Need to pretend

1.1K 109 5
                                    

Pohled Justina:

Seděli jsme, užívali jsme si snídani a najednou se u našeho stolu objevil nějakej týpek a začal mluvit na Kim. Prvně jsem si myslel, že je to třeba já nevím... fanda. Ale když na něj Kim promluvila, stuhl jsem.
,,Jakeu?''
Podívala se na mě, pak na něj, pak zase na mě a nakonec vstala a nechala se od toho idiota políbit. Zatnul jsem pěsti a snažil se dělat, jakože se nic nestalo, i když jsem měl klouby celé bílé.
,,Co tady děláš?''vyhrkne Kim a já slyším slabounkou nervozitu ,,Měl si být v Japonsku.''
,,Musel jsem tě vidět.''řekne a ve mě všechno síří. Kdybych měl laserové vidění....

Pohled Kim:

Nevěděla jsem, co dělat. Chtěla jsem to s Jakem ukončit nějak... jemně, ale teď, když sem takhle přišel to jen tak nejde utnout.
Nabídla jsem Jakovi, aby si k nám sednul. Seznámila jsem ho nejprve s Demi a v duchu počítala vteřiny, kdy se podívá Justinovi do očí.
,,Ráda tě poznávám, Jakeu.''usměje se mile Demi, když mu podává ruku.
Jake se otočí na Justina a nabídne mu dlaň:,,Rád te konečně vidím, jsem Jake, Kimin přítel.''
Všimnu si, jak Justin stiskne čelisti a objeví se známá prohlubeň na jeho tváři. Tak, jestli ho nezabije, bude hůř.
,,Taky tě rád vidím.''sykne Justin snad až příliš nápadně a stiskne Jakeovi ruku. Ten vyštěkne bolestí a ruku rychle vymaní z jeho sevření.
,,Brácho, ty máš ale páru.''zasměje se Jake a promne si ruku.

*****

Demi vytáhla Jakea na moje přání do ulic Londýna a já si konečně mohla v soukromí promluvit s Justinem. Teď stojím v jeho pokoji a nervózně chodím sem a tam zatímco Justin do mě nepřestává hučet.
,,Proč se s ním doženeš?''štěkne.
,,Myslíš, že to jen tak jde? Jsou to čtyři roky, Justine.''
,,No a! Nebudu tady stát a přihlížet tomu jak se tě přede mnou dotýká, jasný?''
,,Budeš asi muset.''řeknu, zatímco máchám rukama jako zběsilá. ,,Nemůžu mu teď jen tak říct, že se rozcházíme. Chce to správnou chvíli, určitý načasování, chápeš? Nemůžu to jen tak udělat spontánně.''
,,Včera si spontánní byla až dost.''řekne a já se začervenám.
,,Tohle sem nevytahuj. Prostě to budeš muset vydržet. Teď se s ním rozejít nemůžu pochop to.''
,,Takže ty s nim budeš jako ležet vedle v pokoji zatímco já se tady budu klepat strachem, jestli se tam něco neděje.''
,,Jo, tak nějak.''
Zase zkousl čelist a začal poklepávat levým chodidlem, zatímco ode mě odvracel pohled. Pomalu k němu přistoupím a sednu si mu na klín.
,,Miluju jen tebe, jasné?''zašeptám a políbím ho jemně na rty.
,,Slib mi, že se s ním nic nestane.''řekne Justin vážně, zatímco se mi divá do očí ,,Prostě mi slib, že jsi jen moje.''
,,Už dávno jsem.''usměju se a Justinovi se taky zvednou koutky.
Ozve se zaklepání na dveře.
,,Justine, jsi tam, potřebuju s tebou mluvit.''
S Justinem se na sebe podíváme a zároveň řekneme:,,Heh, Demi.''
Rychle mu slezu z klína.
,,Pojď dál, jsem tady s Kim.''
Demi otevře dveře a za ní stojí Jake.
,,Oh, nevěděla jsem, že jste tady spolu.''zasměje se Demi. ,,No tak to vezmu jedním vrzem. Dneska večer tu mají koncert DNCE a Joe by mi mile rád poslal lístky pro nás všechny. Chcete jít?''
Justin se na mě podívá a řekne:,,Hele... klidně půjdu. A Kim určitě taky, že?''
Přikývnu.
,,Bezva.''zajasá Demi ,,Jdu to zavolat Joeovi. Potom vám řeknu víc. Tak zatím.''
Demi zmizí ze dveří a stojí tam jen Jake.
,,Půjdeš, Kim?''kývne na mě Jake a podá mi ruku.
,,Uhm... Jo, jasně.''pokusim se o úsměv a vezmu Jakea za ruku. ,,Tak zatím, Justine.''

My IdolKde žijí příběhy. Začni objevovat