World of elves [Probíhá Korekce]

59.kapitola

Lucia

V tomto nádherném momentu někdo vrazil do pokoje. Až nepříjemně jsem se od Thranduila odtrhla a otočila se ke dveřím. Tam stála Keth. Koukala na nás s vykulenýma očima a pusou dokořán. Thranduil už jí chtěl něco říct, ale zastavila jsem ho. ,,Počkej" řekla jsem a vykročila směrem k elfce, která stále nic neříkala. ,,Co se děje?" zajímalo mne. Vypadala dost šokovaně. ,,Tak už to asi víš" vypadlo z ní a já přikývla na odpověď. ,,Jsem ráda, že jsi šťastná a díky tobě budu šťastná i já. Ještě něco?"poděkovala jsem jí a ona jen zavrtěla hlavou a odešla. Stále jsem nemohla uvěřit tomu, co se to vlastně stalo. Já a Thranduil, Legolas a Tauriel, plus Keth a Shire. Co se to stalo?! Pozorovala jsem zamyšleně zavřené dveře. ,,Jsi v pořádku?" staral se o mne král. ,,Ano" odtrhla jsem se pohledem ode dveří a otočila se k němu. Pohlédla jsem na stůl a chtěla jsem mu nabídnout víno. Zjistila jsem však, že tam žádné není. Thranduil se podíval mým směrem a poté také ke stolu. ,,Nabídla bych ti víno.." začla jsem, ale nedokončila.
,,Proč ti jej nedodali po té nehodě?" zajímal se. ,,Nechtěla jsem" klesnul můj pohled k zemi. ,,Co se tu doopavdy stalo?" přistoupil ke mne a čekal na odpověď. Nechci jej naštvat. Ne teď před svatbou. Nechci mu však lhát. Ale také nechci, aby v zápalu zuřivosti něco princi provedl. Co mám teď dělat?! Byla jsem zoufalá.

Keth

Kráčela jsem po chodbě a nedívala se na cestu. Stále jsem měla před sebou obraz Lucii a Thranduila. V tom jsem si něčeho všimla, když se mi to promítalo dokolečka dokola. Lucia měla prstýnek. Zakroutila jsem hlavou, abych se vzpamatovala a dál šla po chodbě a pozorovala své boty. V tom jsem ucítila bolest a tvrdý dopad na zem.

Legolas

Vyšel jsem z poza rohu a do někoho vrazil. Zapotácel jsem se, ale zůstal na nohou. Osoba do níhž jsem vrazil však ne. Keth. Kleknul jsem k ní.
,,Omlouvám se, jsi v pořádku?" podal jsem jí ruku a pomohl vstát. ,,Nic se nestalo, jsem v pořádku, jen jsem nedávala..." zastavila se při pohledu do mých očí. Pozorovala je a mlčela. Byla u mne tak blízko. ,,...pozor" dopověděla zamyšleně svou větu. Byli jsme u sebe nehorázně blízko. Cítil jsem její tlukot srdce. Její tep. Dívala se o mých lagunových očí a já do těch jejích smaragdových. Byla tak nebezpečně blízko. Nastalo ticho a nikdo z nás nic neříkal.

Shire

Odešla tak rychle. Ani nevím proč. Kvůli krále? Udělal jsem něco špatně? Teď jsem byl velmi nerozhodný a tím i zranitelný. Já nevím co cítím k čerodějce a už vůbec nevím co ke Keth. Byl jsem zmatený. Vydal jsem se do svých komnat. Nevěděl jsem co dělám. Najednou si mé tělo dělalo co chtělo a mé nohy se daly do běhu. Do trisku. Zastavil jsem se až udýchaně před svými dveřmi. Sotva jsem popadal dech. Otevřel jsem dveře a vešel dovnitř. Dveře jsem zabouchnul a skácel jsem se na postel. Oslepen city jsem zavřel oči. ,,Co se ti stalo?" zajímalo Emetha. ,,Ani nevím" pokrčil jsem rameny a otočil se na záda. Pozoroval jsem strop s několika krásnými ornamenty. Přemýšlel jsem. Lucia / Keth. Nerozhodnost mne ovládla a já padl do tmy. Do hlubokého spánku.

Dnes je kapitolka velmi krátká. Ale chci vás napnout. Je to schválně. Co bude s Legolasem a Keth? Jak vyřeší problém Lucia? Tímto pozdravuji Krissy a děkuji za podporu. Vaše Derinovka ;)