World of elves [Probíhá Korekce]

43.kapitola

Otočil se ke mne a já skoro nemohla dýchat. Měl na sobě černý kabát s červenými rukávy pláštěm, velmi podobný tomu co mívá v šedém, korunu však neměl. ,,Zdravím tě" pokývl král zdvořile. ,,Nápodobně" oplatila jsem mu zdvořilý pozdrav. Král ukázal ke stolu a my se posadili. V tom přiletěla nějaká efka, donesla mne salát a králi nějaké maso. ,,Děkuji ti " řekl a ona s úklonkou odešla. Oba dva jsme se pustili do jídla. Nepatrně jsme po sobě pokukovali. Nic jsme však neříkali. Jídlo jsem skoro vůbec nevnímala. Pro mne byl v tuto chvíli důležitý jen a jen jeho pohled. Král dojedl a já chvíli po něm. Thranduil zavolal zase na elfku, která zase vše sklidila. Odešla. Seděla jsem a pozorovala místnost. Ani jsem si nevšimla, že se Thanduil zvedl a přišel ke mě. Nabídnul mi svou ruku a já opatrně odsunula židli a ruku přijmula. Dveře se otevřely. Elfové u nich stáli a koukali se na nás. Jako omámení zavřeli dveře a dívali se za námi. ,,Dnes ti to velmi sluší" pochválil můj oděv. ,,Děkuji mnohokrát. Ty jsi dnes také velmi krásný" nestyděla jsem se a řekla to upřímně a na rovinu. U králova pokoje nebyly stráže. ,,Kde jsou elfové?" opala jsem se jej. ,,Nepotřebujeme je, nebo snad ano?" usmál se a otevřel mi dveře. Ukázal, že nám vejít první. Pokývla jsem a šla vpřed. Byla jsem malinko nervózní. ,,Posaď se" řekl a my jsme si sedli vedle sebe na pohovku u stolku s připravenými skleničkami a vínem. Podal mi ji a já s přikývnutím poděkovala. ,,A kdy se vlastně vrátí Legolas s Tauriel?" zajímalo mne. ,,Až zítra" odpověděl. Uchytil v prstech můj náhrelník. ,,Tak malé, ale přesto užitečné" nadhodil potichu. Následně se mi podíval do očí. ,,Tak krásná" opáčil.

Legolas vjel do království Ereboru jako první. Poté Tauriel a pak vozy. Trpaslíci je přivítali s otevřenou náručí. Legolas vnímal okolí. Bylo zchátralé a trpaslíci chodili z silných pláštích a kabátech. Byli na tom velmi špatně. Tauriel postupovala do spižíren království Ereboru a Legolase odvedli k jejich správci. Poklonil se, ale ne moc. Měl stále svou důstojnost. ,,Moc vám děkujeme za pomoc. Kdykoliv vám ji s radostí oplatíme." usmál se trpaslík. Legolas přikývl. Diplomaci neměl rád a představa, že jednou bude sedět na trůnu a dělat to co jeho otec, jej děsila. Měl rád boj, zápal, vzrušení a samozřejmě nebezpečí. Ne nudné vysedávání na trůnu. ,,Kdo vlastně jste?" zeptal se Legolas, čistě ze zvědavosti. ,,Zvolili mne strážce a správce Ereboru. Já osobně, jen čistě mezi námi, nenávidím vysedávání na trůnu. Ale očekával jsem vznešené elfy, tak jsem se jim musel vznešeně představit. Balin jméno mé" usmál se a zvedl se. Neměl na sobě žádné drahé látky. Pouze kožešiny a kabát. ,,A vy jste Legolas. Legolas Zelený list a syn králův. Nástupce trůnu Lesního království elfů." řekl. Legolas přikývl. Balin k němu přistupoval a princ si uvědomoval, jak moc je malý. S trpaslíky se velmi dlouhou dobu nesetkal. Zapoměl na jejich rozdíl velikosti. Taková malá baculatá kulička s vousy. Řekl si Legolas. Usmál se nad touto myšlenkou. ,,Věřím, že se u nás zdržíte alespoň na jednu noc" usmál se na něj a už jej vedl někam pryč. ,,Ano, ale opravdu pouze na jedinou noc. Zítra ráno vyrazíme" odpověděl. ,,Dobrá, tak to bychom vás měli pohostit" řekl a scházeli schody někam hlouběji do království.

,,Děkuji" poděkovala jsem za kompliment. Byla jsem nervózní. Pohladila jsem jej po líci. Sjela dlaní na krk a z ničeho nic si mne k sobě prudce přitáhl. Usmála jsem se. Poté jsem mu propadla. Jeden polibek za dalším. Za chvíli mne chytnul v pase a zvednul. Byl tak silný. Padla jsem do jeho náruče. Nesl mne někam dozadu. Uvědomila jsem si, že asi do ložnice. Pak už jsem jenom letěla vzduchem až mne obklopily sladce vonící peřiny. Král skočil za mnou a v látkách zlatých barev mne našel. Dravě se vrhnul na mé rty. Byl tak dokonalý. Začalo nás obklopovat teplo až nás úplně pohltilo. Stejně jako naše láska a vášeň. Odlepil se od mých narůžovělých rtů. Začala jsem mu rozepínat knoflíky od jeho černého kabátu se stříbrným vyšíváním a následně z něj oblečení sthla. Kabát odletěl někam hodně daleko. Odkryla jsem tak jeho svalnatou hruď. Neměla jsem slov. Následně se svalil na postel a já na něj. Naše rty se znovu spojily v jedny. Jeho ruce zajely na mé záda a začaly mi rozepínat šaty. I ty byly rázem fuč. Propadala jsem čím dál tím víc jeho šarmu a kouzlu zároveň. Z mých rtů sjížděl čím dál níže. Začal mi laskat krk v místě tepny. Thranduil ucítil, jak mi bije srdce vzrušením. Vnímala jsem jeho dotyky všude po těle. Hladila jsem ho po vlasech. Blaženě vzdychal. Užívala jsem si to stejně jako on. Vzpomněla jsem si na Tauriel a doufala jsem, že si minulou noc užila stejně krásně, jako teď já. Zajímalo mne, zda je Legolas stejně úžasný, jako jeho otec. Jako teď samotný král Thranduil. ,,Jsi překrásná" řekl mi. ,,Ty jsi dokonalý" odpověděla jsem mu mezi vzdychy.

Děkuji za shlédnutí, like či komentář. Moc bych ráda, jestli by jste mi okomentovali poslední odstavec této kapitoly. Děkuji jsem vám vděčná. Tak zítra Vaše Derinovka ;)