World of elves [Probíhá Korekce]

26.kapitola

Sundala jsem si náhrdelník kočky a pověsila jej na kliku dveří. Odstoupila jsem o dva nebo tři kroky. ,,Fenlajr tone!" vykřikla jsem a dveře cvaknou. Následně se otevřou a já zajásám. Pověsím si náhrdelník zpět na krk a s lukem a šípy běžím do stájí. Byl zde můj kůň, na kterého jsem okamžitě nasedla a rozjela se triskem za nimi. ,,Jestli si Thranduil myslel, že je nechám jít do boje samotné, tak se pekelně spletl!" řekla jsem pro sebe po cestě lesem.

,,Tauriel, neobjevila se ještě Lucia?" zeptal se jí Legolas když poodešli o stanu, kde byl jeho otec. ,,Ne, ještě ne." odpověděla. ,,Thranduil ji nesmí vidět" řekne. ,,Proč?" optá se jej Tauriel. ,,Nechci viděc co by udělal, kdyby zjistil, že jej neuposlechla" řekl starostlivě a podíval se dodálky, odkud se přichází do Hvozdu. Nezahlél ji. Ale oba dva věděli, že přijde. Ať se to králi líbí či ne. Zahlédl však něco jiného. ,,Tauriel, snaží se nás odříznout!" vykřikne, když spatří jak skřeti postupují do lesa za městem. Tauriel se podívala tím samým směrem a přikývla. Kupodivu vcelku klidně. ,,Pojď" vyzve ji Legolas a jdou zpět do stanu. ,,Skřeti postupují do lesa kousek u města. Chtějí nás odříznout od únikové cesty. " řekne Legolas hned jak přijdou. Bard zbystří. ,,Ale tam jsou moje děti!" křikl zděšeně a popadl svůj meč. Thranduil se postavil. ,,Běžte. Legolasi, zůstaň zde a Tauriel ať jde pomoci" řekne a ukáže k východu. Bard nečeká na elfku a ihned odchází pryč. Tauriel se podívá ne Legolase a ten přikývne. Poslechne a dobíhá Barda. ,,Běž hlídat s lukostřelci. Za chvíli to vypukne. Musíme být připraveni" řekne a Legolas uposechne svého otce a také odchází. Thranduil se podívá na svoji zbroj. Zhluboka se nadechne. Vzpoměl si, jak musel Lucii zavřít. Nechtěl, ale bál se oni. Ikdyž byla čarodějka, která umí léčit...

Tauriel jela na koni poblíž Barda a za nimi několik lidí a elfů. Nevěděla kolik jich je v lese, ale musela zachránit Sigrid aTildu. Bard byl velmi nervózní a ikdyž jeli triskem, myslel že jedou sotva klusem. Chtěl zrychlit, ale pak by to kůň neudýchal. Vjeli za most a do lesa. ,,Jeď za svými dětmi, já pojedu na skřety." řekne Tauriel a Bard přikývne. Vezme s sebou muže a už je fuč. Tauriel postupuje na druhý konec lesa s elfy. Další elfové jeli obklíčit skřety z druhé strany. Tauriel sesedla z koně a postupovala oparně vpřed. Byla ostražitá. Připravená s dýkami v rukou. V tom uslyšela něco v dáli. Došlo jí, že je to dupot koně. Blížilo se to a velmi rychle. To nemůže být Bard, přijel by z jiné strany. Řekla si pro sebe v duchu. Byla připravená bojovat. Z křoví se vyvalil krémově zbavený kůň a obešel Tauriel a elfy. ,,Tauriel!" seskočila jsem z koně a krátce ji objala. ,,Skřeti jsou dále tímto směrem. Pár jsem jich už potkala, takže jich už není moc" mrkla jsem na ni. ,,Lucio, musíš se vrátit. Thranduil bude zuřit" zakroutí hlavou Tauriel. ,,Nikdy. Nenechám vás zde!" řeknu jí. ,,Jdeme" opáčím a Tauriel věděla, že mi nemá smysl odporovat a přemlouvat mě. Postupovali jsme vpřed a ani ne za minutu chůze se skřeti vynořili z křoví a napadli nás. Natáhla jsem tětivu a šíp namířila na dva skřety za sebou. Bum. Rána přímo do dvou hrudí najednou. Dalšího jsem svalila na zem pomocí luku a vystřelila. Pak znovu a znovu do dalších. Tauriel křížovým tahem usekla hlavu dalšímu skřetovi. Všichni elfové přežili, bez sebemenších problémů. ,,Jsou již všichni?" optala se mě Tauriel. ,,Ano. Nejspíš. Viděla jsem je přicházet a tak jsem sem rychle zajela." odpověděla jsem a dala luk na záda. Za chvíli přijel Bard s děvčaty v pořádku. ,,Kabát jako nový?" zažertovala jsem. ,,Ano, děkuji. Musíme se vrátit, Tauriel. Král nás bude potřebovat." řekne a otočí svého koně směrem k nejkratší cestě ven z lesa. Já a Tauriel jsme nasedly na své koně a následovaly jej.

Legolas pozoroval město Dol. V tu chvíli se tam začalo něco rychle pochybovat. Blížilo se to. Když se mu dostatečně zaostřil zrak, zjistil co to je. ,,Až budou se dostatečně blízko, střílejte" řekne lučištníkovi po jeho pravé ruce a ten to pošle dál. Legolas se rozběhne za svým otcem. ,,Už jsou skoro tady" řekne králi, který je už připraven ve zbroji. Přikývne a oni společně nasednou na koně. Thranduil na svého už nyní zdravého Jelena. Rozjeli se bitvě vztříc. Jeli za most na pláninu pod horou. Thranduil si všiml Legolase jak se dívá směrem k lesu. ,,Tauriel nám přijede pomoci" řekne a Legolas jen přikývne. Nejraději by řekl, že Lucia také brzo přijede. Ale nechtěl otce provokovat. Nad touto myšlenkou se pousmál. Skřeti se přiblížili a lukostřelci je pobili z hradeb. Pouze první řadu, dále jejich šípy nedostřelily. Legolas seskočil z koně a vrhl se do bitvy. Střílel šíp za šípem a skřeti padali k zemi, jeden po druhém. Thranduil se oháněl mečem jako divý a všude létaly hlavy nepřátel. Všude byla jejich černá špatná krev. Král se na chvíli rozhlédl kolem. Stál uprostřed velké bitvy. Legolas byl daleko od něj. Seskočil z Jelena a nechal jej vrátit se zpět do Jezerního města. Nechtěl být něco víc než ostatní elfové, kteří statečně bojovali za přátele v nouzi. Bojoval jim po boku a myslel, že to pomůže. Podpoří...

Legolase v tu ránu obklíčili čtyři skřeti naráz. Dva srazil k zemi mečem a chtěl se otočit po dvou dalších, ale ti byli už na zemi s šípy hlavách. ,,Legolasi!" zařvala jsem na něj a s Tauriel jej dojely. ,,Jsem rád, že jsi tady" řekl na uvítanou a my sesedly. ,,Kde je Thranduil?" zeptala jsem se jej. Legolas klesl hlavou. ,,Nechoď za ním" odvětil potichu. ,,Kde je tvůj otec? Kde je král?" zvýšila jsem hlasitost svého hlasu. Legolas ukázal dopředu do davu elfů a skřetů. Okamžitě jsem se vydala jeho směrem. Chtěla jsem jej vidět a pomoct mu...

Děkuju za shlédnutí další části. Budu ráda za každý like či komentář, jako vždy. Jakékoliv nápady či připomínky mi pište do zpráv. Pokud tě něco napadlo, hned piš a zhodnotíme to. Velmi ráda nápad zhmotním. Tak zítra, zdraví vás vaše Deri ;-)