Osmnáctiletá Jeon SungJae bydlí v České republice a její bratr známý více jako JungKook bydlí v Korei. SungJae se rozhodne za ním letět a bydlet i s ostatními kluky, kterých se často bojí, protože se chovají jak malé děti a jsou trošku víc retardova...
Jednoho dne se to všechno stalo. Přišla pozvánka na Sehunovu svatbu. Nemohl jsem se na to dívat. Zahodil jsem obálku a vyběhl nahoru.
"Kookie...lásko, počkej." křičel za mnou TaeHyung, ale bylo to na nic.
Vyběhl jsem do pokoje a začal histericky plakat. Po chvíli přišel Rap Monster.
"Zlatíčko, pojď se obléct. Sehun bude rád, když přijdeš." řekl.
'To mě chce Luhan vidět totálně na dně nebo co?'
Povzdychnu si a zavrtím se.
"Nikam nejdu. Stejně by to bylo na nic." řekl jsem.
"Ale Kookie...bude tam i Suga a Yun. I Jackson s Markem a...vlastně všichni z GOT7. Pojď." pohladil mě po tváři.
"Já nikam nejdu. I kdyby tam byl samotný satan." řekl jsem.
"Třeba tam bude taky." zasmál se.
"Kookie...sušenko...Kookienku...no taaaak..." řekl roztomile a hladil mě po tvářích.
Ať jsem chtěl nebo ne, musel jsem se obléct do té hrůzy, kterou mi Mon přinesl a jít na tu ještě větší hrůzu. Nechtěl jsem tam. Ztratil jsem vše, na čem mi kdy záleželo.
Pomalu jsem se oblékl do docela hezkého obleku a šel jsem do koupelny, se trochu upravit. Ale to by se sem Tae nesměl vřítit jak tornádo a hned mě mačkat ve svém objetí.
"Kookie...nechci, aby ses trápil." řekl se slzami v očích a zezadu mi omotal ruce kolem pasu.
"Ale já se přeci netrápím." řekl jsem otráveně.
"Vím, že ano. Sehun je s Luhanem. Jinak by jsi byl šťastný." řekl Tae.
Stekla mu slza po tváři a políbil mě na rty.
"Pořád sis to nepromyslel?" zeptal se zvědavě Tae.
"Promiň zlato, ale...ne." řekl jsem smutně a dal mu pusu na špičku nosu.
Upravil jsem si vlasy a sešel jsem dolů, kde byli všichni kluci i Suga s Yun.
"No vidíš...až tě Sehun uvidí, rozmyslí si to. To je jasný." řekl s jistotou Suga.
"Jak si můžeš být tak jistý?" zeptal jsem se ho.
"Prostě to jen nesmíš vzdát maknae." řekl a já kývl.
Vzal jsem si z lednice banán a strčil si ho do pusy. Tae se na mě upřeně díval a olízl si rty. Provokativně jsem se ušklíbl a olízl ho. Tae si skousl spodní ret s přivřel oči.
"Kooku...Tae bude zase nadrženej a víš jak dlouho mu to trvá." řekl Rap Monster a podíval se na Taeho, který ho za to probodával pohledem.
Pohladil jsem se po zadku, který mě ještě pořád bolí, jen když si na to vzpomenu a řekl jsem: "Bohužel ano."
Občas to opravdu bylo utrpení. Někdy mu to trvalo přes půl hodiny, než se udělal. Šli jsme se pomalu obout a já si ještě zkontroloval věci. Pak jsem si, jako ostatní, sedl do auta a Rap Monster vyjel na cestu.
Přijeli jsme tak akorát. Sedli jsme si na svá místa a já měl co dělat, abych se nerozplakal. TaeHyung mě pořád držel za ruku a palcem mě hladil po hřbetě ruky. Sehun šel pomalým krokem dopředu k Luhanovi. Naše pohledy se párkrát setkaly. Ten jeho nebyl stejný jako můj. Spíš naopak.
Jen jsem čekal, až Sehun řekne to bolestivé ANO a já ho už v životě nebudu moct obejmou natož se na něj někdy podívat. Už nastala ta chvíle, aby Sehun řekl ANO, ale...chvíli zaváhal a podíval se na mě.
'Prosím...Hunnie...neříkej to...'
"Ano." usmál se na Luhana a já začal tiše plakat.
TaeHyung mě hladil po zádech a utěšoval mě. Bylo to stejně na nic. Luhan nandal Sehunovi prsten a políbili se. V tu chvíli přestalo mé srdce bít. Teda ne doslova, ale....víte jak to myslím.
Po pár dnech mého utrpení:
Zlomil si mě. Povedlo se ti to. Vzal si mé skleněné srdce a hodil s ním bez soucitu o zem. Rozlámalo se na milion kousků, které už nikdo nezvládne poskládat správně. Jen ty. Ale vím, že ty mé srdce neposkládáš. Doufám, že jsi s Luhanem šťastný, zatímco já se tu den ode dne trápím víc a víc. Nikdy.....nikdy mě už neuvidíš. Ani EXO. Ani BTS. Ani GOT7....prostě mě už nikdo neuvidí.
***
"Tae...mrzí mě to. Vím, jak moc mě miluješ a záleží ti na mě, ale...promiň. Už prostě tady nevydržím. Nemůžu tu žít dál a dělat šťastného..." sklopí hlavu.
"To je v pořádku." vzlykne.
"Lásko...ještě si to můžeš rozmyslet. Můžeš být se mnou." řeknu.
"Ne, v pořádku...smířím se....s rolí maknae...." vzlyká mezi slovy.
"Tak....to je asi naposledy, co se vidíme. Hodně štěstí a...doufám, že si najdeš někoho, s kým budeš šťastný." řeknu a podívám se na něj.
On si mě přitáhne do dlouhého polibku.
"Nikdo....nikdo nebude tak dokonalý, jako jsi ty. Nikdy nenajdu někoho, s kým bych mohl být šťastný tak, jako jsem byl celou dobu s tebou. Nikdy na tebe nezapomenu." řekne a naposledy si uděláme selfie, jak se líbáme.
Oba si fotku nastavíme jako tapetu .
"Miluju tě." pohladím ho po ruce a v jeho mikině odcházím pomalu k letadlu.
'Neotáčej se....nedělej to.' už se chystám otočit, ale...prostě jen pokračuju v cestě.
Jdu do svého letadla a sednu si na místo, které jsem dostal. Vytáhnu mobil a dívám se na fotky a videa, kde je Tae, jak spolu děláme kraviny a tak.
"Pane....připoutejte se prosím, budeme odlétat." vyruší mě milá letuška z mých mišlenek.
Setřu si slzy a s úsměvem kývnu. Ovšem s falešným úsměvem.
"Omlouvám se kluci a TaeHyungie, že to tak muselo dopadnout." zašeptám a letadlo se pomalu rozjede po runway.
Annyeong ARMYs! :)
Tady máte už poslední....hodně smutný díl Bad Love. Už asi podle názvu víte, že u nikoho to nedopadlo moc dobře, co se týče lásky. A...jestli se někomu konec nelíbí.....což bude určitě dobrá většina, tak za to se omlouvám, ale...já to tak chci, takže....už žádné dodatky nedávám, ano? :)
Asi nejste spokojení, ale i přes to doufám, že se vám celá moje povídka, která je totální bullshit, líbí :)
A s tímto se loučím a ukončuji svou, rok rozepsanou, povídku o osmdesáti třech dílech.
Votujte a komentujte, děkuji :)
A mé díky hlavně patří vám všem, kteří jste to četli od začátku do konce a pomohli jste mi tohle vypracovat na 16,6 K Reads. Jste opravdu úžasní čtenáři. Akorát mě mrzí, že té špatné kritiky bylo tak málo a jen od dvou stejných lidí, ale i tak jsem vám vděčná :D *ukápla jí slza*
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
Dobře....tvořit tohle mi moc nejde, ale...snad se mi to povedlo :)
