Láska bez konce

93. Společně strávený čas

Sidonie si užívala báječný vánoční čas strávený s rodinou. Josef a Raul už tu byli od včerejška a zůstanou ještě pár dní. Ed se výjimečně taky držel doma i když včera večer byl venku s přítelkyní. Hodně si Sandru oblíbila a navíc s ní byl Ed šťastný. Alice si nakonec nechala včera pomoct s přípravou na dnešní večeři a to bylo co říct. Ona prostě chtěla, aby bylo všechno perfektní a hlavně Adam, aby se tu cítil jako doma. On a Sid byli dneska ještě v práci, ale za hodinku dorazí a budou tu i celý zítřek. Moc jí to těšilo a byla z toho nadšená. V posledních týdnech taky trošku povolila svoje pracovní tempo a zjistila, že se jí to moc líbí. Pravidelně tak jako Alice s Eduardem chodila za Sid do zoo a buď si dali oběd, nebo třeba jen kávu. Její vztah s Adamem byl ukázkou toho, že láska ta skutečná a opravdová všechno překoná a pak přijde skutečné štěstí. Vidět ty dva spolu jak se na sebe dívají jí činilo šťastnou a spokojenou. Uvědomila si kolik v minulosti udělala chyb, ale naštěstí dostala šanci to napravit a byla za to vděčná. Rodina teď při sobě držela jako nikdy dřív a bylo to úžasné. Zároveň se jim dařilo i pracovně a teď před vánoci získali dvě opravdu velké zakázky. Zadívala se do kuchyně kde si Alice dávala záležet na posledních přípravách a usmála se.

V pracovně si Raul užíval chvilku klidu a hrál s Josefem šachy. Těšilo ho, že se nemusí zapojit do příprav na dnešní večer jinak než tím, že dodal ryby. "Přiznej se, že jsi rád, že můžeme být tady." "Josefe úplně mi čteš myšlenky, protože máš pravdu a jsem za to rád. Nemám nic proti pomoci až to bude potřeba, ale Alice je tak trošku..." "Já vím, ale ona jen chce, aby bylo všechno perfektní. Pro mě to bude taky velká změna, protože poslední roky byli víš jaké. Teď si zase konečně plnými doušky užívám vánoční atmosféru a hlavně to, že Adam netráví svátky v práci." Josef se na Raula usmál a věděl, že tohle ho těší úplně nejvíc. Adam byl s Aničkou moc šťastný a milovali se. Pořád to pro něj byl malý zázrak, který si užíval každý jeden den. "No jsem rád, že Alici alespoň Eduard přemluvil k tomu, že oběd si dáme jen takový malý. Obložené mísy z lahůdek jsou úplně přesně to pravé a navíc ona to má bez práce." "Pokud jsem to pochopil dobře tak to Eduardovi navrhla Sid a on se toho chytil." "Vždycky to byla chytrá holka." Raul byl rád jak se den vyvíjí a mladí tu tak za hodinku budou a pak si užijí společně strávený čas. On sám tu taky bude poprvé po mnoha letech a moc se na to těšil.

Alice se podívala na připravené nádobí na dnešní večer a byla ráda, že má všechno připravené. Nakonec svolila k obědu kdy si každý vezme z obložených talířů na co má chuť. Měla tak vlastně dost času připravit poslední věci. Měla už v lednici obaleného kapra a taky řízky. Salát se tam chladil od včerejška, aby se rozležel a měl lepší chuť. Jediné s čím váhala dlouho byla polévka, protože rybí tady nikdo krom Raula a Eduarda neměl rád. Naštěstí oba jí řekli, že s nimi si nemusí dělat starosti a Josef ani Adam jí taky nemuseli. Od Josefa nakonec zjistila, že jeho snacha vždycky dělala na Štědrý den pórkovou nebo hráškovou polévku. Uvažovala o tom jen chvilku a zvolila nakonec pórkovou, kterou měli rádi všichni a Sid jí opravdu milovala. Zaslechla kroky a všimla si Eduarda, který zrovna vešel a dal jí pusu. "Vidím, že máš všechno pod kontrolou. Jen ty budeš ještě něco vařit, že vidím cibuli?" "Mám dost času a tak si dám vařit zelí na zítra. To díky tomu tvému nápadu s obědem, mimochodem byl vážně skvělý a myslím si, že by z toho byla fajn tradice." Eduard se usmál a byl rád, že se to Alici líbilo. Sid mu to navrhla a on včera všechno vyzvedl v lahůdkách, když jel vyzvednout Josefa. "Napadlo to Sid, takže poděkuj jí, protože já to jen realizoval. Jinak souhlasím, že je to vážně skvělé. Víš letos se na vánoce opravdu těším, protože je celá rodina pohromadě."

Alice se nechala obejmout a pak sledovala jak Eduard odešel do jídelny. Měli tam všechno jídlo na stole a až později se tam dá ubrus a připraví se věci na večeři. Dala teď do hrnce povařit červené i bílé zelí a přiklopila je pokličkou. V klidu tak bude mít náskok na zítřejší oběd. Tak moc jí těšilo to jak byla Sid šťastná. Doslova pokaždé když jí viděla zářila jako sluníčko a vidět je spolu s Adamem bylo úžasné. Před pár dny měl Adam sraz s kolegy se kterými sloužil a Sid si vyrazila taky ven. Oba si dokázali udělat čas nejen na sebe, ale i na přátele a rodinu. Jezdila za nimi často a byla ráda, že třeba ani Elišce nevadilo, když s nimi chvilku seděla v zázemí. Občas se tam stavily i ostatní kolegyně a jí fascinovaly historky z jejich práce. Pořád víc chápala proč má Sid tuhle práci tak ráda. Každý den byl trochu jiný a přinášel svoje specifika. Teď nechala všechno v kuchyni být a taky si vzala ještě trochu jídla a sedla si k Sidonii do obýváku. "Pokud budeš potřebovat pomoct řekni si a Ed říkal, že ho jen máme zavolat, teď je u sebe nahoře." "Všechno je v nejlepším pořádku a pak si o pomoc řeknu. Jen chci, aby se tu jak Adam tak Josef cítili dobře." "Určitě budou a hlavně Adam pokud má u sebe Sid zvládne úplně všechno." Alice položila Sidonii ruku na rameno a usmála se, protože to byla úplná pravda.