Recept na lásku

Kapitola 21.

Úplně mimo téma...koukáte někdo na Eurovizi? A pokud jo, kdo jsou vaši favoriti? :) 
Pro mě je to Nizozemsko, Chorvatsko a Itálie <3

Užijte si kapitolu :)
-B.

Charles

Nedělal jsem si přehnaně velké naděje a rozhodně jsem neměl přehnaně velká očekávání, ale pocit z auta během prvního tréninku v Melbourne byl snad ještě horší než během testů v Bahrajnu. A to bych si myslel, že už ani není možné. Když jsem potkal Lewise v zasedačce, abychom s inženýry vyhodnotili data, v jeho obličeji se odráželo podobné zděšení jako v tom mém. "Dobře, všichni vidíme, že výkonnost momentálně není nejlepší, ale nebudeme ještě zahazovat celý víkend. Byl to jen první trénink. Provedeme potřebné úpravy..." Fred mluvil dál a dál, ale já ho vůbec nevnímal. Hlavou se mi honilo jen to, že poslední roky jde všechno od desíti k pěti. Vlastně celý můj život jde tak trochu od desíti k pěti. Když už mi ho nekazí osud, havárie nebo nemoci, kazím si ho sám nebo alespoň výkonnost toho zatraceného monopostu. Jak těžký je proboha postavit rychlé a spolehlivé auto s takovým rozpočtem, jaký Scuderie má?

Ani druhý trénink nepřinesl výraznější zlepšení, ale aspoň jsem přestal mít pocit, že řídím sekačku na trávu. Seděl jsem ve své šatně a zíral na poznámky ve svém notesu, ale místo abych v nich hledal nějaký smysl, jen jsem bezcílně čmáral klikyháky po hustě popsaných stránkách. "Můžu dovnitř?" ozvalo se škvírou ve dveřích, které se opatrně otevřely po tichém zaklepání. Zavřel jsem blok a otočil se na Lewise, který na moje pozvání nečekal a vešel dovnitř, aby si vzápětí sednul vedle mě. "Vsadím se, že takhle sis první víkend ve Ferrari nepředstavoval," zabručel jsem a prohrábl si rukou vlasy. "To teda ne," povzdychl si Lewis.
"Vloni jsme na tom byli tak dobře. Red Bull byl jen o fous lepší. A teď mi připadá, jako bychom začínali úplně od znova s autem, které by nemělo jezdit ani po soukromém parkovišti, natož po závodní trati."
Lewis se uchechtnul, ale když si všiml mého pohřebního výrazu, zase zvážněl.
"Je vidět, že jsi neseděl v loňském Mercedesu," prohodil a potom zůstal chvíli zticha. "Jak se má Anna?" zeptal se najednou a já málem vdechl svoji slinu.
"Jak to mám vědět? Je to přece tvoje příbuzná, ne moje," vykoktal jsem.
"Mám pocit, že poslední dobou je v kontaktu spíš s tebou, než se mnou," pokrčil rameny a v očích mu tancovaly jiskřičky zákeřnosti. Snažil se ze mě dostat, jestli mezi námi něco je?

Před odletem do Austrálie jsme se s Annou viděli ještě třikrát. Ne, že bych to počítal. Líbali jsme se osmkrát, to jsem rozhodně taky nepočítal. A už vůbec jsem nepočítal to, kolikrát se na mě usmála a pohladila mě po paži. Ale jistě jsem věděl, že ani jednou se náš hovor nedostal k tématu toho, co bude dál a jestli ke mně cítí to samé, co já k ní. Moc dobře jsem si uvědomoval, jak málo mi stačí k tomu, abych zase sklouznul do maléru. A zlomené srdce by rozhodně bylo mnohem víc než jen to málo.

"Myslím, že se má fajn. Byla nadšená z toho, že jí konečně v restauraci dovolili připravit hlavní jídlo," plácnul jsem první věc, na kterou jsem si vzpomněl a doufal, že mu to jako odpověď bude stačit. Věděl jsem, že je Lewis jen Annin strejda, ale taky jsem věděl, že jsou si hodně blízcí a cítil jsem z něj, jak moc mu na ní záleží. A nepochyboval jsem o tom, že by byl ochotný mi kvůli ní rozbít hubu.
"Hele, kámo," začal Lewis, zrovna když se znovu otevřely dveře a do místnosti vtrhnul Joris. Jo vždycky uměl perfektně načasovat svůj příchod a v tuhle chvíli jsem mu byl ještě vděčnější než kdykoliv dřív. "Auto je tady," oznámil mi a chvíli přeskakoval pohledem ze mě na Lewise a zase zpět. "Už jdu," ujistil jsem ho a vyskočil, abych si mohl rychle pobalit těch pár věcí, které by tu nevydržely do dalšího dne. "Tak se uvidíme zítra. Kdybys s Annou mluvil, řekni jí, ať mi zavolá," řekl Lewis před odchodem a zbytečně velkou silou mě praštil do ramene.

"O co šlo?" vyptával se Jo po cestě na hotel.
"Řešili jsme auto. A taky se ptal, jak se má Anna."
"No vidíš. Jak se vlastně má?" zeptal se bezelstně a já mu věnoval naštvaný pohled.
"Ještě ty začínej."
"Nikdy ses kvůli holce nechoval takhle dramaticky," prohodil.
"Nechovám se kvůli ní dramaticky. Jen si držím bezpečný odstup," protestoval jsem.
"No právě."