The Lunch Table(Lashton CZ překlad)

8.Kapitola

Ashton's P.O.V

(Ten samej den v pohledu Ashe)

Vzbudil jsem se, když jsem dopadl na podlahu.Můj otec mě zhodil z postele na zem.Počkat, můj otec mě vyhodil z postele na zem, kurva.

Moje tělo bylo od party trochu barevný a hrozně mě bolelo břicho.

"Bože jsi tak líný, pohni tou svou tlustou prdelí"zařval otec a chytl mě za ruce,"možná kdybys nebyl teplouš,"jeho slova mě vážně zasáhla, ale nedal jsem to na sobě znát.

Začal mě mlátit, kopat do mě a řvát.Když skončil odešel z pokoje.
Podíval jsem se na hodiny.Skvĕle,přijdu o trochu později do školy.
Oblékl jsem si to stejné oblečení jako včera, bylo mi to jedno.Make-upem jsem rychle zakryl své černé oko, aby se učitelé neptali.

Vyběhl jsem ze dvěří a ignoroval,že a mě můj otec kříčí,že až se vrátím tak mi nakope do prdele,ale v tuhle chvíly mi to bylo jedno.

Sedl jsem do auta a jel do školy.Do třídy jsem přišel o 10 minut pozdě.

Učitelka se mě zeptala proč jsem přišel pozdě ,ale já ji prostě ignoroval a šel jsem si sednou na mé místo.Povzdechla,věděla,že už ji neodpovím a tak pokračovala s učením.Zapomněl jsem dokonce,to co jsem se dozvěděl,že jsem dlouho nedával pozor.

O 20 minut později přišel Luke a vysvětlil proč přišel tak pozdě,byla dopravní zácpa,a ona ho omluvila.Tohle by pro mě nikdy neudělala.

Opustil jsem třídu dřív než zazvonil znovek,hned jsem se vydal do učebny matiky,nechtěl jsem potkat nikoho potkat.Sedl jsem si na své místo dozadu,samotný.

Hodina začala za 5 minut a první věc co učitelka udělala byl nový zasedací pořádek,skvělý.Nevím jestli jsi mě všimla,ale jsem velmi sarkastický.

Naštěstí jsem seděl pořád na stejném místě,ale Luke seděl blíž ke mně.Vsadím se,že není rád,protože se na mě dneska ani jednou nepodíval možná ten včerejší oběd byla jen sázka,no skvělý.

Matika uběhla překvapivě rychle,za což jsem byl rád.Rozhodl jsem se,že vynechám fotografování.Nechtěl jsem být seřván ještě víc než jsem.

Seděl jsem na chodbě a díval se znuděně do prázdna.Pořád to ale bylo lepší než být seřvaný.Když zazvonilošel jsem ke své skříňce,nechtěl jsem nikoho potkat,ale měl bych na ně počkat.

Skříňka se zavřela,jako obvykle.Vše se dělo strašně rychle.Byl jsem seřván za to,že neodpovídám a pak jsem byl přiražen na skříňky.Ucítil jsem jak mi začínají dávat pěstí a kopat mě.Nechal jsem se,ale strašně to bolelo.

A pak se něco stalo,přestali mě mláti.Podíval jsem se nahoru.Někdo předemnou stál,aby mě ochránil.

"Čau Luke,jdeš nám pomoct zbít tohohle teplouše?" uslyšel jsem Connorovu otázku,ale neviděl jeho obličej.Měl jsem oči zavřené a poslouchal.Počkat.Luke stojí předemnou? Přišel mě zbít nebo ochránit? No,zřejmě zbít..

"N-ne,j-jsem t-tu a-abych ho ochránil!"On je tu aby mě ochránil! To je tak skvělej pocit a jak koktá,awwieee! Jak roztomilé!

Slyšel jsem jak se zasmáli,"vážně vtipné Luke,teď nám poď pomoct." Nemyslím si,že to byl vtip,nevypadá jako ten typ,ale možná je..co já vím..

"Ne! Mluvím vážně! Měli by jste ho nechat být! Ubližujete mu,a myslím ,že by jste toho měli vážně nechat!"Zněl tak vážně..

Nikdo pár sekund nepromluvil,"dobře pro tentokrát ho necháme,ale počkej později Hemmingsi!"myslím,že to řekl JC.

Otevřel jsem oči a viděl Luka jak stále stojí předemnou a ostatní odchází.Potom mě Luke zvedl a někam mě odnesl.

Probudil jsem se o pár minut později,uvědomil jsem si,že ležím na zadní sedačce auta,zřejmě Lukeho auta.

Nevěděl kde bydlím a tak jsem doufal,že mě veme k sobě domů a né do nemocnice,nesnáším nemocnice.

Omdlel jsem a poslední věc co si pamatuju je,že jsem ležel na gauči u Luka a on mi čistil obličej,a pak jsem doopravdy omdlel.

Když jsem se probral,moje hlava byla v něčím klíně.Otevřel jsem oči a uvědomil si,že je to Lukeho klín.

Chtěl jsem se rychle zvednout ale strašně to bolelo,takže jsem spadl zpátky dolů.

"Jak se cítíš?"Podíval se mi do očí,měl ty nejkrásnější oči co jsem kdy viděl. "Trochu nahovno,ale líp,když jsi tu."DOPRDELE! Neměl jsem to říkat,jsem fakt debil.Ale usmívá se,asi to nebylo tak hrozné..

"Chceš něco?"zeptal se,vážně se o mě zajimá? Určitě ne. "Můžu dostat trochu vody,prosím?"Cítil jsem se trapně. "Jistě! Hned jsem  zpátky!" Opatrně dal mou hlavu z jeho klía a odešel do kuchyně.

Byl tam asi 10 minut,odešel ?  Přemýšlel jsem co dělat teď,když v tom Luke vešel a omlouval se,"promiň,že mi to tak dlouho trvalo,četl jsem si vzkazy od mamky.Dnes večer nebude doma,takže tu můžeš zůstat jestli chceš.Nebo tě mám zavést domů?" Pravděpodobně mě tu nechtěl,ale chtěl jsem tu zůstat.

"Mohl bych tu prosím zůstat?"vážně jsem nechtěl domů a vidět otce.

"Jistě! Můžeš zůstat v mamčiné ložnici nebo v jednom z pokojů mých bratrů a nebo v pokoji pro hosty."

"Umh..můžu být v pokoji pro hosty?" nechtěl jsem ho otravovat ale ani jsem nechtěl jít domů..

"Jo jasně! Co chceš dělat teď?" začal jsem si sedat ale šlo to těžko,takže mě Luke chytl za ruce a pomohl mi.

"Děkuju,a co třeba dívat se na kreslené filmy?" Hrozně moc jsem se chtěl dívat na kreslené filmy,doma se totiž nikdy nedívám.. "Jasně! Miluju kreslené filmy! Spongebob jo?" nedočkavě jsem přikývl,miluju Spongeboba.

Dívali jsme se několik hodin a smáli se.Promluvil jsem první.."Umh..Luke,moc ti děkuju za dnešek,moc to pro mě znamená,mikdo se o mě tak moc nestaral."Nesměle jsem se usmál.

"Neděkuj mi,chtěl jsem ti pomoct už včera ale můj kamarád mě zastavil.Jsem na něj trochu naštvaný." Nemohl jsem uvěřit,že se kvůli mě pohádal se svým kamarádem."Luke chci něco udělat." Podíval jsem se hluboce do jeho očí.

"Dobře,co?" A pak jsem udělal tu nejdebilnější věc.Políbil jsem ho,ale nekontroloval jsem se. Ale pak,se stalo něco nečekaného.On mě políbil zpátky.

________________________________

1K U PŘEKLADU!!!!!!!!!!!!! BOŽE MOC MOC DĚKUJU! :') STRAŠNĚ MOC TO PRO MĚ ZNAMENÁ! :)) MILUJU VÁS MOC MOC ! :3 ♥♥

Strašně moc všem děkuji,když jsem začínala překládat říkala jsem si "To nikdo nebude číst,možná tak pár lidí." a teď  mám 1K reads!!!  Bože můj!!  U každé kapitoly se najde nad 60 reads. Ani nevíte jak moc šťastnou mě to dělá! :) Je to nádherný Vánoční dárek!!!  1K panebože!  :') Chce se mi až brečet vážně! :'))  Moc vám všem děkuji. :) Určitě takové děkování znáte ale prostě,oh mááj gáád!!  1K! :')  Je teprve 8 kapitola a už 1K! Kolik to bude až bude tak 30?! :O :')  

A jak se jinak máte? :) VÁNOCE ZA 6 DNÍ!!!! MŮJ BOŽE JEN 6 DNÍ! Dneska jsem si koupila krásnej svetr,a ještě hezčí ponožky! :D Na obou je sob! :D Prostě awiee :3 :D Miluju soby! :D No a jinak,když už se tu tak trochu zmiňuji o svém dni. JSEM NEMOCNÁ! -_- To můžu prostě jenom já být nemocná i na Vánoce :-))  Taky jedete ten ‪#‎thelinesproject‬ ? :) Já mám popravdě nakreslené všechny barvy :) I když tak 2 věci z toho jsem nezažila :) Ale  je to vážně skvělej projekt moc se mi líbí ! :) No,končím s touhle poznámkou :D Asi jste se moc nedozvěděli :D Ale další díl můžete očekávat buď do Vánoc a nebo na Vánoce!:DD 

Doufám že se vám tahle kapitola líbila! :) Moc vám ještě jednou všem děkuju ! <33 Lůf já! <33