Oblivion 2

Oblivion/Need

Z POHLEDU LOUISE

Po mém odchodu vyrazil Martinéz pryč. Nasedl do černé limuzíny a byl tu tam. První věc která mě samozdřejmě napadla byla sledovat ho, ale to by teď bylo moc nápadné. Musím si získat jeho důvěru a to co nejdřív to půjde. Stopuji taxík, ale cestou se ještě zastavuju v parku a procházím se. Chtělo by vše promyslet, ale s Tay to zkrátka nejde. Má horkou hlavu a moc spěchá. Chápu její obavu o Luka. Měla by ji mít, ale s horkou hlavou to nikdy nedokážeme. Je třeba aby si to uvědomila.
Kežby někdo tak moc miloval mě. Jako oni milují sebe...ale copak se pro mě nikdo ideální nikdy nenajde? Chci znát ten pocit kdy vám třepetají motýli v břiše. Ty krásné pocity kdy se třesete když se sebe dotýkáte navzájem a ten pocit když se políbíte a nedokážete myslet na nic jiného než jeden na druhého a jeho přítomnost v té vaší. Mít někoho kdo nepůjde jen po mých penězích ale vyslouží si mě a já jí budu moct ukázat jaký doopravdy jsem bez té vší pozornosti kolem. Přání. které nelze vyplnit. Zasměju se zoufale a vracím se zpět do taxíku.

Odemykám dveře a ke mně přibíhá nedočkavá Tay. Mačká mě ve svým náručí. Ocenil bych to, ale mám zkrátka vztek. Vztek na to jaký má ona vlastně skvělý život a možná si to ani neuvědomuje. Lidi okolo mě jsou štastní a mě to nečeká. Je to čiré zoufalství, ale já to přiznám. Nedokážu si lhát. Odtáhnu se od ní a kráčím do kuchyně pro něco do mého baru. Čeká tam na mě spousty alkoholu, ale šáhnu bez zaváhání po Whiskey. Jim bean můj oblíbený. Zašklebím se po jednom panáku a pokračuju dál. První je vždycky takový zvláštní. Taylor stojí přede mnou s otevřenou pusou. Nevím co furt čeká.

,,Co to děláš?! Nechceš mi povědět jak to probíhalo? Říct mi něco abych měla klid na duši? Celý den na tebe čekám a bála jsem se o tebe a tobě je to fuk? Proč?! Tak už sakra odpovíš?" vřískne vztekle a vytrhne mi láhev Jim Beana z ruky.
,,Do prdele Taylor! Vrať mi tu láhev.!" rozčílím se ještě víc a natahuju se pro láhev, jenže ona si ji přitáhne blíž k obličeji a já ji omilem udeřím do obličeje. Láhev upustí, ta se roztříští po celé kuchyni a Taylor se chytne za tvář. ,,Já..." nedokážu nic vyslovit. Ani nechci. ,,Do hajzlu..." vyhrknu a odcházím pryč. Zabouchnu dveře a rozbíhám se k mému autu. Nastupuju a odjíždím pryč. To jediné co potřebuju tu nenajdu.

Vstupuju do jednoho striptýzového podniku. Pozdravím se z barmanem s kterým se znám už delší dobu a volám si jednu moji známou. Přichází ke mně jen v sexy kostýmku a přímo se mi podbízí. ,,Louisi." zašeptá mé jméno sladce s lehkým nádechcem na rtech. Je tak krásná a já mám vztek a chci někoho potrestat. Posadí se mi na klín a já nevahám a vrhám se hladově na její rty. Sahá mi pod tričko, hladí mé břišáky a nepřestává mi rozepínat pásek. Postaví se a táhne mě, kravatu ze mě strhne a odhodí ji na zem... bere si mě k sobě. Když nemůžu dát svoji lásku jiné tak si alespon užiju s někým kdo to udělá rád. Zatraceně moc to bolí a sakra ani popsat se to nedá.

Comm&vote. Všem je asi jasný co Louis vyhledal :D Měl vztek a jediné co potřeboval si bylo užít. Zkrátka jedna ze skutečných a reálných věcí, které některé lidi když jsou na dně dělají. :/ trochu mi je líto toho jak to cítil a u tehle napsané části jsem hrozně s Louisem soucítila. Přijde mi to smutný:D ale chtělo to trochu zdramatizovat.