Kapitola 34.

419 40 10
                                    

Dneska mám narozeniny, takže tady máte ode mě dárek :D

-B.

Anna

Vypadalo to, jako by najednou všechno v mém životě zapadlo do správných kolejí. Jako by konečně do sebe zapadla jednotlivá kolečka v tom šíleném chaosu, jakým byl doteď můj život. Lewis byl radostí bez sebe, když jsem mu sdělila, na čem jsme se s Charlesem domluvili. Vím, že byl nadšený, že mě bude mít u sebe a bude vědět, že jsem v bezpečí. Já byla šťastná, že s ním strávím víc času, a navíc budu mít pod dohledem i Charlese a jeho sebedestruktivní sklony. Věděla jsem, že nedokážu vyřešit všechny jeho problémy, ale řekli jsme si, že se budeme snažit spolu a taky jsem to hodlala splnit.

Těsně před cestou do Imoly jsme s Charlesem zašli na policejní stanici, abychom podali trestní oznámení. Původně jsem chtěla jít sama, ale Charles mi ne zrovna taktně připomněl, že neumím italsky a on se velmi dobře osvědčil jako překladatel, takže bylo rozhodnuto. Policisté vypadali poněkud překvapeně, když do místnosti vešel Charles Leclerc, ale kdo by jim to mohl vyčítat. Koukněte na něj! Ještě více překvapeně vypadali, když jim začal překládat moji výpověď. Slíbili nám, že udělají všechno proto, aby Gabriela dostihla spravedlnost a budou nás informovat o postupu a Charles se při odchodu tvářil velmi spokojeně. Já byla hlavně ráda, že už je to za mnou a celým srdcem jsem doufala, že toho debila už nikdy neuvidím.

"Takhle to vypadá vždycky?" zeptala jsem se, když ve čtvrtek ráno před hotelem, kde jsme s Charlesem bydleli sešel dav fanoušků v červených dresech a kšiltovkách. Střídavě skandovali jeho jméno nebo jen řvali, když se v některém z oken pohnul závěs. "V Imole a Monze vždycky. Jinde je to trochu lepší," zazubil se.
"Užíváš si to, co?" zasmála jsem se a on pokrčil rameny.
"Je hezký vidět, že tě lidi podporují."
"Já bych teda několik hodin před hotelem nestála," zamyslela jsem se.
"Ani kdybys měla šanci mě zahlídnout v okně bez trička?" uchechtl se. Nadzvedla jsem obočí.
"Mohl by sis ho sundat, abych věděla, jestli je o co stát?"
Na chvíli se zarazil a přemýšlel, jestli to myslím vážně, ale pak jako by mu hlavou proběhlo "kašlu na to" a jedním rychlým pohybem si přetáhl tričko přes hlavu.

Musela jsem se přemáhat, abych nezalapala po dechu. Pravda, řekla jsem si o to, ale nečekala jsem, že to bude tak jednoduché. Naklonila jsem hlavu na stranu a přejela pohledem od jeho obličeje, po jeho téměř dokonalém těle až k pasu. Těsně nad klíční kostí měl výrazné znamínko a dvě další skoro přesně uprostřed hrudníku. Jeho břicho vypadalo, jako by zrovna vylezl z posilovny, ale já věděla, že to není pravda, protože se před chvílí poměrně vydatně nasnídal.
"Myslím, že ti po bradě teče slina," zasmál se a rozesmál se ještě víc, když jsem si rukou opravdu přejela po bradě.
"Pitomče," zabručela jsem. Netoužila jsem po ničem jiném, než aby sklapnul, a tak jsem udělala jedinou věc, u které jsem si byla jistá, že bude fungovat. Přešla jsem k němu a tvrdě ho políbila. "Za jak dlouho musíme vyrazit?" zeptala jsem se zadýchaně a on zkontroloval čas na hodinkách. "Máme spoustu času."

Jakmile mi Charles svléknul šaty, přičemž se několikrát zeptal, jestli je to v pořádku, byla jsem si na sto procent jistá, že od té chvíle až do konce života na sobě nechci cítit ruce nikoho jiného. Cítila jsem na krku jeho teplý dech a celou dobu mi nepřestával šeptat něžná slůvka ve francouzštině. Přepnul do angličtiny jen pokud se potřeboval zeptat, jestli mi je to, co zrovna dělá příjemné. A já ho pokaždé utvrdila v tom, že je. Jemně se mě dotýkal po celém těle a mně po jeho dotecích zůstávala husí kůže. Byl opatrný, jako by se bál, že mi sebemenším pohybem ublíží a já se pod jeho tělem blahem málem rozpustila. Netušila jsem, že sex může být takový, pokud to děláte se správným člověkem. Pokud bych měla ze svého života vybrat jednu chvíli, při které jsem ničeho nelitovala, byla by to právě tahle.  

Recept na láskuKde žijí příběhy. Začni objevovat