Bad love ✔

58. díl

Po chvíli přišel Kangnam a zůstal stát s otevřenou držkou v obýváku. Rap Monster se jen zaculil a zamával zápěstím, jak bylo jeho zvykem. Kangnam mu gesto oplatil a rychle běžel za mamkou. 

"A pak, že nepřijde..." zamumlala jsem si pro sebe. 

"Sungie, ale no tak....buď hodná na svého bratříčka." zasmál se Rap Mon. 

"Není to můj bratr a nikdy nebude. Jediný bráška je pro mě JungKook." řekla jsem a políbila Kookieho na čelo. 

"A my jsme jako co?" zeptal se šokovaně Mon. 

"Umm....nejlepší kamarádi od školky..." konstatovala jsem. 

"Tak tohle bolelo." popotáhl a sáhl si na místo, kde má  srdce. 

"Neboj. Všichni Bangtan jste pro mě rodina." uklidnila jsem ho. 

"To je dobře. Páč tu jsou za pár hodin a budou tu." řekl Mon.

"Cože?" vyjekla jsem. 

"No....všichni asi ne. Suga zůstal s Yun, protože chtějí děti a sama víš, že...sami se asi...nějakým zázrakem....neudělají, ale....šest nás tu možná bude...pokud dorazí Hoseok, ale to se ještě neví." zazubil se na mě. 

"A...jak....proč...co?" 

"Sung neboj, samozřejmě o tom vím." řekla mi máma z kuchyně. 

"Mami....jak...já to nechápu?" podívala jsem se na ní a pak na Mona.

"Všechno se dozvíš..." řekl Mon a Kook se pomalu probíral. 

"Tak co? Jakpak se spinkalo na své sestřičce?" zasmála jsem se a pohladila ho po vláscích. 

"Mocinky dobře...." usmál se na mě a přitiskl se ke mě. 

Omotala jsem mu jednu ruku kolem pasu a opřela si ho o sebe. Kangnam po chvíli přišel do obýváku a vzal si notebook. 

"No co to vidím? Neměl by ses náhodou učit?" zeptala jsem se ho.

"Ale...vždyť se učím česky." řekl. 

"No jen aby...pak se budeš učit matiku. Propadáš." řekla jsem mu. 

"Sung, nech ho chvíli vydechnout. Vždyť zítra se do školy nejde." zasmál se Rap Monster. 

"Jen nechci, aby skončil tak blbě." řekla jsem. 

"A tak....při nejhorším ho to naučíš ty, ne? Slyšel jsem, že jsi v tom dobrá." řekl Rap Monster. 

"Lidi....tohle vyznělo dost....divně...." řekla jsem. 

S Monem jsme se na sebe podívali a pak jsme se začali tlemit jak idioti. 

"Nechcete malinko ztlumit volume?" zeptal se nás Kook možná malinko naštvaně. 

Asi vím, co mu tak pokazilo náladu. 

"Děje se to, co si myslím?" zeptala jsem se ho. 

JungKook jen zabil Kangnama pohledem a pak mě táhl do pokoje. Sedla jsem si na postel a Kook si sedl na můj pas, abychom na sebe viděli. 

"Tak povídej." chytila jsem ho za ruce. 

"Jen....nechci, aby tu byl. Nemám ho rád." řekl smutně. 

"Sušenko, věř mi, to ani já, ale nějak spolu vycházet musíme. Kvůli mamce. Nechci jí přidělávat starosti." řekla jsem. 

"To ani já, ale...nechci, aby mi tě přebral a ty se pak věnovala víc jemu." popotáhl.