World of elves [Probíhá Korekce]

61.kapitola

Legolas

Odstrčila mne a odešla. Ani jsem nevěděl, co si o tom mám myslet. Ale měl bych to hodit za hlavu, mám snoubenku a tu nejlepší na světě. Proč bych jí měl zahýbat? Můj otec by mne uškvařil. Otočil jsem se na patě a sešel schody do patra s královskými pokoji. Zrovna jsem viděl, jak Thranduil zašel do svých komnat a zuřivě zabouchnul dveře. Co se stalo? Zakroutil jsem hlavou a raději se tomu dál nevěnoval. Stráže mi otevřely dveře a já vešel. ,,Co bych měl dělat?" řekl jsem si sám pro sebe a posadil jsem se na pohovku a nalil si víno. Usrknul jsem si a dál seděl a pozoroval okolí pokoje. Budu ženatý. Prohnalo se mi hlavou a já se dal do hlasitého smíchu. Intenzivního a velmi pronikavého. Kdybych měl vidět stráže venku, tak se určitě na sebe koukají jako na blázna a uvažují, jestli mají vejít nebo ne. Nebo jestli mi Radagast nedal nějakou bylinku, co ovlivňuje emoce a myšlení (Drogy, v překladu do naší doby).

Lucia

,,Tak já už budu muset jít" nadhodila a já přikývla. ,,Ano, já také.Musím ještě zajít za Thranduilem" pousmála jsem se, ale hned mi úsměv spadl, když jsem si vzpomněla, proč tam jdu. Začalo se mi dělat zle od žaludku, ze stresu. ,,Dobrá. Tak se zítra uvidíme na zkoušce šatů" mávla na mne na chodbě a vydala se svým směrem. Já na druhou stranu, ke schodům. Vyšla jsem do patra. Čím blíže jsem u pokoje byla, tím mi bylo hůř. Stráže mi otevřely dveře a já spatřila vysokého elfa, jak nedočkavě cupitá po pokoji. Jakmile se dveře zabouchly, vzhlédnul ke mě a hned byl kousek ode mne.
,,Tak už mi nebudeš lhát a přiznáš, co se stalo?" vychrlil na mne. Nádech výdech. Nádech výdech. Musím mu to říct, teď a tady.

Keth

Vešla jsem bez varování nebo zaklepání ke Shirovi do pokoje. Ležel sladce na posteli a Emeth si četl knihu. ,,Ehm" vyrušila jsem ho. ,,Mohla bych s ním mluvit? Nejdeš ke koním?" prosebně jsem se na něj usmála. Přikývnul a položil knížku na stůl, odešel. Když zabouchnul dveře, sedla jsem si na postel vedle spícího elfa sundala mu pramen vlasů z obličeje a strčila mu ho za ucho. V tom se probral a rychle se posadil. ,,Co se děje?!" křiknul. ,,Pšt,klid" usmála jsem se na něj a on se uklidnil. ,,Kde je Emeth? A kdeses tu vlastně vzala?" ptal se. Byl zmatený. ,,Odešel, ke koním. Přišla jsem za tebou" mrkla jsem na něj. ,,Tak to je od tebe moc hezké" šibalsky se usmál. Následně mne chytil za boky a přitáhnul si mne k sobě.

Thranduil

Čekal jsem na na její odpověď. Byla vyděšená, to bylo na ní vidět. Zhluboka dýchala a nepodívala se mi do očí, ikdyž je má tak moc ráda. Nakonec to všechno vyklopila. ,,Byla jsem s Legolasem na víně. Pili jsme a vypili jsme toho strašně moc. Omlouval se mi za to, že se na mne tak obořil kvůli své matky. Litovala jsem ho. Objala jsem jej. Bylo mi jej líto" řekla a ve mne narůstala zlost. ,,No a pak se to nějak zvrtlo a mluvili jsme o našem vztahu a o tom, že jsme byli spolu. Byli jsme opilí. Chvíli jsme se jen na sebe koukali, ale pak se začal přibližovat" pokračovala a po jejích posledních slovech jsem myslel, že bouchnu. ,,Ale nic se nestalo! Zastavila jsem jej. Bylo to kvůli vína. Proto nechci pít víno s nikým jiným než s tebou" obhajovala se, ale já už ji skoro neposlouchal. Byl jsem neuvěřitelně naštvaný na svého syna, že si toto dovolil. Moje sebeovládání prasklo a já vystřelil ze dveří ven. Slyšel jsem Lucii jak na mne volá a snaží se mne zastavit. ,,Thranduile! Stůj! Zastavte ho!" volala na mne i na stráže, ale ti mne znají a ví, že teď mi není radno plést se do cesty. Věděli, že by to pro ně nedopadlo nejlépe. Nezastavili mne ani stráže u jeho pokoje, jen uskočili rychle do strany a já vrazil do jeho pokoje. Kde jsi?! křičel ve mne hlas, chtěl jsem řvát a ječet na celé kolo. Byl jsem rozzuřený.

Dnes velmi napínavé ;-) Tak zítra Vaše Deri ;-)