My Idol

Hand in hand

Pohled Justina:

Musel jsem to udělat. Musel jsem ji vidět. Kolik jí mohlo být? Patnáct? Jenže já si nemohl pomoci a snad každou minutu jsem na ni myslel. I když vím, že z toho nikdy nic nebude, chci ji aspoň vidět. Chci se aspoň těch pár minut na ní koukat a alespoň si představovat, jak ji držím za ruku. Musím hrát, že je to jen přátelsko-fanynkovská schůzka a to mě ubíjí.

Pohled Kim:

Nemohla jsem tomu uvěřit. Musela jsem ten vzkaz přečíst aspoň pětkrát, abych pochopila, o co vlastně jde a že je to pravda. Podívala jsem se na svůj bledý obličej do zrcadla a těžce oddechovala.
,,Amber něco se stalo."řekla jsem svojí kamarádce, když jsme stáli u východu z arény.
,,To máš pravdu."přikývla Amber. ,,Právě jsme viděli nejdokonalejšího kluka na světě."
,,A ještě není konec."pravila jsem. Amber nasadila nechápavý výraz:,,Počkat co? Kim, o co jde?"
Bez dalšího rozmyšlení jsem jí prostě do ruky dala ten vzkaz od Justina. Amber si ho přečetla a její čelist zůstala viset někde dole u jejích nohou.
,,Děláš-si-srandu?"řekla postupně slovo od slova a já se začala cítit jako kráva.
,,Amber promiň, já za to nemůžu já jen....."
,,To je skvělý!"zajásala Amber. ,,Moje BFF bude randit s Justinem Bieber!"
,,Tak za prvé,"řekla jsem. ,,Není to rande a za druhé i kdyby to tak bral, já bych s ním stejně nebyla."
,,Jak to myslíš "nebyla"?" nechápavě na mě pohlédla. ,,Vždyť je to momentálně nejžádanější kluk Ameriky!"
,,Není to snad očividný?"zakoulela jsem očima. ,,Oba jsme úplně z jinech světů. Justin zjevně ani nechápe, co právě teď dělá. Neviděla si snad ty Seleniny fotky se Samuelem?"
,,Myslíš ty u Seleniny rodiny?"zeptala se Amber. ,,Jo, viděla. A i kdyby to dělal jen kvůli ní, tohle bude nejlepší noc tvýho života. Takže buď té lásky a zvedni svůj zadek a běž za tu arénu, jelikož počítám, že tam už čeká."
Takhle naštvanou jsem Amber nikdy neviděla. Zřejmě ji štval můj přístup. Ale jak se mám jako chovat? To tam mám jako dojít a dělat, jakoby o nic nešlo?
,,Já to tvýmu tátovi vysvětlím.", dodala Amber. ,,Myslím, že mu rozhodně nebude vadit skutečnost, že jeho dcera jde na rande s Justinem Bieberem."
,,Není to rande!"připomněla jsem.
,,Pro tebe možná ne."mrkla Amber.
,,Mám jít?"nadechla jsem se.
,,Jo."usmála se Amber. ,,A užij si tuhle noc jak nejlíp to půjde. Ale...v mezích, jestli mi rozumíš."
Zasmála jsem se:,,Tak já jdu."
,,Běž!"
Otočila jsem se a šla směrem za arénu. Srdce mi divoce tlouklo a nebyla jsem schopná nádechu.
Stál tam. Byl opřený o zeď arény a v ruce držel rudé růže. Koukal se na nebe a byl...dokonalý. Náhle se na mě podíval a na jeho tváři se objevil úsměv.
,,Tak přece si přišla."usmál se na mě nádherně a o mě se začaly pokoušet mrákoty.
,,Tady jsem ti něco přinesl."podal mi ty nádherné růže. ,,Taková maličkost."
,,Jsou nádherné."přivoněla jsem si k nim.
Koukal se mi hluboce do očí. Nic neříkal, jen se na mě koukal.
,,Kam půjdeme?"zeptala jsem se, jelikož už jsem se cítila blbě.
,,Jelikož už je pozdě a já jsem po koncertu hodně unavenej,"začal. ,,Napadlo mě, že bychom se zašli projít po okolí. Nic moc vyčerpávajícího."
,,To zní hezky."usmála jsem se.
,,V kolik máš být doma?"zeptal se Justin.
,,Asi ve dvanáct."
,,Asi?"
,,Ještě jsem nedostala večerku."zasmála jsem se a on taky.
,,Jsi odsud? Já jen abych věděl, kam tě mám potom odvést."zeptal se Justin a dali jsme se do chůze.
,,Jsem z Brna."odpověděla jsem mu. ,,Ale tady přespáváme v hotelu Riverside."
,,Riverside?"vykulila oči. ,,Nebudeš tomu věřit, ale bydlíme ve stejném hotelu. Tour bus se totiž v Polsku porouchal a tak jsme to vzali letadlem a přespávám v hotelu. Tour bus přivezou až zítra."
,,Wow!"zasmála jsem se. ,,Náhoda? A kdy odsud odjížíš?"
,,Pozítří jedu do Německa. Zítra se tu ještě zdržím."
Povídali jsme si o všem možném. Od rodiny, přes kariéru (v mém případě školu), až po kamarády a naše problémy. Naprosto jsme si rozuměli a skoro na všechno jsme mělo stejný názor. Dokonce jsme měli rádi stejná jídla, hudbu i filmy.
,,Nemůžu tomu uvěřit."smál se Justin. ,,Jsme jako dvojčata."
,,To mi povídej."smála jsem se. ,,Takhle jsem si ještě s nikým nepopovídala."
Už jsme stáli na chodbě hotelu. Byla skoro půlnoc a všude bylo ticho. Chodba byla osvětlená slabým světlem a koukali jsme si do očí. V ruce jsem stále dřímala růže od něj.
,,Děkuju za krásnej večer."zašeptal.
,,Já bych měla děkovat. Kdybych mohla, byla bych s tebou snad každou minutu."
On se usmál. Chytil mě za ruce a koukal mi do očí. Naklonil se ke mě a ducha mi zašeptal:,,To nebude těžký. Máme pokoje naproti sobě."
Zasmála jsem se a on se mnou. Pak mi dal dlaň na pusu, abych zmlkla, jelikož lidi v hotelu už spali. Odhrnul mi pramen vlasů z očí.
,,Můžu tě zítra vidět?"zeptal se.
Přikývla jsem.
,,A dáš mi svoje číslo?"mrknul na mě. Já mu ho samozdřejmě nadiktovala.
,,Dobrou."řekl.
Políbil mě na čelo a zmizel ve svém pokoji.
Když jsem já vešla do toho svého, táta s Amber netrpělivě čekali u dveří.
,,Žádné otázky."usmívala jsem se. ,,Všechny vylíčím ráno. Dobrou."
S tím přiblblým úsměvem jsem skončila i v posteli. Můj mobil se najednou rozsvítil.

Jen jsem chtěl vědět, jestli si mi nedala falešný číslo, aby ses mě zbavila. ;)

Byl to Justin. Musela jsem se smát.

Neboj, nedala. Dobrou :)

Dobrou

Usnula jsem s tím nejlepším pocitem v celém mém životě.