37. Nové přírůstky

198 7 0
                                    

Sid si všimla jak zvláštně se na ní Adam dívá a byla si jistá, že neví co má čekat. Přibližně před hodinou jí napsal, že tu zůstává, protože už budou mláďata brzo na světě. Zároveň jí slíbil, že pak pošle fotky, bylo jasné jak moc se na nové přírůstky těší. Trvalo jí jen chvilku se rozhodnout a vyrazit zpátky do práce. Po cestě z domova se stavila v baru a vzala pro sebe a Adama večeři. Kluci jí připravili fajn rizoto s lososem. Seděla teď proti Adamovi u stolku pod terárii a on měl před sebou opřený tablet kde měl puštěný přenos z kamery. "Děkuju za tu večeři." "Rádo se stalo, bylo mi úplně jasné, že se odbydeš nějakými nudlemi." Sid se dívala jak se usmál a věděla, že se prostě dneska rozhodla správně. "No jo měl jsem to v plánu. Prostě jsem neměl čas dojít si ještě pro něco k Radkovi. Bob odpoledne zase někam na dvě hodiny zmizel a já potřeboval udělat přípravu na nové agamy." "Jedno mi vážně vysvětlili, proč mu to pořád trpíš?" "Je to jednoduché, pokud ho odtud vyhodím já kdo jiný by s ním chtěl pracovat?" Sid se zamyslela a musela dát Adamovi za pravdu. "No když to řekneš takhle tak to dává smysl, protože nikdo a to včetně mě a Elišky." "Právě a proto to pořád trpím, ale to neznamená, že to občas neodnese snížením odměn a teď to bude zase takovy případ."

Adam se snažil soustředit na jídlo a hovor, ale zrovna dvakrát se mu to nedařilo. Anně to moc slušelo, měla na sobě džíny a k nim volnější košili. Taky měla jako teď vždycky mimo práci rozpuštěné vlasy a jeho napdlo jaké by to bylo do nich moct zaplést prsty. Musí s tímhle okamžitě přestat nebo to špatně dopadne a on by mohl ztratit svoje sebeovládání. Podíval se tak radši na tablet a všiml si, že zmije už se definitivně připravuje na příchod mláďat. "Zdá se, že už se za chvíli dočkáme, protože se úplně stáhla a už je vidět, že se připravuje." "Budeš u ní v expozici, nebo se budeš dívat tady?" "Budu tady, protože jí nechci rušit. Navíc tomu necháme volný průběh ať to dapadne jakkoliv." Sid se usmála a sklidila věci po večeři zpátky do tašky a došla jí dát ke koši. Přemýšlela o tom proč vlastně ještě váhala, ale teď si byla jistá, že dnešek je prostě ten správný den vyřešit mezi ní Adamem úplně všechno. Chtěla mu něco říct, ale on jí přerušil. "Anni pojď se podívat, už to bude." Sid si rychle došla sednout vedle Adama a dívala se na obrazovku tabletu. Bylo to úžasné vidět nový život u těchto vzácných zmijí stromových. Nakonec přišlo na svět celkem šest mláďat a Adam byl očividně nadšený. Došel pak zkontrolovat všechno přímo do expozice a ona zatím dál všechno sledovala přes kameru.

Adam zkontrolovat, že je všechno v pořádku a zároveň udělal první fotky. Naštěstí díky kameře budou mít fantastické záběry i z ní. Zítra pak Robert udělá další fotky a nechají část pavilonu radši i uzavřenou. Byl šťastný, že tu s ním byla Anna a zároveň litoval, že teď už půjde domů. Tak rád by s ní strávil víc času. Něco co přes den nemají a on věděl, že si na něco víc bude muset ještě počkat. Jakmile se vrátil do zázemí zůstal stát ve dveřích a chvíli Annu porozoval. Stála u stolu a bylo vidět, že mu zrovna dovařila kávu. Vzpomněl si na noc kdy stála na stejném místě po tom co jí dostal do bezpečí od nosorožců. Tehdy si uvědomil, že to co začal cítí v její přítomnost je prostě problém. Pak jí od sebe odehnal a začala tím doba mnoha měsíců, kdy jí odháněl znovu a znovu. Teď se otočila a zaregistrovala jeho přítomnost. "Uvařila jsem ti kafe, protože předpokládám, že spát asi stejně moc nebudeš." "Možná až k ránu si tu na chvíli lehnu, ale zatím chci mít přehled co se děje." Sid se usmála a zároveň jí pohltila minulost. Bylo to tak podobné a zároveň tak jiné té noci kdy se s Adamem políbili. Viděla na něm jak se na ní dívá a byla si jistá, že je pro něj stejně složité tu s ní být tak jako pro ní.

Adam netušil co se může Anně honit hlavou, ale pak udělala krok k němu a položila mu ruku na tvář. Dívala se mu do očí a on v nich viděl němý souhlas. Opatrně jí položil ruku na záda a přitáhl si jí ještě o kousek blíž. Pak už na nic nečekal a políbil jí, bože bylo to ještě úžasnější než tehdy v noci. Cítil jak mu Anna dala ruce kolem krku a jednou rukou mu zajela do vlasů. Odvážil se polibek prohloubit a pak si konečně dopřál možnost cítil její vlasy mezi svými prsty. Držel jí za tvář a zároveň ji stále nepřestával líbat. Sid si uvědomila, že teď zažívá skutečně štěstí. Nemělo smysl dál protahovat to co bylo nad slunce jasnější. Celý večer se na ní Adam díval tak jak si vždycky přála. Teď jí líbal a navíc na stejném místě jako tehdy poprvé. Měla svoje ruce kolem jeho krku a on měl jednu svoji ruku na její tváří a zároveň jí jemně laskal prsty ve vlasech. Cítila jak jí druhou rukou hladí po zádech. Byl to polibek ze kterého se jí začal podlamovat kolena. Nemohla tomu pořád uvěřit. Pritiskla se k němu ještě blíž a pak jen cítila jak jí rukou zajel pod košili a dotknul se holé kůže. Nevěděla jak dlouho tam stáli, ale věděla jistě, že tahle noc změní úplně všechno. Adam se snažil ovládnout, ale bylo to tak těžké. Hladil Annu na zádech po nahé kůži a zároveň jí nepřestával líbat. Po tomhle tak moc toužil a málem o to přišel, teď musí být moc opatrný, ale to nejtěžší snad už mají za sebou.

Láska bez konceKde žijí příběhy. Začni objevovat