Jedna z prvních....
Z prvních lásek, co nebyla v plánu.
Oči,
jako nebe modré má,
celý svět v nich ukrývá,
síla moře se v něm probouzí,
smysl jeho mě okouzlil,
vlasy bílé
jako sníh.
On,
jeho slova líbezná,
síla jeho chápání,
pohled z rozpaků
a zářivý úsměv milý.
Znám tu lásku,
co vede jej,
každý text z básně i knížky.On není obyčejný,
jeho život je jiný.
Sám to ví,
to, co s Bohem ho pojí,
jež k němu promlouvá,
skrze srdce a sny životní,
co se mu možná splní,
jsou jako nebe s obláčky,
jež bílí beránci,
čistí jako voda průzračná,
naplňují a zjemňují,
i jeho povahu a vnímání,
to,
co tolik se mi líbí.
Mysl klidná,
myšlenky milosrdné
a jeho duše skvostná,
se mi nerovná,
jak jen mu najevo dát,
to, co v srdci mám.
A cítím pořád,
jak hladina je neklidná,
pouhý dotek jeho prstů
světlo přináší
a srdce se mi i s duší
čistým světlem rozzáří.
ČTEŠ
Poezie v srdci
ПоэзияTy první básničky, jež kdysi vzešly z mé hlavy a dostaly se pomocí mých prstů na tenhle svět! Ty vrtkavé pokusy zapojit trochu fantazie, empatie, představivosti a psát... O smutku, O štěstí O lásce O životě O pocitech O úžasech přírody O kouzlech s...
