Láska bez konce

15. Možnosti návratu

Sid se dívala na obývák svého nového bytu a nevěděla úplně přesně co cítí. Dala mámě volnou ruku v tom jak to tady zařídit a opravdu odvedla úžasnou práci, ale ona necítila vůbec nic. Dneska už bude poprvé spát tady a zatím netušila jak se vyrovnat s tou změnou. U Raula jí bylo dobře a hlavně tam měla klid. O víkendu se tam sice stavil Radek, ale ona si včas všimla, že přijel a zůstala schovaná u sebe v chatce. Nechtěla nikoho ze zoo zatím vidět. S Eliškou udržovala pravidelný, ale i tak trochu omezený kontakt. Dneska byl pátek a ona se nakonec rozhodla, že v pondělí už půjde do práce. Musela se sebrat a začala si už včera chystat možnosti návratu. Mluvila s paní ředitelkou a ta jí hlavně kladla na srdce, aby zůstala doma jak dlouho potřebuje. Nakonec byla, ale ráda ohledně informací o jejím návratu do práce. Jediné o co jí poprosila bylo úplné mlčení. Nechtěla prostě, aby se to v zoo rozneslo. Došla teď na balkon, který k bytu patřil a byla ráda, že máma udělala na poslední chvíli změny i tady. Původně tady byl jen malý stolek a dvě židle. Jenže ona jí při návštěvě tento týden řekla, že by jí nejvíc asi v bytě chyběla příroda, kterou má u Raula. Máma se podle toho zařídila a na balkoně teď bylo hodně rostlin. Hlavně tu byly kapradiny a další takové rostliny.

Sedla si na pohodlnou ratanovou lavici, respektive to spíš byla taková menší postel na lenošení. Taky sem máma nechala přidat krásné závěsy, které tu vytvořili soukromí. Bylo to tady hodně útulné a ona doufala, že se jí tu bude dobře žít. Mohla tu sedět i v dešťivých dnech a jen tak relaxovat. Byt byl o kus větší než bývalo její bydlení s Viky, ale zároveň bylo útulné. V ložnici měla velkou pohodlnou postel a hodně úložných prostor. Vzala si sem hodně oblečení z vily, které u Viky nikdy neměla a hlavně se těšila, že bude víc nosit sukně a šaty. Bylo už krásně teplo i po ránu a ona si uvědomila, že většinou chodila jen v kalhotách a kraťasech. Chtěla prostě změnu a možná by mohla udělat i něco se svými vlasy. Pořád teď nosila jen culík a nějak prostě potřebovala změnu. No zkusí to do pondělí ještě nějak vyřešit. Zadívala se ven na modrou oblohu a musela si přiznat, že jí teď čekala nejtěžší rozhodnutí. Musí se totiž definitivně rozhodnout jak si držet Adama od těla. Nevěděla jak moc složité to bude, ale nesmí dovolit, aby jí znovu ublížil. Tolik kvůli jeho odmítání trpěla a to se už nesmí opakovat. Prostě se k němu bude chovat tak jako se na začátku její práce v zoo choval on k ní. Tím si ho udrží od sebe dál a hlavně holky to taky budou muset pochopit. Teď se rozhodla, že by si mohla dojít na oběd do baru, protože v tuhle dobu tam ze zoo nikdo nebude.

V baru si Sid chvilku promluvila s Markem a Vojtou a zjistila, že s Viky už několik dní nemluvili. Taky si všimla Markéty, která se právě pohádala s nějakou kamarádkou. Podle toho jak vypadala jí došlo, že to bude asi Lily. Ta naštvaně odešla a Markéta tam dál zůstala se skleničku alkoholu a za chvíli jí dokonce hlava klesla na stůl a ona asi usnula. "Nevypadá zrovna dobře." "Už pár dní sem chodí a myslím si, že jí ničí to jak se Petr zachoval. Já se do toho nechci plést, vždycky jsem byl na straně Viky. Jenže teď si nějak myslím, že možná tam bylo něco o čem nevíme." Sid se na Marka usmála a šla si sednout, aby si mohla dát oběd. Za chvilku se objevil Břéťa a tak ho poprosila ať si sedne k ní. Chvilku u oběda mluvili o všem možném o pak se dostali k tématu, které bylo pro Sid stále bolestné. Naštěstí Břéťa to chápal a téma hned zase uzavřel. "Vypadáš dobře a jak se ti bydlí?" "Je to fajn, ale pořád si zvykám. Máma všechno zařídila, ale víš je to..." "Je toho na tebe opravdu hodně že?" "V pondělí se vracím do práce a já pořád vlastně nevím co od toho čekat." "Dej si na čas se vším a hlavně..."

Sid ho poslouchala a když se zarazil došlo jí, že možná naráží na Adama. "Vím, že jsi s ním mluvil, ale já s ním nechci mít už nic společného. Teď si musím rozmyslet co chci dál od života a hlavně jak chci řešit svůj vlastní život." "To ti schvaluju a kdyby jsi něco potřebovala tak mi dej vědět." Břéťa sledoval jak se usmál a za chvilku se rozloučila s tím, že už musí domů. Bylo mu jasné, že se tu nechce s nikým potkat. U baru se ještě stavil u kluků. "Nebojte Anna bude v pořádku." "Snad máš pravdu a co máme dělat s Markétou, jako nemám jí rád, ale tohle už není dobrý." "Udělej jí silný kafe a pak jí pošli taxíkem domů. Tady máš na to peníze a její útrata jde taky na mě." Břéťa šel pak zpátky do práce a uvažoval, že sice nemá Markétu rád, ale ona se teď doslova ničí. Sid zatím došla domů a uložila si do ledničky nákup. Byla ráda, že viděla Břéťu, protože to byl fajn chlap. Dělal si o ní opravdu starosti a ona mu byla vděčná za záchranu. Byl to kamarád, kterých měla opravdu málo. Sedla si s čajem na balkon a dívala se jak se v jemném vánku hýbou větve stromů. Mnohem víc si teď takových věcí vážila. Taky napsala Elišce, že by jí a Anežku ráda zítra viděla jestli budou mít čas. Okamžitě odepsala, že moc rády a ať jen řekne kde. Bude to snad fajn setkání, ale uvidí se jak pak všechno půjde příští týden.