LUKE'S P.O.V
Po pár hodinách,co Chris odešel, vešl dovnitř Ashton s jeho tetou, „Ahoj Luke." Řekla s úsměvem .
„Ahoj Mary,"usmál jsem se.
„Jak se máš?" zeptala se usedla na židli vedle mé postele ,zatímco Ash si sedl na postel .
„Mám se teď dobře,jsem jen slabí ,ale to je normální." Řekl jsem a pokrčil rameny.
„To je dobře,že to bereš tak pozitivně" usmála se.
„Takže,co jsi dělal než jsme přišli?" zeptal se Ashton a položil můj laptop na noční stolek.
„Hrál jsem ty velmi nudné hry a pak mě přišla navštívit Brook a Chris."
„Brooook! Neviděl jsem ji tak dlouho,"řekl a pokračoval, „ale zní to zábavně."
„Jo,a co jste dělali vy?"
„Já vzal Harryho a Lauren do školy,když jsme dojedli snídani ,tak jsme šli sem,ale ona ti chtěla dát dárek,tak jsme šli ještě pro to,co chtěla,protože ti to chtěla dát dnes." Protočil očima Ashton a zasmál se.
„Má pravdu,"řekla jeho teta,"no každopádně,tady to máš Luku." Podala mi tašku a já ji otevřel.
„Panebože." Řekl jsem s úsměvem a pozoroval všechny ty věci se Supernatural, „jak jsi věděla,že Supernatural je můj život?".
Pokrčila rameny,"ptáček mi zazpíval," já se zasmál a začal všechno vyndávat,a že toho bylo hodně.
Byl tu hrnek na kávu,kryt na telefon a ostatní. Vzal jsem jeden náramek a nasadil ho Ashtonovi.
„Jak roztomilé!" řekla Mary s úsměvem.
Povídali jsme si několik hodin a random věcech,a někdy mezi tím prišla má mamka.
„Oh drahý,musím vyzvednout Harryho a Lauren ze školy,mohla bych je sem přisvést?" zeptala se a stoupla.
„Jasně,"usmál jsem se.
„Dobře,chce jít někdo semnou?"
„Já půjdu,"řekla má mamka a položila ji ruku na rameno.
„Dobře,budeme do hodinky zpátky."
„Nezbořte mezitím nemocnici," řekla mamka ze srandy.
„To nemůžu slíbit,"řeků jsem s úsměvem. Mamka se na mě podívala strašidelným výrazem a já raději rychle řekl,že to byla sranda.
„No proto,"řekla a pak odešla.
„Tak,co chceš dělat?"zeptal jsem se a položil si hlavu na Ashtonovo rameno.
„Pojďme dokončit tu epizodu Supernatural,kterou jsme ráno stopli." Přikývl jsem a on si vzal můj laptop,najel na netflix a čekal až se to načte.
O deset minut později mi začalo být špatně,ale já to ignoroval,protože jsem myslel že je to jen další efekt z chemoterapie. Na 30 sekund to zmizlo a pak se to ještě víc zhrošilo a já věděl,že budu zvracet,"Ashi,budu zvracet."
Rychle vyskočil z postele a rozhlížel se po něčem do čeho bych mohl zvracet. Konečně našel velkou mísu a podal mi ji,a já jsem začal zvracet přímo do ní. Opět jsem zvracel krev. Tohle se stalo před několikadny,ale rychle to přestalo.
Tentokrát to nebylo jen tak. Viděl jsem Ashtona,jak vyběhl z pokoje pro doktora. Právě teď jsem se potřeboval pořádně nadechnou,ale to šlo jen ,když jsem přestal na pár sekund zvracet.
Po chvilce se vrátil Ash i s doktorem a přiběhli rovnou ke mně. „Vidíte? Nemůže přestat."
„No,není tu moc věcí,co bych mohl udělat. Nemůžu mu dát injekci ,jako minule,protože by to mělo špatné následky s chemoterapii. Jediné co můžu je vzít mu krev,takže by měl přestat,ale nejlepší by bylo kdybychom počkali až to přestane."
Doktor odešel a Ashton se mě snažil uklidnit,což mi pomohlo mentálně,ale ne psychicky. Doktor se vrátil spolu s injekcí do které mi vzal krev. Ranku zalepil a odešel.
Zvracení pokračovalo dalších 10 minut,bylo to peklo. Když jsem konečně přestal,nabral jsem pořádně dech a snažil se zastavit slzy,které mi tekli potváři. „Už nebudeš?" zeptal se Ashton.
Přikývl jsem a on vzal misku a odnesl ji sestřičce nebo tak, a já tu zůstal sedět. Můj žaludek velmi bolel,ale nebylo to „budu zvracet" byla to jiná bolest.
„Chceš si lehnout?"zeptal se Ashton stojící vedle mě.
Přikývl jsem a on mi pomohl opatrně si lehnout ,aby se ujistil,že si nelehnu moc rychle. Ležel jsem a díval se na Ashe,který vzal pár kapesníčků ze stolu a začal mi nimi čistit pusu od krve.
„Děkuju,"zašeptal jsem unaveně.
„Nedělej si starosti,"řekl a vyhodil kapesníky.
„Mohl by ses semnou mazlit?"
„Jistě,"vylezl na postel a vzal si mě do náruče, „Miluju tě"
„Miluju tě."
ČTEŠ
The Lunch Table(Lashton CZ překlad)
FanficCz překlad povídky The Lunch Table (Lashton) od Goodness-Gracious :D) Snad se vám bude povídka a překlad líbit! :)