My Idol

A jedem!

Pohled Kim:

,,Kim dělej, vztávej!"
Probudil mě hlas mojí nejlepší kamarádky.
,,Tak honem!"pobízela mě, div jsem z postele nespadla. ,,Víš co je za den ty lenochu?"
Má hlava se najednou zvedla z polštáře a rozhlédla jsem se po pokoji. Velké okno naproti mě, skříň u pravé zdi pokoje a moje nejlepší kamarádka s jiskřičkami v očích po mojí levé straně. Můj mozek byl jaksi vypnutý a já si ta Boha nemohla vzpomenout ani jak se jmenuju. Takový stav mám vždycky, když se probudim a ani tenhle den není vyjímkou. Každopádně jedna věc se zapomenou nedá. Pohlédla jsem se Amber po té trapné chvíli ticha a obě jsme zaječeli:,,Uvidíme Justina Biebera!!!!!!"
Fajn....uječené patnáctky. Ale chápejte! Justin Bieber je máš sen už skoro čtyři roky a právě dnešek je tím vytouženým dnem, kdy ho obejmeme, řekneme mu všechno, co jsme vždycky chtěli a já samozdřejmě udělám nějaký ten trapas-jdeme totiž na Meet and Greet.
Těžce jsme oddechovali a já stále nemohla uvěřit, že po roce čekání je to konečně tady.
,,Co mu řeknu?'vyšilovala Amber. ,,A...jak se mám chovat."
,,Hlavně klid."snažila jsem se jí vrátit do normálu, i když ani já na tom nebyla zrovna dobře. ,,Justin vidí uječené fanynky pořád. Musíš se kontrolovat."
,,To se ti říká dobře. Ty se kontrolovat umíš."zoufala Amber. ,,Já na něj kouknu a dostanu záchvat histerie."
Zasmála jsem se:,,Neboj, budu tam s tebou."
,,Měli bychom jít."řekla Amber. ,,Tvůj táta už nás volal k jídlu."
Abyste rozuměli, naši jsou rozvedení. Máma má přítele a táta je zatím svobodný. A právě táta mi splnil sen.
Běželi jsme po schodech dolů do kuchyně.
,,Jak se mají moje Bieberovi?"zasmál se táta.
Přesně tátův styl. Neustále vtipkuje a moc se s ním nasměju.
,,Ha ha ha."řekla jsem ironicky.
,,Co si dáte k jídlu?"zeptal se táta. ,,Naše kuchyně nabízí spousty specialit že všech koutů světa. Z Ameriky se na nás valý míchaná vajíčka se slaninou, z České republiky chleba s marmeládou a pokud chcete zajet ještě dál, máme tu zbytek asijských nudlí."
Amber se dostala do záchvatu smíchu.
,,No my si dáme ten chleba s marmeládou"odpověděla jsem za nás obě, jelikož Amber nemohla ze smíchu ani dýchat, natožpak mluvit.
,,Vy si koukám hlídáte figuru. Chceš se Justinovi líbit co?"
Šťouchla jsem do něj loktem.
,,Tak si běžte sednout. A po snídani hned vyrážíme."
Bylo šest hodin. Ano, hodně brzo, ale já chtěla ještě procházku po památkách a pak jít na M&G a koncert.
A jak táta řekl, tak taky udělal. Po snídani jsme jeli směr Praha. Tedy...spíše po tom, co táta přišel ze záchodu. To on dělá vždycky-všichni už jsou vyprávění a připravení jet a on jde na záchod. Dobře, dnes mě nic nerozhází.
,,Směr Bieber."zasmál se táta a rozjel se.
Nasadila jsem si sluchátka na uši. Amber si povídala s tátou. Zatímco mi v uších hrála písnička Purpose, kterou mimochodem z alba miluju nejvíc, koukala jsem z okna a v hlavě jsem si přehrávala představy mého setkání s Justinem. Čtyři roky jsem na tuhle chvíli čekala. Čtyři roky jsem si jo představovala. A najednou jsem nevěděla, co mám dělat, co mu mám říct a ani jak se chovat. Chtěla jsem se sice chovat normálně, ale copak to jde? Srdce se mi divoce rozbušilo při každé představě jeho obejmutí.
Než jsem se nadála, usnula jsem.

Pohled Justina:

V letadle jsem samosebou zase usnul. No...co jinýho jsem měl taky dělat. Včera byl koncert, dneska bude koncert...Musím být ve formě. V České republice jsem ještě nebyl. Slyšel jsem, že tam mají spousty památek, ale taky dobrý pivo. Heh, na to já se těším nejvíc.
Probudil jsem se na letišti. Ryan, který letěl se mnou, jelikož chtěl Česko taky vidět, se mě už chystal
budit.
,,Už jsem se lekl, že to s tebou seklo."zasmál se Ryan. ,,Spal si jako Šípková Růženka."
Vztal jsem a šel ke dveřím soukromého letadla. Jak jsem čekal, na letišti už čekala kupa lidí. Fotografové začali fotit při každém mém kroku a že všech stran se na mě linul nějaký cizý jazyk. Nikdy jsem ho neslyšel ale musím uznat, že uchu byl milý. Sem tam i nějaká angličtina, ale hlavně se na mě že všech stran valily výkřiky mého jména.
,,Justin!"
Udělal jsem s Beliebers několik fotek, nahodil úsměv a odešel. Můj úsměv je bohužel poslední dobou jen falešný.
Když jsem svým tělem hodil na sedadlo auta, které už konečně vyjelo z letiště, začal jsem přemýšlet. Stojí mi to všechno za jednu holku?