Oblivion 2

Oblivion/Flower

Z POHLEDU LUKA

Doopravdy přemýšlím jaký jsem dřív mohl být. Chtěl bych sám sebe vůbec poznat? No, možná. A možná taky ne. Ale vážně by mě zajímalo co jsem mohl mít tak moc na tom obyčejném životě rád. Ji? Taylor? Věřil bych tomu. Začínám zjištovat, že to jediné mi začíná chybět. Ne! Zaúpím. To nesmí. Musím se ovládat. Není nic. Nic pro mě. Nic pro tenhle nový život. To předtím skončilo. A můžu si oddychnout. Navíc, jak by mi mohla chybět? Já...neznám ji. Nic o ní nevím. Je to jen dívka na kterou nedokážu přestat myslet.

Z POHLEDU TAYLOR

Přála bych si na chvíli přemýšlet jako Luke. Co se mu honí hlavou. Proč mi nic nepoví. Dokázala bych mu pomoct, ale musel by chtít. A on se z nějakého hloupého důvodu nehodlá vzdát toho "co má". A najednou mě popadne šílená myšlenka. Kdyby Martinéz zemřel, co by Luke udělal? No, každopádně jen myšlenka. Sama bych nedokázala ho zabít a zakrýt vraždu bez toho aby po mně nešel někdo z jeho gangu. Podepsala bych se s malým na smrt. A věřím tomu, že i Luka by nechali na to doplatit. Na moji vlastní chybu.

Probouzím se na posteli u Ashe v pokoji. To by nebylo nic hrozného, kdyby mě Ash netiskl ve svém objetí, a mně to nebylo tak moc příjemné. Panebože. Proč je to tak vzrušující? Si až moc dlouho sama. Ozve se ten hlásek a musím s ním snad poprvé za dlouhou dobu souhlasit. Potřebuju mít pocit, že někomu patřím. To mi chybí víc než moc. Ta touha potom někoho být. Každá žena to potřebuje. Něhu a touhu.

,,Ty nespíš?" prohodí Ash a zívne.

,,Ne." odpovím nejistě. Asi mu pořád nedošlo co za napětí mezi námi právě je.

,,Já.." ruce se snažím dostat z jeho sevření.

,,Ou, promiň. To ten záchranářskej pud." potichu se zasměje a já mu to oplatím zářivým úsměvem. Má takovou starost.

Nečekaně se ke mně nakloní a já ucítím jeho rty na těch mých. Všechno se semnou točí. Hlava i žaludek mi vypovídá a já cítím něco zvláštního a úžasného. Malá skulinka štěstí, které se ve mně rázem rozrostla jako květina. A není to náhodou tak že člověk potřebuje lásku jako květina vodu? Za tu dobu bez Luka jsem naprosto unavená a vyčerpaná, ale teď vím, ať chci nebo ne, tenhle polibek mě probudil a rozpoutal ve mně zvláštní vášeň a teplo uvnitř těla.

Láska je přelétavá jako motýl z květu na květ. Zdržovat se na jednom místě ji nebaví.

Comm&vote. :333