Poezie v srdci

Miluji tě

Trocha romantiky...

Jen pár tvých slov,
ohromí mě milé věty tvé,
jako nikoho,
potěší mě pohled tvůj,

jako měsíc stříbrný,
co prosvítá dlouhými stráněmi,
těch krásných stromů tajemných,
jejichž stíny jsou propojeny.

A tenké nitě splétají ze tmy,
v nichž náhodou krásná slova zazní:
,,Jen má láska ví,
jak ráda tě mám."

To,
co cítím k tobě,
je jako země bez hranic,
neskončí dlouhá cesta do dáli,
pro tebe,
půjdu kamkoliv.

Má láska,
je tak půvabná,
a jen já vím
jak moc ji cítím.

Ten krásný cit něžný,
mě vždy na kolena srazí,
mé srdce pohladí
a naplní mě smyslem,
jež zpívá,
že kouzlo tvého srdce
já toužím vnímat snáze.

Tvá nádherná,
milá a půvabná,
tvář skrytá a neznámá,
je pro mě vším co znám,
mám ráda jen tebe,

tak,
jak už narodil jsi se,
snad jen pro mě,
byl jsi skryt v sobě.

Jen ty jsi můj milý cíl,
bez tebe už dál nemůžu být.

Miluji tě,
ty jsi smysl můj ,
ten,

který chápu
a ten,
jež mě chrání

a neopustí,
nikdy mi z hlavy nezmizí,
ach,
jak já tě můj drahý,
sladce zbožňuji.

Mám tě tak hluboko v srdci,
jako nikoho z lidí,

jen ty jsi můj milý,

jen pro tebe chci žít

a cítit,
jak mě ruce tvé hladí,

vnímat doteky jemné,

jejich kouzlo skryté,

které se zrodilo,
jako něco tajemného,

co ústa nevyřknou
co nikdo neprozradí,
to, co srdce tají,
tak,
jak se tvé rty smějí.

Chci cítit tvé pohlazení,
tak milé a hřejivé,
až moje srdce
co zatím patří mi,
začne měnit domov svůj,
pro tebe bude bít,
jen v tobě bude znít.

A v tvém náručí,
skrýt se ze strachu svého,
mít v tobě záchranu,
zapomenout na bolestnou ránu.

S tebou se shojí,
to hluboké trápení,
a ledy srdce roztají,
pouze s tebou,
jak krásná je ta chvilka,
mě smutek už míjí
a radost já cítím.

Já chci vnímat,
pořát snít
o tom,
jak mě miluješ,
láskou bráníš,
ta přání našich srdcí,
která tu budou vždy.

A nemyslet na nic,
co by vzalo tu krásu,
jež je jako pole zlatých klasů,
co září,
v úsvitu chladných časů,
které nikdy nezmizí
a smích je vždy uvítá
a já se v nich už dlouho znám.

Paprsky slunce,
hřejí mé srdce,
tvá láska mi šeptá,
jak silná je,
že nikdy neustane,

tak,
jak hluboko v srdci ji mám
vždy se mnou bude,
a já to vím,
už dlouho to znám,
snad nikdy,
to já přísahám,
nezapomenu,

vždy svému srdci připomenu,
jak ta moc je zázračná,
a navždy si ji uschovám.

Tebe chci mít,
nikdy neopustím tě,
tak moc,
jak miluji tě,

jako nikoho,
jako svého vyvoleného,
chci s tebou navždy být

a vírou lásky tě ctít.