World of elves [Probíhá Korekce]

60.kapitola

Věnováno Zorindil

Keth

Netušila jsem, co to dělám. Byla jsem přitisknutá k princi a on nic nedělal. Pouze se mi díval o očí a já jemu. A že je má nádherné. Pouze jsme tam tak stáli a dívali se na sebe. Zapřemýšlela jsem, co mám dělat. Mám jej políbit? Ale no tak! Křikla jsem na sebe a opustila jeho objetí. ,,Ehm omlouvám se. Už asi půjdu" zamumlala jsem a dala se do kroku. Legolas na mne pouze hleděl, podle mého názoru sám nevěděl, co se stalo. Chtěla jsem rychle zmizet. Bylo dobře, že jsem odešla. Je to princ, zasnoubený, já mám přítele a nedopadlo by to dobře. Myslím, že by mne Tauriel dosti prohnala. Nad touto úvahou jsem se usmála. Dostala mne představa, jak mne Tauriel honí po celém paláci se zbraněmi a volá za mnou To si mne nepřej, ty zrádkyně! Uchechtla jsem se. A pak by se vrhnula na prince, ale to si myslím, že by hůř dopadla Tauriel. Ale Legolas by jí nic neudělal. Možná by se i nechal zmasakrovat, protože by si to zasloužil, a já ostatně také. Ale neudělala jsem to, však neměla jsem k tomu daleko.

Tauriel

Stála jsem na balkóně a pozorovala výhled z mého nového pokojíku. Zvláštní oslovení. Čekala jsem na služebné, jak sliboval Legolas. Možná jsou teď u Lucii, napadlo mne a zavřela jsem dveře u balkónu a vydala s k východu. Když jsem vešla na chodbu, otočila jsem se napravo a zaklepala jsem. Následně jsem vešla a k mému údivu jsem spatřila krále a hned u něj Lucii. Stáli naproti sobě a Thranduil ji pozoroval. Lucia mlčky pozorovala prázdný stůl. ,,Promiňte, ruším?" optala jsem se a král obrátil pohled ke mne. Však tento pohled nebyl zrovna přívětivý. Nebyl však ani rozzuřený. ,,Ano, malinko. Co potřebuješ?" zajímal se. Lucia se otočila mým směrem. ,,Já to vyřídím. Ještě za tebou zajdu, ano?" slíbila mu a on odešel. Dveře se zabouchly. ,,No jen jsem chtěla vědět, jestli za tebou byly služebné ohledně svatby a..." přerušila mne. ,,Ne to ne. A děkuji zachránila jsi mne" odpověděla a já jsem ji apsolutně nechápala. ,,Jak jako zachránila?" divila jsem se.

Lucia

A jej, zase jsem se přeřekla. ,,No to je jedno. Už jsi slyšela o Keth a Shirovi?" snažila jsem se to nějak zamluvit. ,,Ne neslyšela. Za tebou ještě nepřišla? To je ale divné" přemýtala. ,,No právě že tu byla, ale dřív je chytil Thranduil." pokrčila jsem rameny. ,,Jak to myslíš chytil?" nechápala. ,,No, říkal mi, že je dnes viděl spolu na chodbě" snažila jsem se obejít sloveso líbali se. Naštěstí pro mne, to pochopila. ,,To nemyslíš vážně!" vykřikla. Pouze jsem přikývla na souhlas. ,,Tak to je..." došla jí slova. Popravdě se jí ani nedivím. ,,Ano, mám na to stejný názor. Má to však jedno positivum. Už se kvůli něj nemusím trápit. Však toto jsem opravdu nečekala" opáčila jsem. ,,Jsem šokovaná" zakroutila hlavou. V tom někdo vešel. ,,Zdravím, prosím, mohly bychom dál?" služebné. ,,Ale ano, jistě" pokývla jsem hlavou. Ani jsem se nenadála a už kolem mne poskakovaly dvě elfky s malým krejčovským metrem. ,,Prosím, zvedněte paže" řekla jedna a já tak učinila. Na obličeji jsem měla nechápavý výraz a Tauriel se mi smála. Však přestala, když se obě dvě po zapsání nějakých čísel do notesu, přesunuly k ní. ,,Tady máte, vyberte si" mrkla na mne třetí a podala mi jakýsi velký štos papírů. Nádherné šaty. ,,Tak o to tu jde" usmála jsem se. ,,Ano, proto jsem také přišla." mrkla na mne. Ruce měla vzpažené a poskakovaly kolem ní dvě švadleny. Prohlížela jsem se šaty. Jedny se mi opravdu zalíbily. Bílé, úzké, od pasu nahoru poseté několika bílými kamínky, bez ramínek a úzná suknice po zem. Byly nádherné. ,,Tyto jsou překrásné" pokývla jsem hlavou a švadlena se podívala do papíru.
,,Dobrá volba. Sama jsem je navrhovala" usmála se a papír z notesu vytrhla. ,,Copak to děláte?" podivila jsem se. ,,Každé šaty jsou originální a odlišné. Královna měla kdysi podobné. Také jsem je navrhovala já" opáčila a já nevěděla co říct. Uvažovala jsem, jestli si nevybrat jiné. V tom se ke mne přihrnula Tauriel. ,,Ty ti budou určitě slušet!" křikla radostně a já myšlenku na výběr jiných zahodila. ,,Ano? Teď ty" podávala jsem jí blok s papíry a ona začla listovat. Vybírala docela dlouho. Nakonec se zakoukla na jedny, malinko do zelena, ale jen malinko jinak bílé se širokou suknicí a krátkými skoro až průhlednými krátkými rukávy. ,,Co myslíš?" optala se mne. ,,Krásné" usmála jsem se na výkres a poté na ni. Švadlena papír vytrhla a odešla se slovy ,,Během zítřka se stavím a vyzkoušíte si je, ano?" vykulila jsem na ni oči. ,,Počkat! Vy je ušijete během noci?" zajímalo mne. Přikývla. ,,Tak to jste opravdu talentovaná" žasla jsem. ,,Děkuji" začervenala se a odešla se služkami pryč.

Tak uklidnění pro Krissy ;) Děkuji za votes a shlédnutí a zítra Vaše Deri ;)