Touhle básní bych všem chtěla poslat velké díky....
Spolu jsme ušli dlouhou cestu poezií plnou básní.
Spolu jsme bádali nad řádky smíchu, i smutnymi slůvky žalu.
Spolu jsme se rozplývali nad milostnými verši a snili o lásce.
Spolu jsme nalezli srdce mé poezie.
Děkuji.
S odrazem slz na hladině...
Když vodní hladina ohnivé slunce odráží,
jak lesk světla tváří tvář k ní dopadá,
vítr ztichne a stromy zazpívají,
a pak už jen zvuk vln něžně břeh omývá.
Jak vodní hladina ten skrytý obraz světa nadnáší,
vše co schovává se a skryto nám má být,
stačí pohlédnout dolů, jen po kameni,
a zjistí lehká mysl ta největší tajemství.
Jak zvukový proud se s větrem mísí,
to místo jež znal by snad každý nad tisíc let,
v mírném vánku tajná slova se ztrácí,
a krajina opatrně popadá dech.
Tak jako marné naděje s vodou v jedno splývají,
jak nesou se proudem těch věčných chvil.
Jak mé oči můj odraz ve vodě spatří,
co perly soli mu sdělí,
vše on vědět smí.
Když vlna po proudu vlnu dohání,
já tančím v odrazu těch tichých kapek svých,
jež mým očím zrak smazal sám,
jež vzácné slzy na hladině rozmazal....
ČTEŠ
Poezie v srdci
شِعرTy první básničky, jež kdysi vzešly z mé hlavy a dostaly se pomocí mých prstů na tenhle svět! Ty vrtkavé pokusy zapojit trochu fantazie, empatie, představivosti a psát... O smutku, O štěstí O lásce O životě O pocitech O úžasech přírody O kouzlech s...
