Přešla jsem po pokoji a uviděla na psacím stole s notebookem ležet papír. Vypadalo jako nějaký text. ,,Co to je?"zeptala jsem se Justin. Ten ke mě ale náhle přiskočil a vytrhl mi papír z ruky:,,Nic." ,,Ale no tak,"zasmála jsem se. ,,Co to je?" Justin chvilku mlčel a pak řekl:,,Písnička. Ale není hotová, takže..." ,,A až bude hotová, zaspíváš mi ji?" ,,Od cizýho kluka si necháš zpívat písničky?"udivil se a otočil se ke mě zády. Nějak jsem zapomněla na to, že jsme se vlastně pohádali. ,,Natáhni se na postel."řekl Justin. ,,Stejně už je pozdě." Poslechla jsem a lehla si do měkké postele. Trápilo mě, že je to mezi námi takové, ale zřejmě jsem moc hrdá na to, abych se omlouvala. A vlastně? Za co bych se tak jako omlouvala? Za to, že mě sprostě seřval po tom, co jsem si užívala jednu z nejlepších nocí svého života? Ne, děkuju. ,,Dobrou."zašeptal náhle, až jsem se skoro vylekala. ,,Ehm...dobrou."
Pohled Justina:
Kolem třetí ráno mě vzbudili nějaké zvuky. Podíval jsem se na Kim a zjistil jsem, že brečí. Okamžitě jsem k ní přiskočil:,,Co se stalo?" ,,Zdál....zdál....zdál se mi hro-hrozný sen."vzlykala. Objal jsem ji tak vroucně, jak jsem to jen dokázal:,,Ššš...jsem s tebou." Přivinula se ke mě a lehli jsme si na polštář. Byla jako malý plyšový medvídek a mě bylo najednou nádherně. Tak moc jsem toužil tohle udělat. Mockrát. Už to snad ani nepočítám.
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
,,Jsem tady."zašeptal jsem. ,,Vždycky budu tady."
Dneska kratší lásky :) za to jsem vám snad udělala radost, že jsou ti dva zase v pohodě ;) Komentář potěší (miluju slohovky :D )
