The Blogger

4. část

Harry's POV

Vzdálenost mezi mnou a Louisem byla přibližně čtyři metry, přesto mi přišlo, jako kdybych tuhle krátkou trasu šel celou věčnost. Připadalo mi, jako kdyby moje nohy vůbec nepatřily k mému tělu. Jako kdyby moje celé tělo ovládal nějaký cizí mozek, zatímco můj vlastní mozek se soustředil pouze na jediný objekt: Louis, Louis, Louis.

Cítil jsem na sobě pohledy celého fotbalového týmu, ale žádný z nich jsem necítil tak intenzivně jako ten pohled, který vycházel ze zářivě modrých očí člověka přede mnou. Najednou jsem si uvědomil svojí chůzi a připadalo mi, že musím vypadat divně. To opravdu takhle směšně mávám rukama podél těla pokaždé, když jdu? Konečně jsem došel k Louisovi. Možná bych uvítal, kdyby na mě přestal tak zírat, ale zároveň jsem nechtěl, aby se koukal na někoho jiného. Louis jako kdyby moc dobře věděl, jak mě uvádí do rozpaků a užíval si to.
„Takže, jak se jmenuješ?" Zeptal se bez toho, aby ze mě spustil ten pohled, pod kterým jsem si připadal jako pod rentgenem.

„H-Harry." Vykoktal jsem. Co to mám s hlasem? Od kdy neumím pořádně mluvit?

„Nemáš příjmení?" Zeptal se s lehkým posměchem v hlase.

„Styles." Skoro jsem šeptal a neodvažoval jsem se mu podívat do očí, i když jsem na sobě jeho pohled pořád cítil. „Harry Styles." dodal jsem, aby mohl být spokojený.

„Dobře Harry. Jsem rád, že znám celé tvé jméno." prohlásil. Z nějakého důvodu se mi líbil způsob, jakým mé jméno vyslovil.

„Takže Harry, já jsem Louis. Louis Tomlinson." představil se. To jsem samozřejmě věděl, ale nepřišlo mi vhodné to říct nahlas.

„Dobře, Louisi." odpověděl jsem nakonec. Louis se nepatrně zamračil.

„Louis mě tady nikdo neoslovuje." Poučil mě. „Tady mě všichni oslovují „pane trenére", jasné?"

„Dobře, pane trenére." Přikývnul jsem, i když se mi oslovení „Louis" líbilo o dost více. Ale jak si pan trenér přeje.

„Takže, proč jsi se sem přihlásil?" Zeptal se. Musejí se na to všichni ptát? Rozhodl jsem se, že mu řeknu to samé, co předtím Niallovi. Historku s tím, že mě sem vlastně přihlásila máma bez mého souhlasu nemusí nikdo vědět a obzvlášť Louis ne.

„Vždycky jsem měl...ehm, zájem o fotbal." odpověděl jsem mu, aniž bych se mu podíval do očí.

„Hrál jsi ho už někdy?"

„No...jasně." Zalhal jsem. Ve skutečnosti jsem se na fotbal možná párkrát tak koukal v televizi, když zrovna nedávali nic jiného, co by mě zajímalo.

„Dobře, tak nám ukaž co umíš."

Sakra. To jsem nečekal. Přemýšlel jsem, co bych měl udělat. Potom jsem se kouknul na Louise. Tázavě zvednul jedno obočí a čekal, co udělám. Nejistě jsem vykročil k míči. Zvedl jsem ho a přemýšlel jsem co s ním. Cítil jsem v zádech pohled celého týmu včetně Louise.
Napadlo mě, že nejlepší bude předstírat, že vím moc dobře, co dělám. Došel jsem s míčem k místu, které bylo přibližně deset metrů od brány. Položil jsem ho před sebe a vyměřil jsem si úhel kopnutí. Potom do něj kopnul tak, aby pokud možno přistál v bráně. Bohužel to nevyšlo. Míč se líně odkutálel pár metrů ode mě, šikmo napravo od místa, kde se nacházela brána a tam zůstal spokojeně ležet. Skoro jsem se bál otočit a podívat se na to, jak se tváří ostatní.

Louis se zasmál a to mě donutilo se přece jenom otočit. Kluci z týmu na mě koukali zaraženě a možná soucitně a Louis se tvářil pobaveně. Bezva. Skvělý začátek tvé fotbalové dráhy, Harry, pochváli jsem se ironicky v duchu,

Louis ke mně vykročil. Pomalu jsem se bál toho, co řekne.

„No, Harry...viděl jsi někdy fotbalový míč jinde než na obrázku?" Zeptal se a pořád se tvářil, jako kdyby mu někdo řekl nejlepší vtip jeho života.

„Samozřejmě." přikývl jsem, ale neznělo to tak jistě, jak jsem chtěl.

„Myslím, že ti ukážu, jak se hraje ta věc s míčem, které se říká fotbal." prohlásil Louis. Čekal jsem co udělá, ale on jen stál. „Hele, ten míč jsi tam kopnul ty, tak ho ty taky přineseš." Řekl nakonec a nepatrně se na mě zamračil. Rychle jsem se rozběhl pro míč a ze všeho nejvíc jsem si přál, aby se pode mnou objevila velká díra, do které bych se mohl tiše propadnout.

Postavil jsem míč před Louise. Louis se na něj zadívat, potom na bránu a zjevně v duchu odhadoval úhel kopnutí, tak jako jsem to předtím dělal já. Potom kopnul. Míč neomylně letěl přímo k bráně a hladce přistál v jejím středu. Louis se zatvářil spokojeně. Otočil se ke mně. „Víš, tohle je fotbal Harry." poučil mě.

Potom naštěstí zapojil do tréninku i zbytek týmu, takže se veškerá pozornost nesoustředila jen na mě, i když je přirozeně zabývalo, jaký budu, protože jsem byl nový. Louis trénink začal rozcvičkou, která mi přišla ještě těžší, než kopání do míče.

Na začátku jsme běhali kolečka, což mi udělalo radost. Běhání byla totiž jedna z mála věcí, která mi šla. Mám dlouhé nohy a běhám rychle, takže jsem se běháním zatím nikde neztrapnil. Nicméně, tady jsem byl na tréninku pod vedením Louise. A Louis jako kdyby chtěl, abych tu vypustil duši. Ostatní možná byli menší, ale byli v lepší kondici než já a zatímco oni spokojeně běželi desáté kolečko, já jsem měl co dělat, abych udržel dech a byl jsem už daleko za nimi.

„Jseš chlap Harry, ne? Tak běž, dělej!" zařval Louis a já jsem běžel, co mi síly stačily.

Konečně jsme doběhli patnácté kolečko a Louis nám nařídil, ať se zastavíme.

„Teď si trochu zaposilujeme." prohlásil. A tak jsme posilovali.

Ani nedokážu říct, kolik posilovacích cviků jsme dělali. Když jsme se dostali k poslednímu, což byly sklapovačky, byl jsem naprosto zničený a to ještě ani nezačal opravdový fotbalový trénink.

Snažil jsem se posilovat svoje břišní svaly co to šlo, ale moje tělo už protestovalo.

„Co to děláš?" vyštěknul Louis a pozoroval mojí snahu o sklapovačky a potom si sednul přede mě. Chytil mě za chodidla, abych je nezvedal a přidržel mi je u země.

 Už jen dvě sklapovačky. Vnímal jsem jen jeho obličej a přestal jsem se soustředit na svůj dech. Možná jsem nedýchal. Srdce mi hlasitě tlouklo. Už jenom jedna. Louis byl tak blízko. Byl jsem vyčerpaný. Deset. Na moje tělo toho už bylo moc. Ztratil jsem vědomí a propadl jsem se do neznáma.

Chci se předem omluvit, do pátku, možná do neděle budu pryč a ještě nevím, jestli tam někde chytím wifinu, abych mohla přidat nový díl :( Ale budu mít dost času napsat si plno dílů předem, takže potom je budu zase přidávat obden, nebo možná i každý den :) Znova vám moc děkuju za hvězdičky a úžasné komentáře <3

Kde mě najít :

facebook: https://www.facebook.com/kristyna.liznerova.7

youtube: https://www.youtube.com/channel/UCQHGIGRFpEEe_imoEauHLBA

instagram: https://www.instagram.com/kris_liznerova

twitter: https://www.twitter.com/tyynal14