Oblivion 2

Oblivion/Los Angeles

Z POHLEDU LOUISE

Nejde popsat to co cítím. Snad jen pocit prázdnoty. Polknu. Taylor je těhotná? A ke všemu je pryč? Co se to děje? Jak mám vlastně reagovat. Tohle přeci není má věc.

,,Miku co čekáš, že udělám?"

,,Louisi? Já...nevím co jsem vlastně čekal, ale je to Taylor. Můžeš se na ní zlobit jak chceš, ale vím, že ji máš moc rád. Záleží ti na ni. Prosím pomoz nám." povzdychnu si. Proč je vše tak těžké. Proč mi všichni dokážou číst myšlenky a vyčtou mi z očí mé city. Mají mě přečteného jako knihu. Každý o mě všechno ví, možná dokonce víc než já sám o sobě.

,,Fajn." v duchu sám sebe napomenu.

Mike si oddychne a tím náš hovor končí.

Nasedám na první letadlo, které letí do Los Angeles a loučím se s klukama.  Liam mě vysadí na letišti.

Mám zvláštní svíravý pocit uvnitř když klukům lžu. Nic jsem jim o té situaci nepověděl. Ani pravdu o tom co je skutečně s Lukem. Kdyby tušili do čeho se opět ženu nenechali by mě odejít, tedy přinejmenším né samotného. Všichni spolu.

V letadla si dopřávám příjemný spánek. Unáším se do snu a realita je na chvíli přesunuta na druhou kolej. Tak by to mělo být pořád. Tak bezstarostné. Zdá se mi o dívce s hnědými plavými vlasy a krásnými modrými oči. Usmívá se a její smích se rozléhá zvonivě do mých uší. Někdo se mnou trhne. Probouzím se a na rameni pocítím ruku letušky. ,,Brzo budeme v Los Angeles." usměje se a odcupitá zase pryč. Tak to bychom měli.

Po patnácti minutách konečně přistáváme. Neochotně a přesto s veškerou odvahou co sbírám vystupuji ven. Jsem zpět.

Comm&vote. Louis se vrací zpět aby pomohl s Taylor a to i přesto, že to s ní vzdal. :)