jsem tě pozvat na skleničku, ale neměl jsem ještě štěstí, co jít večer do baru?" "Promiň Berte, ale teď nemám moc náladu. Jsem po tomhle týdnu hodně unavená a nechce se mi někam chodit." "No a co příští týden? Mohli bychom jít třeba na večeři." Sid se na Alberta dívala a bylo jí úplně jasné o co mu jde. Tohle byla Albertova šance jak jí zkusit získat zpátky a jí se z toho dělalo zle. Zároveň by si zasloužil lekci. "Jo příští týden by to šlo, ale teď promiň musím zpátky, aby tam Eliška nebyla sama." "Jasně tak zatím." Albert se díval jak odchází a byl nadšený. Teď si mohl přímo gratulovat, protože se mu podařilo jí zase chytit na háček. Párkrát jí někam vezme pošle květiny a zase bude jeho. Pak si zařídí, aby mu zajistila místo ve sklárně a hlavně si jí co nejdřív vezme. Byl tak nadšený, že si nevšiml, že ho Sid ještě pozoruje.

Sid stála stranou od výběhu a dívala se na Alberta. Vypadal jako vítěz a jí došlo, že takhle se tvářil párkrát i když byli spolu. Tehdy si nechtěla přiznat, že by s ní byl jen kvůli tomu kdo je její rodina. No nakonec se vydala k žirafám a přemýšlela i nad rozhovorem s Markétou. Věděla jak moc obětovala Petrovi, když přišel o manželku a kolik tokoho obětovala i dětem. Byli oba hodně malí a tak na dva roky potlačila i svoji vlastní kariéru. Tohle všechno jí řekl Břéťa a jak sám poznamenal málem si to už ani neuvědomil. Pak se objevila Viky a všechno se změnilo. No ta holt dokázala ničit životy úplně všem a ona byla ráda, že se už s ní nemusí vidět. Teď se těšila, že dneska pojede k rodičům a zůstane tam i celou sobotu. Musela si zase utovnat myšlenky a promyslet si co dál s Adamem. Všechno to bylo tak složité a nevěděla jak z toho. Nemůže mu to přeci tak jednoduše projít, ale pokud se jí zase dotkne jako dneska ráno tak je v háji. Pořád ještě vnímala jak moc ten drobný dotek zamával s jejím odhodláním. Láska je prostě moc složitá a ona v ní zatím prohrávala. Doufala, že to všechno bude mnohem snazší. Všimla si, že Eliška je s Robertem u výběhu a tak je nechala být. Moc jim to spolu slušelo a ona jim to moc přála. Pustila se do krájení zeleniny a doufala, že se hlavně Eliška nebude na nic vyptávat.