The Lunch Table(Lashton CZ překlad)

42.Kapitola

Ashton's P.O.V

Stál jsem tam v šoku,nevěděl jsem co dělat. Pak jsem si uvědomil ,že Luke stále brečel a potřeboval se uklidnit. Běžel jsem k němu a chytl jeho ruce ,objal jsem ho a on teď vzlykal do mého ramene, „To je v pořádku,všechno bude v pořádku." Snažil jsem se ho uklidnit.

„Jdu pro doktora,"řekla Liz a rychle odešla. Sedl jsem si vedle jeho postele a držel jeho hlavu na mé hrudi a objímal ho.

Párkrát se zhluboka nadechl a zavřel oči,snažíc se zastavit slz, a v tom okamžiku přišel doktor a sedl si na druhou stranu, „ Ahoj Luku."

„Dobrý den," řekl tiše s pohledem na zem.

„Tvá matka mi řekla,že ti začaly vypadávat vlasy.Správně?" Luke přikývl,"dobře,jsou tu dvě možnosti ,které můžeme udělat. Buď ti oholíme hlavu a nebo tvé vlasy necháme vypadat.Když si oholíš hlavu tak ti můžeme dát paruku,pokud budeš chtít."

Luke okamžitě zakroutil hlavou,"Nechci paruku,ale chci oholit hlavu."

„Dobře,chceš to udělat teď?" Luke znovu přikývl,"Dobře,nemáme strojek,ale jestli chceš můžeš jít koupit."

„Půjdu jeden koupit,"řekla Liz.

„Dobře,zavolej kdybys potřeboval něco dalšího,"všichni jsme přikývli a potom se jen zavřeli dveře.

„Zajdu do obchodu teď,dobře?" řekla Liz a chytla Luka za ruku. Luke přikývl a Liz pomalu odešla ven.

„Bude to v pořádku,"řekl jsem Lukovi a pohladil ho po tváři.

„Můj oblíbený citát zní,' Na konci bude všechno v pořádku,pokud není pak to ještě není konec' " .

„Líbí se mi,"řekl jsem a usmál se na něho.

Byli jsme ticho do doby než se Liz vrátila,bylo to milé ,dala nám totiž čas k přemýšlení. Když se Liz vrátila měla v ruce igelitovou tašku a všichni jsme věděli,co v ní bylo.

„Jsi připraven Luke?" zeptala se Liz a Luke přikývl. Slezl jsem z jeho postele a on vzal do rukou přístroj,který meřil jeho srdeční tep.

Pomohl jsem Lukovi z postele,protože byl kvůli chemoterapii slabej,a pomohl jsem mu do koupelny,kterou měl v pokoji. Po chvilce ,co jsme vešli dovnitř se mě Luke pustil a chytnul se umyvadla, „Nechci abys tu byl až mi mamka bude holit hlavu,nechci abys mě takhle viděl Ashi."

Povzdechl jsem,"Jsi si jistý?" přikývl ,"dobře,miluju tě." Řekl jsem a políbil ho,on mi polibek oplatil.

„Miluju tě,"pak jsem odešel ven. Nechtěl jsem odejít,ale když si to Luke přál,tak jsem to udělal.

Chtěl jsem mu dát dárek a zlepšit mu tím náladu. Rozhodl jsem se ,že mu koupím pár beanies ,když nechce paruku. Odešel jsem trochu dál od nemocnice a uviděl Target, doufal jsem,že by mohli mít nějaké dobré kolekce beanies.

Vyšel jsem z obchodu pyšný sám na sebe,doufal jsem,že mu tím udělám radost. Měl jsem pro něj 8 beanies v různých barvách a provedeních. Rozešel jsem se směrem k nemocnici,ale po cestě jsem spatřil kadeřnictví, a rozhodl jsem se pro lepší dárek pro Luka.

//

Po tom ,co jsem si nechal oholit hlavu ,jsem se vrátil zpátky do toho obchodu a koupil ještě jedno beánie pro sebe,byla modro-černá. Usmíval jsem se sám pro sebe a dal si na čerstvě oholenou hlavu novou beanie.

Vešel jsem do nemocnice a rozešel se směrem k Lukovu pokoji,ale na cestě jsem narazil do Liz, „Ahoj, jak mu je?" zeptal jsem se.

„um.. špatně,nechce vylézt z pod peřiny, stydí se. Ale jsem si jistá,že se bude cítit lépe až uvidí,že sis také oholil hlavu." Usmála se na mě a já ji usměv oplatil,pak jsem pokračoval v chůzi,

Když jsem přišel do jeho pokoje ,všiml jsem si hromádky pod peřinou,věděl jsem že je to Luke. Přešel jsem na jednu stranu postele a sedl si na kraj postele. Zaklepal jsem mu na rameno,"hej ukážeš se mi?"

„ne"

„Proč ne?"

„Protože vypadám hnusně."

„Jsem si jistý,že je to lež."

„Není."

„Dobře není,ale mám pro tebe pár dárků,a dostaneš je jedině,když se odkryješ."

„Jak můžu vědět,že nelžeš?"

„Dobře,nastav ruku a já ti dám první dárek." Neodpověděl a jen vystrčil ruku. Jemně jsem se zasmál a dal mu tašku s beanies . Ruku schoval zpátky pod přikrývku a díval se do tašky.

„Děkuji Ashi,moc to pro mě znamená." Zněl jako by plakal.

„Nemáš zač,a teď musíš vylézt pro tvůj druhé překvapení." Řekl jsem a sundal si beanie z hlavy takže mohl vidět moji hlavu. Vystrčil hlavu z pod peřiny a první věc,kterou jsem spatřil ,bylije nádherné oči.

„O můj bože,"zašeptal a zíral na mou hlavu.

„Líbí?" usmál jsem se. On se mi zadíval do očí a usmíval se.

„Jo,miluju to."

„Víš co? Taky se mi strašně líbí tvůj nový účes," on se zasmál a sedl si.

„Děkuju ,ani nevíš jak moc to pro mě znamená."

Usmál jsem se na něj a dal si čepku zpátky. „Která se ti z nich líbí nejvíc?" ukázal jsem na tašku v jeho rukách.

Vytáhl všechny na svůj klín a pak ukázal na černobílou s vločkami a bambulkou nahoře,"tahle."

„Jo,ta se mi taky líbí."

„Hej,víš co dnes je?" zeptal se Luke a upřeně se na mě díval.

Chvilku jsem přemýšlel a pak mi to došlo,"naše dvou týdenní výročí." Usmál jsem se na něj a on mi usměv oplatil.

„Šťastné výročí."

„Šťastné výročí,"řekl jsem zpátky.

„Miluju tě." Řekl a políbil mě na tvář.

„Miluju tě."