Poezie v srdci

Ty

Trochu lásky..

Ty jistě víš,
kam vítr fouká,

Už možná tušíš,
co mě k tobě láká.

Jistě vidíš,
když se na tebe dívám,

jako růže se červenám
a pohled odvracím jinam.

Tvé oči,
jsou jako tůňky v noci.

Tak černé,
jako nebe s hvězdami.

Silná záře mě oslní
a měsíc mi šeptá:

,,Nedostaneš,
čeho se ti žádá."

Tvé vlasy jsou zlaté,
jako klasy obilné.

Neumíš lhát,
zvládáš se smát.

Miluješ sport,
tvé srdce to ví,

v lásce žiješ
a v přátelství.

Jsi odhodlaný,
pomáháš rád,

nezradíš,
jsi princ a kamarád,

tak šarmantní,
plný ochoty cenné,

proč mám ten pocit,
tak silný zjevně,

že daleko od země
až ke hvězdám,

létám tak často,
když mé srdce ti zpívá.

Jen s tebou to cítím,
ty umíš to přivolat.

Jsi mladík kouzelný,
jež zná každý hlavolam.

Se vším si poradíš,
překonáš překážky,

přátelé podržíš,
neutečeš od nich.

Zdalipak jednou,
třeba v lásce,

vyslovíš mé jméno
milostně a sladce.

Třeba jednou,
za dlouhou dobu,

se všechno změní
a budeme spolu.