Oblivion 2

Oblivion/"The opposite of true love is not hate, but indifference."

Z POHLEDU TAYLOR

Ten večer usínám se slibem, který jsem si dala. Vrátím se tam a hned zítra. Je mi jedno, že na mě řval. Je mi fuk, že si mě nepamatuje já ho donutím si na mě vzpomenout. Vzpomenout na všechny vzpomínky. Na všechna naše úžasná a splněná přání. Na náš perfektní život. A na to, že spolu budeme vychovávat naši dceru nebo syna. Kdybych toho malého nečekala snažila bych se vlastně vrátit Luka zpět? Ta otázka mi vrtá hlavou. Nedokážu na ni odpovědět.

Přetočím se na druhou stranu a představuji si spícího Luka vedle mě. Leželi bychom v jeho silném objetí a on by chrápal. Občas mi to přišlo roztomilí a někdy jsem měla dny kdybych ho nejradši udusila polštářem. Společně jsme se tomu smáli. Co bych dala za jeho chrápání zrovna teď. Mít pocit, že tu se mnou je. A slyšet jeho bezstarostný smích. Dnes jsem ho slyšela, ale byl tak ironický a jízlivý. Má v sobě tolika nenávisti. Takovou nenávist jsem u nikoho ještě nikdy nezahlédla. Z něho přímo srší.

„Opakem pravé lásky není nenávist, ale lhostejnost."

Comm&vote. :* Jedna zas krátká abych nepletla děj s tím vším dohromady :) Navíc jsem dneska myšlenkama jinde a nemyslí mi to. Sedím nad tím fakt dlouho, ale dneska mi to nejde :D 

PS: Lidi brzo bude mým největším úspěchem 14K na příběhu:33 Stay Strong toho brzo dosáhne. Děkuju jestli tu je někdo z vás kdo čte :)