Recept na lásku

Kapitola 48.

Charles

Anna zmizela s Daisy někde v útrobách padoku a já se rozhodl pro malou před tréninkovou svačinu v týmové kuchyni. Věděl jsem, že jsem díky mnohem lepší životosprávně v posledních týdnech lehce přibral, ale podle testů to byly hlavně svaly a pořád jsem byl v normě, takže mi přece jeden croissant a sklenička džusu nemohli ublížit.

"Přesně s tebou jsem potřeboval mluvit," řekl mi podezřele klidným hlasem vedoucí kuchyně, Ricco.
"Se mnou?" zarazil jsem se a přestal se soustředit nad výběrem nejlákavějšího pečiva.
"Je tu někde tvoje přítelkyně?" zeptal se Ricco a rozhlédl se, jako by čekal, že se každou chvílí vynoří někde za mnou.
"Na co potřebuješ Annu?" nechápal jsem.
"Před pár týdny se mě ptala, jestli bychom pro ni neměli nějaké místo. Jeden z našich kuchařů musel narychlo domů, tak mě napadlo, že by to mohla vzít za něj. Pokud by pořád chtěla."
Párkrát jsem zamrkal a zůstal na Ricca zírat tak dlouho, až mi musel lusknout prsty před obličejem, abych se probral.
"Jestli je to problém, tak..." dodal rychle.
"Ne! Ne, jasně že to není problém. Někde tu pobíhá. Pošlu ji za tebou, hned jak ji najdu," usmál jsem se a vyrazil hledat Annu s Daisy. Až po několika minutách mi došlo, že jsem si ani nevzal ten croissant.

Našel jsem je v garáži, kde Daisy zapáleně o něčem diskutovala s Jorisem a Anna je pobaveně pozorovala. Rychle jsem se oficiálně představil Annině nejlepší kamarádce a pak svoji přítelkyni popadl za ruku a dovedl ji kousek stranou. "Shání se po tobě Ricco," řekl jsem jí.
"Kdo?"
"Ricco. Ricco Campano?" upřesnil jsem, ale Anna na mě pořád koukala, jako bych na ni mluvil francouzsky. "Vedoucí kuchyně," řekl jsem a Anna konečně pochopila.
"Neříkal, co mi chce?" zeptala se a v jejích očích se zračilo očekávání.
"Říkal," napínal jsem ji a rty se mi pomalu roztahovaly do úsměvu. "Proč jsi mi neřekla, že ses ho ptala na práci?"
"Nevěděla jsem, jestli z toho něco bude a nechtěla jsem kromě sebe dávat falešné naděje i tobě," pokrčila rameny.
"Nebude to snadná práce, víš? Ricco je dost puntičkář a několikrát jsem viděl jeho kuchaře brečet," řekl jsem jí, ale s Annou to ani nehnulo.
"Jsem tvrdá holka, myslím, že to zvládnu," usmála se na mě.
"Nikdy bych si netroufl tvrdit opak," zasmál jsem se, políbil ji a nechal ji běžet do kuchyně.

"Asi jsem se zamiloval," povzdychl si Joris večer po kvalifikaci, když se vyvalil na gauči v mém pokoji. Anna se ještě nevrátila z kuchyně. Odskočila si jen aby mohla sledovat kvalifikaci a jinak celý den strávila s Riccem, který jí vysvětloval, jak to v jeho kuchyni funguje a jaké na ni budou kladeny nároky. Nejspíš jí všechno vyhovovalo, protože mi před pár minutami napsala SMSku, že podepisují smlouvu.
"Ty ses zamiloval?" zeptal jsem se Jorise nechápavě, když mi došlo, co zrovna řekl. "Do koho?"
"Do Daisy," vzdychl znovu.
"Do Anniny kamarádky? Do téhle Daisy?"
Joris jen omámeně přikývl.
"Vždyť jsi s ní mluvil jen pár minut," ušklíbl jsem se.
"Nejlepších pár minut v mém životě," zašeptal a já zatnul zuby, abych nevybouchl smíchy.