My Idol

The best night

Pohled Kim:

Bylo to dokonalé. Seděli jsme tam snad hodinu a půl. Smáli jsme se, skoro i plakali, dobře jsme si rozuměli.
,,Nezajdeme na oběd?"navrhl Justin s tím milým úsměvem.
,,Já nevím..."pokrábala jsem se za uchem. ,,Ehm...takhle?"
Měla jsem na sobě džíny a mikinu. Takhle byvb vážně na oběd s Justinem Bieberem nemohla.
Justin na mě mrknul:,,Já ti můžu něco koupit."
,,Ne ne ne!"vztala jsem z trávy a začala kývat ukazováčky tam a sem. ,,Ne ne ne! Už žádné nakupování oblečení."
Zasmál se:,,Víš co? Kašli na to. Takhle se mi líbíš nejvíc."
Tváře mi zrudly.
,,Pojď."vzal mě za ruku. ,,Najíme se k prasknutí."
A co řekl, taky dodržel. O půl hodiny později jsme seděli v restauraci.
,,Připadám si v tom oblečení divně."přiznala jsem. ,,Všichni jsou tu tak luxusně oblečení."
,,Podívej na mě."zasmál se Justin a ukázal na sebe. ,,Roztrhaný džíny a bílý tílko? Holka věř mi, si na tom pořad líp, než já."
Dali jsme se do záchvatu smíchu.
Jídlo bylo vynikající. Cestou z restaurace jsme se málem váleli smíchy.
,,Vidělas, jak se ta baba u toho stolu vedle nás tvářila, když si smíchy vyprskla to pití?"smál se Justin, když mě držel kolem ramen a mířili jsme k autu.
,,A co teprve, když si měl platit a z kalhot si vytáhl ty drobáky."smála jsem se s ním.
V limuzíně jsme nepřestávali se záchvaty smíchu. Justin mi dal víno.
,,Ne že někomu řekneš, že tě v tvých patnácti vedu k alkoholismu."zavtipkoval, když mi naléval nápoj do skleničky.
,,To se neboj."mrkla jsem. ,,A ty zase nikde prosím nevykládej, že s tebou chodím do restaurací oblečená jako na turistický výlet."
Justin se začal smát tak, že tu láhev málem upustil k zemi. Jak to jen říct? No bylo by to jedno, protože o chvíli později řidič limuzíny zabočil tak prudce, že na sebe Justin většinu láhve vylil.
,,Jsi v pohodě!"vyjekla jsem.
,,Je to jen víno."uklidnil mě Justin. ,,A bílý. Není to vidět."
Vystoupila jsem z auta. Musela jsem do hotelu jít pár minut před Justinem.
,,Počkej na mě na hotelové chodbě."zamával mi ještě a limuzína odjela k zadnímu vchodu.
Čekala jsem na Justina přesně tam, kde jsme se domluvili. Stáli jsme na té chodbě spolu. Koukal se mi do očí a jeho úsměv zářil.
,,Tenhle den byl dokonalej."řekl.
,,To mi povídej."
Justin mi odhrnul pramen vlasů z čela:,,Takhle jsem se dlouho necítil."
Koukali jsme si do očí. Přibližovali jsme se k sobě stále blíž a blíž....
,,Justin!"
Náhle někdo několik metrů za námi zaječel. Justin se ode mě rychle odtáhnul a podíval se, kdo to křičí jeho jméno.
Stálo tam snad deset holek a všechny byli úplně mimo. Ano, byli to Belieberky. Justin šel k ním a já tam jenom stála a pozorovala to.
,,Miluju tě."brečela jedna.
,,Já tebe víc."usmál se na ní Justin a podepsal ji deníček. Chtěla jsem už odejít, ale Justin na mě zavolal:,,Dobrou noc."
,,Dobrou"řekla jsem.

Zítra odjíždím do Německa. Chci tě ještě naposledy vidět. Dáš mi možnost Popelko?

To byla SMSka, kterou mi poslal o pár minut později.

Kdy a kde?

Hned ráno. Zastav se u mě na pokoji. Chci ti potom ukázat tour bus.

Fajn. Tak ráno. Dobrou

Možná jsem byla trochu chladná, ale mrzelo mě, že ten večer skončil tak...nějak.
Převalila jsem se v posteli na bok a přemýšlela. Je tohle opravdu ten Justin?