World of elves [Probíhá Korekce]

36.kapitola

Moc se vám omlouvám, že je 35. kapitola nějak mimo pořadí kapitol. S tím já, ale apsoluně nevím co dělat, takže se prosím nezlobte. Děkuji za pochopení a přeji krásné čtení ;)

Nechala jsem Thranduila dělat svou práci a šla jsem do svých komnat. V tom z poza rohu někdo vyběhl a my se strazili. Upadla jsem na zem. Legolas mi podal ruku a pomohl mi vsát. ,,Moc se ti omlouvám, Lucio" řekl. ,,V pořádku. Kam se tak ženeš?" optala jsem se ho a urovnala si čelenku. ,,Jen za mým otcem. Ale já se vlasně mohu optat tebe." odpověděl a já přikývla. ,,Kde je Shire? Co se vlastně stalo?" zeptal se. ,,Já myslela, že to víš. Shire nedorazil do Rivendellu a není k nalezení. Zmizel. Proto stráže prohledávají důkladně na králův rozkaz království" odpověděla jsem mu. ,,Děkuji ti" usmál se. ,,Nedala by sis se mnou víno?" zeptal se. Když to deřekl, zamrazilo mi. Při vzpomínce na mé první opití a jak to dopapadlo. Nejdříve jsem chtěla odmítnout, protože žal a obavy byly ještě moc čerstvé. Ale nakonec jsem si řekla, že se mi s Legolasem nic nemůže stát. ,,Ano, proč ne" přikývla jsem a vydali jsme se spolu do jeho pokoje.

Thranduil seděl na trůnu a v tuto chvíli měl klid. Pouze přemýtal, kde by mohl Shire být. Ale stále jej nic nenapadalo. Z přemýšlení jej vytrhl klíčník. ,,Pane, dorazil trpaslík z Ereboru." začal. ,,Přiveďte ho" pokývl král a vyčkával na jeho přítomnost. Elf přivedl trpaslíka a ten se poklonil. ,,Co potřebuješ?" optal se jej klidně Thranduil. ,,Vaši pomoc pane." odpověděl sklesle. ,,Trpaslíci žádají pomoc od elfů? To je velmi podivné. A co se děje tak vážného?" ptal se spíše komicky než vážně. Nevěřil, že přišel trpaslík prosit o pomoc. Měl z toho hlavně srandu. ,,Nastala z ničeho nic tuhá zima. Snesla se pouze na Osamělou Horu a Erebor. Dol už ne. Lidé nám nechtějí pomoci. Docházejí nám zásoby jídla a vody"Nejdříve si král myslel, že je to jen začátel zimy, jelikož byl konec podzimu. ,,Ale vždyť je obvyklé, že na Erebor dorazí zima dříve než naokolí" pokrčil nad tím rameny. ,,Ale toto je větší. Zima je tuhá a nezkrotná." Když řekl slovo zima, Thranduila přešla legrace. To byla přeci Luciina vidina. Ztratil pobavený výraz v obličeji. Obrátil se na stráž. ,,Přivěďte Lucii. Hned" poručil a elf hned zmizel. Thranduil se bál toho, co se může stát...

Stáž nám otevřela dveře a my vešli do pokoje. Byl zde perfektní pořádek. Jen na stole ležela horda papírů. Legolas mi nabídnul místo k posezení a já se posadila na pohovku. Legolas nám nalil sklenky s vínem přesidl si. ,,Děkuji" přebrala jsem si od něj skleničku. ,,Lucio, chtěl jsem se tě zeptat, co se vlastně přesně stalo při posledním tvém setkáníse Shirem" optal se a já ztuhla. Legolas měl potřebu se na to zeptat ještě jí. Nevěřil tomu, že by s ním něco měla. Opravdu se mi o tom moc nechtělo mluvit. Po mém chvíli mlčení, Legolas pochopil, že se stalo asi něco víc než roztržka. Věděl že se políbili. ,,Stalo se něco vážnějšího než jen polibek?" zbystřila jsem. ,,Jak to víš?" zeptala jsem se zděšeně. ,,Shire mi to řekl před svým odchodem" odpověděl. ,,Aha. No ano, máš pravdu. Nebyla to jedna pusa, ale bylo jich víc. Moc si toho nepamatuji. Byli jsme opilí vínem. Vím, že se mi přišel mluvit a pak se to nějak zvrtlo." posmutněla jsem. ,,Oh omlouvámse za to víno" omlouval se okamžitě. ,,Ne to je v pořádku. Stejně si toho moc nepamatuji" zalhala jsem. Pamatovala jsem si každý okamžik. Každou minutu i vteřinu jeho návštěvy. Ale chtěla jsem zapomenout. Pokusila jsem se o úsměv. Chvíli bylo ticho. Nevěděla jsem co říct a on zřejmě taky ne. Ticho ale přerušilo klepání. ,,Dál" odpověděl princ a postavil se. ,,Pane omlouvám se že ruším, ale hledám čarodějku" postavila jsem se, aby mne bylo vidět. ,,Jsem zde, co se děje?"optala jsem se srážného, který stál ve dveřích. Připadala jsem si jako neviditelná. ,,Král vás nutně potřebuje vidět" řekl a já se zděsila, co se asi vážného děje. Přikývla jsem a otočila se k Legolasovi. ,,Přijdu ještě" položila jsem skleničku na stůl. Princ přikývl a já odešla.

Thranduil uslyšel kroky a podíval se tím směrem. Uviděl svou čarodějku, jak následuje elfa, kterého za ní poslal. Srážný se postvil zpět na své místo a Lucia se vrhla jeho směrem. Thranduil sešel schody za ní. Trpaslík se na toto celé díval jako na komedii. On potřeboval smrtelnou pomoc a král si přivolá nějakou dívku v bílém. ,,Co se děje?" optala jsem se ho a král ukázal trpaslíkovým směrem. Stále mi nedocházelo oč jde. ,,Co se stalo?" ptala jsem se nechápavě. Trpaslík mi to převyprávěl a já se zděsila. ,,To je ale..." zastavila jsem se uprostřed věty a podívala se na Thranduila. Přikývl. ,,A co máme dělat?" optala jsem se trpaslíka. ,,Potřebujeme zásoby, jídla, vody." odpověděl a obrátil se na krále. Ten ale zakroutil hlavou. ,,Ne." odpověděl a chtěl se vrátit na trůn. ,,Ale Thranduile, jaké by to bylo, kdyby se to stalo nám a oni nám nepomohli. Takto nám to mohou kdykoli oplatit. Nechej spory mezi vámi spát." přemlouvala jsem ho. Ale je tvrdohlavý. ,,Ne, Lucio" pokývl na stráže ať trpaslíka vyvedou pryč a to také udělali. ,,Thranduile..." začala jsem, ale skočil mi do řeči. ,,Ne." řekl a já posmutněla. Pokývla jsem hlavou, jako znamení na můj odchod. Otočila jsem se od trůnu a šla za trpaslíkem.

Děkuji za veškerou podporu. Tak zítra, Vaše Derinovka :-)