Bad love ✔

54. díl

Běžel jsem co nejrychleji na záchod a nevšímala si ostatních. Když jsem doběhla na záchod, tak jsem se dlaněmi opřela o umyvadlo. 

"Co tu sakra dělá?" řekla jsem si pro sebe. 

"Sung, posílá mě za tebou učitelka..." řekl Kangnam. 

"Jo...fajn." řekla jsem. 

"Jsi v pohodě?" zeptal se mě nejistě. 

"Jo. Proč se ptáš?" nahodila jsem falešný úsměv. 

"No...vypadalo to,že toho kluka znáš." řekl. 

"No...ono....no....je to zpěvák. Zná ho víc lidí." našla jsem první výmluvu, který mě napadla. 

"Hmm...jasně." ironicky se ušklíbl a šli jsme zpátky do třídy. 

"Je všechno v pořádku?" zeptala se mě učitelka. 

"Ano, je." usmála jsem se a sedli jsme si na místa. 

Kai bohužel seděl hned za námi. Měla jsem chuť hned vypadnout ze třídy a někde se zahrabat. Musela jsem počkat až za čtyřicet pět minut zazvoní a já mohla konečně vypadnout ze třídy. Šla jsem po chodbě ke své skřínce a přemýšlela nad tím, proč je tady. Otevřela jsem svou skřínku a z ní vypadl lísteček, na kterém bylo česky napsáno - Vím víc, než si myslíš

Rozhlédla jsem se kolem sebe, ale nikoho podezřelého jsem nezahlédla. Až na Kangnama, ale ten sotva řekne česky dobrý den a natož aby to k tomu napsal. Moc se mi to nechtělo líbit. 

"Můžu tě na chvíli zdržet?" zeptal se někdo vedle mé skřínky. Byl to Kai. Na to, že je tu poprvé, tak umí dost dobře česky. 

"Ano." řekla jsem. 

"Jak se jmenuješ?" zeptal se mě zvědavě. 

"No...říkej mi Jae." řekla jsem.

"Dobře Jae...mohla bys mi dneska po škole vysvětlit, jak to tu chodí a pomoct mi s učením?" zeptal se mě. 

"Dobře, tak...u tebe?" zeptala jsem se ho. 

"No, to by nebylo nejlepší. Nejsme s vybalováním ani v polovině." řekl. 

"Aha, tak...budeme hold muset ke mě no. Jestli ti to teda nevadí..." řekla jsem. 

"Ne, nevadí." zazubil se na mě a odešel. 

'A jsem v prdeli...' pomyslela jsem si. 

Zaprvé, bavil se se mnou. Zadruhé, zeptal se mě na jméno, které sám zná a zatřetí...máme společné fotky, které mám v pokoji na zdi. Vlastně se všemi kluky. A kdyby viděl ty fotky s Taem....už by to bylo stoprocentní...pak by mě ještě přemlouval, abych se vrátil do Korei, ne? To určitě...

Vytáhla jsem mobil a vytočila mamky číslo. 

"Sung...děje se něco? Je vše v pořádku?" zeptala se mě zvědavě. 

"Ne úplně...mami, potřebuju, abys mi sundala všechny fotky ze zdi. Hlavně ty s kluky." řekla jsem jí. 

"Proč? Co se děje?" zeptala se nechápavě. 

"Vysvětlím to pak. Domů přijedeme kolem půl druhé, takže bych tě chtěla poprosit, aby ty fotky byli pryč. A hlavně i ty s JungKookem." řekla jsem naléhavě. 

"Dobře...sice ti nerozumím, ale...to je mám zničit?" zeptala se nechápavě. 

"Ne! Jen to ne! Prostě je schovej, nemám čas, tak zatím ahoj." řekla jsem a ukončila to.