O poslední z Karlových manželek, Alžbětě Pomořanské.
Když pohledem o tebe Alžběto zavadím,
ty sedíš zas zasmušilá, na mě se neusmíváš,
jen malinko na tebe z dálky pohledím,
a vše, co jest šťastné, od nás pryč odlétá.
Mívám tak divný to v hlavě pocit,
snad jen to blouzním,
ty se mnou šťastná nejsi,
Alžběto, kde se mi ve světě ztrácíš?
Nutíš mou mysl stát,
když stíhá mě soucit.
Stínům tvým já se dlouze tajně vyhýbám,
sám sebe mučím tou podivnou otázkou,
před tebou srdce své ve tmě ukrývám,
snad rád tě mám,
snad můj cit je láskou tobě hlubokou.
Alžběto, slyšíš?
Já tobě to povídám.
Nešťastná jsi, já však nevím proč.
Co tě tak trápí?
Snad to, že jsi už čtvrtá?
Že jsi ta poslední císařova choť.
Ne, prosím, nesmutni už.
Já před tebou na kolena klekám.
Šel bych já pro tebe do světa daleko pouť,
jen má drahá,
pro tebe lásko,
aby jsi se mnou byla šťastná.
Já přece chci tě na každém kroku chránit,
tvůj šlechetný rytíř a ochránce Karel,
jen pro tebe ctěná lidem císařovno,
jen pro tebe vyhrávat rytířské turnaje.
Tobě velkou lásku, má Alžběto chci dát,
pro tebe paní má,
hlubokou vášní se rozstonám.
Cenný ti přinesu - ten vzácný nebe dar,
pozastavím nám běžící - navždy ztracený čas,
a budeme chvíli spolu,
jenom my - dva!
Budeme na naší české půdě,
konečně sami stát.
Ach, já to hlupák, proč jen jsem tak starý!
Kdybych byl mlád, vše bylo by snažší!
Už dávno nejsem v dávných letech raných,
už dávno mi život přichystal pád brzký.
Alžběto, má drahá choti,
střežím já tobě pár slůvek snad,
nacházím cit,
který je tak drahý,
můj milostný dar, Alžběto, mám tě rád.
Ty chceš slyšet víc, to vím,
já cítím to, má krásná paní.
Jsi mladá má žena, která po lásce touží,
měla jsi pocit, že jí tu není,
měla jsi strach, já vím, jak se trápíš.
Alžběto, drahá, ja smím ti říct jen,
tak jako koruna na mé hlavě sedí,
že český král a římský císař jsem,
Alžběto má jediná,
já velice ,,miluji tě."
Tak netrap se zbytečně přece.
Jsem vládce, však tvůj muž, vládnoucí věřícím lidem.
Mocný římský císař, vážený český král Karel,
v tvém srdci chci být však navždy jen,
tvůj oddaný a milující,
manžel.
ČTEŠ
Poezie v srdci
Thơ caTy první básničky, jež kdysi vzešly z mé hlavy a dostaly se pomocí mých prstů na tenhle svět! Ty vrtkavé pokusy zapojit trochu fantazie, empatie, představivosti a psát... O smutku, O štěstí O lásce O životě O pocitech O úžasech přírody O kouzlech s...
