Nemám, co říct, snad jen... přemýšlet.
Přemýšlet srdcem,
přemýšlet hlavou...
A vnést svým slovům trochu smutku, při čtení...
Probouzím ji v tobě, svou lásku, dávno zapomenutou,
a ty se chováš jako někdo, kdo o tom neví.
Tu lásku, která obešla kolem sněžných hor,
tu lásku, která v tichosti se západem slunce závodí.
Všude je má láska, tak jako vzduch těžký je vonným kvítím,
jímž můj smutek pomalu se plahočí,
proťatý vichřicí....
Probouzím v tobě svou lásku, lásku, lásku,
malý doušek k ochutnání, ještě můžeš mít víc.
Vyznávám se stoletému dubu u lesa,
vyznávám pokoření,
v dlaních nesu si svou bolest.
Barvou bezbarvou ti popsat chci svou lásku,
prstem bolavým čechrat doteky prázdnými,
můj stesk plíšťí na zem v kapkách malicherných,
zvuk polí v šeru dynamiku žalu znásobí.
Andante....
Mé andante v rose blátivými stromy mokrými,
loukou zelenou andante napříč křovinami,
ve spících lipnicích šustí slova jetele,
dmoucí náladou všechno v rytmu s větrem povívá ...
.....Probouzím ji v tobě,
svou lásku, dávno zapomenutou.
A ty se chováš jako někdo, kdo o tom neví.
Prozraď...
Přemýšlet po pouti časem.
ČTEŠ
Poezie v srdci
PoetryTy první básničky, jež kdysi vzešly z mé hlavy a dostaly se pomocí mých prstů na tenhle svět! Ty vrtkavé pokusy zapojit trochu fantazie, empatie, představivosti a psát... O smutku, O štěstí O lásce O životě O pocitech O úžasech přírody O kouzlech s...
