Here I am

1.2K 125 6
                                    

Pohled Kim:

Po několikahodinovém letu jsem konečně vystoupila a nadechla se čerstvého vzduchu. Demi na mě na letišti nečekala, byli jsme domluvené, že přijedu k ní domů taxíkem.
Cesta netrvala příliš dlouho a dokonce jsem si ji užila. Ne že by se stalo něco nečekaně zvláštního, spíše šlo o ten pocit, že jsem zase tady, volná a šťastná.
K Demi domů jsem dorazila s čistou hlavou a natěšená na naše setkání.
,,Kim!''
Demi mě silně přátelsky objavila a mě tohle všechno nutilo se blaženě usmívat.
,,Vypadáš úžasně.''řeknu jí s úsměvem a to už vycházíme dovnitř.
,,Věci si hoď nahoru do pokoje pro hosty, vždyť to znáš.''
U Demi jsem byla už nespočetkrát a za tu dobu mi tak nějak připadl pokoj pro hosty, který jsme navíc s Demi minulou návštěvu stihli vyšperkovat.
Kufr opřu o zeď u dveří a cestovní tašku hodím na postel. Ta cesta mě nějak zmohla.
Když scházím dolů po schodech, slyším Demino zoufalé:,,Ale ne.''
,,Stalo se něco?''
,,Nechala jsem ve studiu peněženku.''povzdechne si Demi. ,,Mám tam všechny doklady. Budu tam muset zajet. Chceš jet se mnou?''
,,Dobře, jen se převléknu, pokud ti to nevadí.''
,,Jasně, běž, já zatím vyjedu z garáže.''
V pokoji jsem na sebe hodila šortky a bílý top. Nejsem moc extravagantní osoba.
V páskových botách jsem vyběhla dolů ke dveřím a na konec příjezdové cesty, kde už na mě čekala v autě Demi. Lehkou džínovou bundu měla přehozenou přes sedadlo a sluneční brýle měla ve vlasech.
,,A jedem.''usmála se a nasadila si brýle na nos.
Zatímco cesta ubíhala, povídali jsme si.
,,Takže ty jsi pořád s Jakem?''vyzvídala Demi.
,,Jo, pořád jsme spolu.''přikývnu. ,,Bude to teď asi trochu složitý, protože se dlouho neuvidíme, ale já mu věřím.''
,,Otázka je, jestli věříš sobě.''mrkne na mě Demi zpoza brýlí a začneme se strašně smát.
,,Zapni radio!''pobídnu ji.
Zrovna hrají Cake by the ocean od DNCE a jelikož má být tohle spontánní chvilka, dáme se do zpěvu. Užíváme si ty slunné momenty a smějeme se.
Otevřu láhev s vodou, kterou mám danou pod sedadlem. Horko je teda příšerný, ale mě to nevadí, mám ráda léto a s ním spojené letní pařáky.
,,Otevři si okno, jestli chceš.''nabídne mi Demi a já s chutí okno otevírám a vytahuju ruku ven, abych cítila závan větru, který mi při jízdě ovívá dlaně.
Pak je v rádiu Heart Attack, který zpíváme obě z plnných plic. Vlastně tu mám teď takový osobní koncert.
Konečně zastavujeme u studia. Vylezeme z auta a nějaký úděsný fotograf mi začne cpát foťák až pod čumák. Oh bože.

Pohled Justina:

Po turné jsem byl konečně zpátky doma v L.A. Není nic lepšího, než návrat domů.
To mě ovšem čekalo ještě studiové nahrávání kvůli dospělávce písničky se Zaynem. Poslední dobou spolu dost spolupracujeme a vyšli z toho dobrý kousky. Sakra, ale vedro je tu jak na Sahaře.
Při mém čekání na Zayna jsem se trochu nudil a tak jsem popadl kytaru a nenuceně brnkal na struny.

Pohled Kim:

Do dveří vcházím jako první. Samozřejmě ani tady není o moc menší vedro, jak by se dalo čekat.
Můj pohled automaticky padne na stůl, kde leží peněženka. Rychle ji bez nějakého rozhlížení popadnu a otočím se k odchodu:,,Demi, mám tu peněženku!''
Tu ale, z čista jasně. Slyším ten hlas. Je to jako šíp do srdce nebo tupá rána do břicha.
,,Kim?''

My IdolKde žijí příběhy. Začni objevovat